21 C 173/2008-368 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 30. 5. 2008 domáhala vůči žalovanému ochrany svého vlastnického práva porušovaného bezesmluvním užíváním pozemků, a to formou vydání bezdůvodného obohacení v podobě peněžitého plnění. Tvrdila, že je ideální poloviční spoluvlastnicí pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře 15 792 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 8 344 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 12 910 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 004 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 609 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 106 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 139 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 4 216 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2 997 m² (vše v celkové výměře 49 118 m²) v katastrálním území (dále „k. ú.“) , adresa, (druhým spoluvlastníkem je její bratr , jméno FO, ) a žalovaný, který je vlastníkem pozemních komunikací na pozemcích postavených, dlouhodobě odmítá uzavřít s ní smlouvu ohledně užívání pozemků a platit jí za užívání finanční náhradu. Za dobu od 1. 6. 2006 do 31. 12. 2006 požadovala z titulu bezesmluvního užívání uvedených pozemků částku 433 987 Kč se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby.3. Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 25. 1. 2016, č. j. 21 C 173/2008-69, zamítl žalobu o zaplacení částky 433 987 Kč se zákonným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení.4. Městský soud v Praze usnesením ze dne 25. 5. 2016, č. j. 51 Co 96/2016-101, rozsudek ze dne ze dne 25. 1. 2016, č. j. 21 C 173/2008-69, zrušil a věc vrátil tomuto soudu (dále „soud“) k dalšímu řízení.5. Žalobkyně podáním ze dne 4. 11. 2024 vzala zpět žalobu co do částky 304 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Současně uvedla, že nadále jsou předmětem řízení pozemky parc. č. , Anonymizováno, 7 o výměře 6 515 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 662 m², parc č. , Anonymizováno, o výměře 1 048 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 116 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 139 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 260 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 687 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 348 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 438 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 498 m² v k. ú. , adresa, , vše v celkové výměře 14 711 m².6. Soud usnesením ze dne 10. 1. 2025, č. j. 21 C 173/2008-326, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby řízení co do částky 304 611 Kč se zákonným úrokem z prodlení zastavil.7. Soud posoudil podání žalobkyně ze dne 4. 11. 2024 - vyjma části, v níž bere žalobu částečně zpět - jako změnu žaloby. S ohledem na dosavadní výsledky řízení, kdy dosud bylo jednáno o bezdůvodném obohacení z pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře 15 792 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 8 344 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 12 910 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 004 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 609 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 106 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 139 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 4 216 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 2 997 m² (to vše v celkové výměře 49 118 m²), pak usnesením ze dne 12. 6. 2025, č. j. 21 C 173/2008-362, připustil změnu žaloby, v níž se žalobkyně domáhá nároku na bezdůvodné obohacení u pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře 6 515 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 3 662 m², parc č. , Anonymizováno, o výměře 1 048 m² a parc. , Anonymizováno, o výměře 116 m² v k. ú. , adresa, (vše v celkové výměře 11 341 m²) a nepřipustil změnu žaloby, v níž se žalobkyně domáhá nároku na bezdůvodné obohacení u pozemků parc. č. , Anonymizováno, o výměře 139 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 260 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 687 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 348 m², parc. č. , Anonymizováno, o výměře 438 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 498 m² v k. ú. , adresa, (vše v celkové výměře 3 370 m²).8. Jelikož předmětem řízení zůstal nárok na zaplacení částky 129 376 Kč se zákonným úrokem z prodlení, což představuje bezdůvodné obohacení z pozemků o celkové výměře 14 711 m², soud se v následujícím výkladu zabýval všemi pozemky začleněnými žalobkyní do této výměry, tedy parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (dále též „předmětné pozemky“).9. Žalovaný argumentoval nedostatkem aktivní věcné legitimace s tím, že žalobkyně není vlastníkem předmětných pozemků.10. Žalovaný poukazoval na to, že ohledně předmětných pozemků probíhalo u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, řízení o určení vlastnického práva, které bylo ukončeno pravomocným rozsudkem, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemků parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . V uvedeném řízení šlo o pozemky a geometrickým plánem vymezené pozemkové části, korespondující pozemkovému majetku vyznačenému v plánku , Anonymizováno, připojenému k rozhodnutí , Anonymizováno, v , adresa, ze dne 26. 