23 C 99/2022-85 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se ve své žalobě ze dne , Anonymizováno, domáhal rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že Okresní soud v , adresa, nařídil usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, exekuci na majetek povinného , jméno FO, , narozený , datum, , k uspokojení pohledávky oprávněné , právnická osoba, . (žalovaného). Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor , tituly před jménem, , jméno FO, . Na návrh povinného ze dne , datum, byla nezákonná exekuce usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, zastavena z důvodu neplatnosti úvěrové a rozhodčí smlouvy, přičemž toto usnesení bylo potvrzeno Krajským soudem v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, , č. j. , spisová značka, dne , datum, . V průběhu nezákonné exekuce bylo na povinném (postupitel) vymoženo a exekutorem vyplaceno žalovanému (oprávněný) celkem , částka, . Dle názoru žalobce se žalovaná na úkor dlužníka bezdůvodně obohatila, když jí byla tato částka vyplacena neoprávněně, jelikož exekuce byla vedena na základě absolutně neplatné úvěrové a rozhodčí smlouvy a nicotného rozhodčího nálezu, jelikož tento rozhodčí nález vydal rozhodce, který neměl ve věci pravomoc rozhodnout. Pozastavení nezákonné exekuce (právní moc usnesení) je dle vymoženého plnění identifikováno jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 OZ jako plnění poskytnuté na základě právního důvodu, který odpadl. Povinnost k plnění z titulu bezdůvodného obohacení, tedy splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení, nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku, dochází následující den k prodlení. Dlužník byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení dne , datum, s dobou úhrady do , datum, . Dlužník svoji povinnost nesplnil a ode dne , datum, je v prodlení. Podle hmotného práva (neplatná smlouva o úvěru) nemá oprávněný nárok na žádné peníze vymožené v exekuci od povinného a pozastavením exekuce byl povinen tyto vrátit povinnému. Oprávněný však nic dobrovolně nevrátil. Pohledávka ve výši , částka, byla postoupena postupitelem , jméno FO, (povinný v exekuci) na postupníka (žalobce) – , právnická osoba, . Oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno postupitelem doporučeným dopisem ze dne , datum, , doručeném dne , datum, . Následně byla dlužníkovi odeslána žalobcem žádost o vydání bezdůvodného obohacení ze dne , datum, , upomínka před podáním žaloby je ze dne , datum, a pokus o smír je ze dne , datum, . Žalovaný reagoval na pokus o smír ze dne , datum, e-mailem ze dne , datum, . Žalobce navrhl, aby bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě ze dne , Anonymizováno, uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani v části a navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl, což odůvodnila následovně. Žalovaná v první řadě namítala, že zde existuje hmotněprávní závazek uhradit pohledávky z úvěrové smlouvy č. , hodnota, , kterou pan , jméno FO, podepsal dne , datum, . Na smlouvu nebylo řádně hrazeno tak, jak bylo dohodnuto a úvěr byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, nikoliv bezdůvodným obohacením. Pokud byla exekuce zastavena, tak byl přezkoumáván exekuční titul, nikoliv dluh samotný, který stále dle názoru žalovaného existuje. Nelze ze zastavení exekuce vyvozovat, že by zanikl hmotněprávní závazek přiznaný stále platným rozhodčím nálezem. Neplatnost úvěrové smlouvy nemá vliv na platnost rozhodčí doložky. Pokud pan , jméno FO, po vydání rozhodčího nálezu byl pasivní a promeškal veškeré lhůty k podání zrušení rozhodčího nálezu, tak nelze tvrdit, že rozhodčí nález je neplatný. Rozhodčí nález tu je, je pravomocný a vykonatelný. Zároveň žalovaná vznesla námitku promlčení, když připomněla zásadu vigilantibus iura skripta sant (bdělému náleží právo). , jméno FO, dle tvrzení žalované jako dlužník věděl, resp. vědět měl a mohl, všechny skutkové okolnosti týkající se vzniku vydání bezdůvodného obohacení a zcela ignoroval běh promlčecí doby.Žalovaná namítala, že i u plnění, které bylo vymoženo v průběhu exekuce, musí platit obecná promlčecí doba, a to od data uskutečnění tohoto plnění. Účinky promlčení nastaly uplynutím promlčecí lhůty ať už subjektivní, nebo objektivní. U plateb, které žalovaný obdržel v exekučním řízení, však běžela objektivní promlčecí doba, pročež od podání žalobního návrhu, jehož nárok na vydání řady plateb v exekuci je promlčen minimálně v rozsahu částky , částka, .3. K vyjádření žalovaného ze dne , datum, žalobce uvedl, že k zastavení exekuce došlo z důvodu, že oprávněný nikdy neměl na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok. Pokud byly již nějaké částky v rámci exekuce vymoženy a vyplaceny oprávněnému, a to včetně nákladů exekučního řízení, je oprávněná povinna tyto částky vrátit povinnému. Úvěrová smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Ze stejného důvodu je neplatná i rozhodčí smlouva. V důsledku neplatnosti rozhodčí smlouvy tak rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, nebyla nadána pravomocí k vydání rozhodčího nálezu. Žalovaný ve svém vyjádření uváděl stále stejné námitky, včetně různých rozhodnutí soudu, se kterými neuspěl při zastavení exekuce. V tomto smyslu je argumentace žalovaného bezcenná.4. Při jednání dne , datum, žalobce poučen dle ust. § 118a odst. 1 o.s.ř, aby doplnil svoje tvrzení ohledně částky, kterou zaplatil v exekuci, aby předložil potvrzení exekutora, jaká částka byla v exekuci vymožena, aby založil úvěrovou smlouvu a aby doplnil své tvrzení, kdy se dozvěděl o částce, která je předmětem žaloby, resp. kdy se dozvěděl o výši bezdůvodného obohacení a aby k těmto tvrzením navrhl důkazy.5. Žalobce podáním ze dne , datum, doplnil, že navrhuje důkaz exekučním spisem č. j. , spisová značka, k výši vymožené částky exekutorem, dále usnesení OS v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, bod 20 usnesení, kde je odůvodnění exekutora o vymožených částkách vyplacených oprávněné. Žalobce dále doplnil, že po pravomocném zastavení exekuce je vymožené plnění bezdůvodným obohacením jako plnění na základě právního důvodu, který odpadl. Až tehdy je dán prostor pro zahájení řízení o vydání bezdůvodného obohacení a až tehdy je také dán počátek objektivní a subjektivní promlčecí doby. Protiprávní exekuce byla zastavena usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , z důvodu neplatnosti úvěrové a rozhodčí smlouvy. /potvrzeno KS v , adresa, – pobočka v , Anonymizováno, , č.j. , spisová značka, dne , datum, ). Pro soudy je výrok pravomocného usnesení o zastavení exekuce závazný. Soud nemůže vycházet z jiného úsudku o existenci či neexistenci nároku mezi týmiž účastníky (neplatná úvěrová smlouva, rozhodčí doložka, nicotný rozhodčí nález), o němž již bylo pravomocně rozhodnuto a tuto otázku nemůže sám v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou. Dojde-li k zastavení exekuce dle § 268 odst. 1, písm. h/, dochází k zastavení exekuce zpětně ex tunc. Oprávněný musí vrátit plnění, které bylo vymoženo ve prospěch exekučního titulu a nákladů exekuce, právní důvod, který odpadl. Exekuce byla zastavena pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy a rozhodčí doložky. Rozhodčí nález nemá žádné právní účinky. Ústavní soud ve svých nálezech dovodil, že je nepřijatelné , aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům (zejména nebankovním společnostem poskytujícím úvěry spotřebitelům), které poškozují práva svých klientů (I. ÚS 199/11 z 26. 1. 2012, III. ÚS 4129/18 z 26.2.2019). , právnická osoba, . zneužil právo, když vědomě uplatnil neplatný rozhodčí nález založený na neplatné rozhodčí doložce po , datum, (rozhodčí nález č.j. , Anonymizováno, , , spisová značka, , vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , exekuce nařízena , datum, ). Veškeré námitky žalovaného jsou bezvýznamné a nelze k nim přihlížet. Žalovaný podáním ze dne , datum, doložil veškeré položky vyplaceného úvěru, vyplaceno bylo , částka, na úvěru a , částka, na revolvingu. Před exekucí bylo uhrazeno , částka, , celkem v rámci exekuce bylo uhrazeno , částka, .6. Žalovaná trvala na námitce promlčení s tím, že právní předchůdce žalobce se mohl domáhat vydání údajného bezdůvodného obohacení rovnou a nečekat na zastavení exekuce (viz jednotlivé platby). Dle závěrů rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp.zn. I. ÚS 3473/20 platí, že zastavení exekuce na návrh povinného není předpokladem pro to, aby povinný mohl podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení.Podle § 394 odst. 2 obchodního zákoníku, kterým se právní vztah řídí (viz datum uzavření smlouvy, kdy smlouva o úvěru byla tzv. absolutní obchod) platí: „U práva na vrácení plnění uskutečněného podle neplatné smlouvy počíná promlčecí doba běžet ode dne, kdy k plnění došlo“. S ohledem