1. 1987, č. j. , Anonymizováno, , jímž došlo k vyvlastnění části tehdejšího pozemku parc. č. , Anonymizováno, 1 o výměře 34 905 m² a parc. č. , Anonymizováno, o výměře 1 722 m², vyznačených v situaci č. , hodnota, vypracované , právnická osoba, ) ve prospěch československého státu zastoupeného , Anonymizováno, pro účely realizace stavby č. , hodnota, , Anonymizováno, v úseku , adresa, podle územního rozhodnutí ze dne 28. 8. 1986, č. j. , Anonymizováno, ). Rozhodnutí o vyvlastnění nabylo právní moci dne 19. 2. 1987. Vlastnictví vyvlastněných pozemků svědčilo , jméno FO, , jenž byl otcem žalobkyně a jejího bratra , jméno FO, . V uvedeném řízení (dále „řízení o určení vlastnického práva“) Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 24. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , v němž byly respektovány závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2023, č. j. , spisová značka, (vydaného v témže řízení), detailně rozebral, že žalobkyně nemůže být úspěšná s žalobou na vydání bezdůvodného obohacení, když na předmětné pozemky uplatnila restituční nárok a tyto pozemky jsou předmětem restitučního řízení.11. Žalovaný též namítl, že argumentace žalobkyně je vnitřně rozporná, neboť na jednu stranu tvrdí, že rozsah vyvlastnění z roku 1987 nebyl podle jejího názoru objektivně zjistitelný, a na druhou stranu zastává názor, že uplatnila restituční nárok pouze k přesně vymezeným částem pozemků včetně předmětných pozemků. Tuto argumentaci žalovaný odmítá s poukazem na založené důkazy, z nichž vyplývá pravý opak. Žalovaný má za to, že jak ve výzvě k navrácení majetku ze dne 26. 9. 1991, tak v dopise ve věci navrácení nemovitostí ze dne 16. 11. 1992, nejsou specifikovány části pozemků parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, (v případě dopisu ze dne 16. 11. 1992 nejsou dokonce uvedeny ani parcelní čísla), ani jejich výměry, a dokonce v nich nejsou specifikovaná ani vyvlastňovací rozhodnutí. Žalovaný je pak toho názoru, že žalobkyně z procesní opatrnosti uplatnila restituční nároky k celým parcelám parc. č. , Anonymizováno, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to právě z důvodu, že v době uplatnění nároků nebylo zcela zřejmé, jakou část předmětných pozemků stát fakticky zabral pro stavbu , Anonymizováno, (ať již na základě vyvlastňovacích rozhodnutích či bez právního důvodu). Žalobkyně tak postupovala z důvodu, aby postihla veškeré části pozemků, u kterých by mohla mít, byť teoreticky, nárok na odškodnění. Jednalo se v té době o naprosto standardní postup v obdobných věcech. V takovém případě pak platí, že žalobkyně má právo pouze na ochranu podle předpisů restitučních. Za situace, kdy žalobkyně není vlastníkem, neboť se vrácení pozemků domáhá v restitučním řízení, nemůže uplatňovat nárok na bezdůvodné obohacení za užívání pozemků, tedy není aktivně věcně legitimována.12. Žalobkyně se bránila tvrzení žalovaného o nedostatku aktivní věcné legitimace, přičemž zejména uváděla, že úvahy o tom, že jí nesvědčí vlastnické právo k předmětným pozemkům z důvodu uplatnění restitučního nároku, které jsou uvedeny v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2023, č. j. , spisová značka, , jsou úvahy právně nezávazné, když uvedený soud primárně zamítl žalobu žalovaného na určení vlastnického práva k daným pozemkům a pouze nad rámec svého rozhodnutí se zabýval i posouzením jejího vlastnického práva. Proti takovým závěrům se však nemohla bránit, neboť uvedený rozsudek pro ni byl ve výrokové části příznivý. Z uvedeného rozsudku pak nebylo seznatelné, jaké pozemky byly státem vyvlastněny, bylo zřejmé jen, že vyvlastněných je cca 35 000 m² pozemků. Nemohla proto vědět, že fakticky stát zabral o 14 000 m² více, které okupoval nad rámec vyvlastňovacího rozhodnutí. Tuto skutečnost se dozvěděla až poté, co si nechal v roce 1998 vypracovat geometrický plán v souvislosti s prodejem části parc. č. , Anonymizováno, společnosti , Anonymizováno, . V rámci uplatnění restitučního nároku jednala na radu svého strýce, který byl právníkem a který jí z hlediska opatrnos