30 C 12/2025-54 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně v návrhu na vydání EPR, který byl doručen zdejšímu soudu dne 6.11.2024, tvrdí, že měl u žalované, coby banky, vedené své bankovní účty, a to č.ú. , č. účtu, (vedený v EUR) a č.ú. , č. účtu, (vedený v USD) (dále společně jen „Účty“). V souvislosti se svou podnikatelskou činností na shora uvedené Účty žalobce složil, resp. nechal poukázat, peněžní prostředky v měně USD a EUR, přičemž žalovaná (coby banka) v rozhodném období přijala vůči žalobkyni dle vlastního uvážení a rozhodnutí určitá opatření spočívající v blokaci (nezpřístupnění) peněžních prostředků na Účtech. Tato opatření vůči žalobkyni žalovaná odůvodňovala údajnými postupy dle příslušných ustanovení zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML Zákon“). Ačkoli se žalobkyně bránila nedůvodností a neopodstatněností opatření žalované vůči jeho Účtům, v důsledku kterých byla žalobci zcela omezena jakákoli dispozice s peněžními prostředky na Účtech, žalovaná na těchto (blíže neodůvodněných) opatřeních trvala.Žalobkyně rovněž nebyla žádným způsobem žalovanou informován o tom, na základě jakého konkrétního důvodu mají být peněžní prostředky žalovanou zadržovány. Žalovaná v tomto nesplnila své právními předpisy stanovené povinnosti vůči žalobci coby klientovi (stanovené zejména AML Zákonem). Žalobkyni rovněž nebyly poskytnuty žádné doklady o tom, jak je s jeho peněžními prostředky naloženo, resp. na jakém účtu jsou peněžní prostředky deponovány, případně, jak je zaručeno, že s těmito peněžními prostředky není dále žalovanou nakládáno v rozporu s jejími povinnostmi.2. Žalovaná následně dále přistoupila ke zrušení účtů ke dni 10. května 2021, přičemž peněžní prostředky žalobkyně složené na účtech žalovaná bez pokynu žalobkyně převedla na údajné technické účty žalované , ke kterým žalobkyně neměla žádný přístup a nad těmito neměla žalobkyně žádnou kontrolu. Nedůvodnost a neopodstatněnost žalovanou přijatých opatření spočívajících v blokaci peněžních prostředků vůči žalobkyni pak potvrzuje zejména skutečnost, že žalovaná k výzvě právního zástupce žalobkyně dlužné peněžní prostředky (původně složené na Účtech) žalobkyni bez dalšího vyplatila ke dni 23. srpna 2022. V důsledku skutečnosti vznikla na straně žalobkyně škoda a na straně žalované naopak bezdůvodné obohacení. Škodu vzniklou pro shora uvedený protiprávní postup žalované nyní požaduje žalobkyně nahradit.3. Dlužná částka uplatněná v tomto návrhu odpovídá výši zákonného úroku z prodlení se zaplacením (zadržováním) částky EUR 95.194,91 (při přepočtu EUR na Kč dle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni 10. května 2021, tj. € 1 = 25,590 Kč) a USD 90.820,37 (při přepočtu USD na Kč dle kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB ke dni 10. května 2021, tj. € 1 = 21,02 Kč) v období nejpozději od 10. května 2021 (zrušení Účtů) do 23. srpna 2022 (výplata účtů).4. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby a nečinila sporným, že se žalobkyní dne 17. 9. 2020 uzavřela Rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb (dále jen „Rámcová smlouva“), na základě které žalobkyni poskytovala služby v oblasti platebního styku. Současně téhož dne žalovaná s žalobkyní uzavřela dvě smlouvy o zřízení běžného účtu k Rámcové smlouvě, na základě kterých pro ní vedla platební účty č. , č. účtu, a č. , č. účtu, .5. S ohledem na povahu platebních transakcí zaznamenaných za období od 21. 10. 2020 do 23. 10. 2020 ve vztahu k Účtům byla žalovaná v souladu s § 9 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 9 odst. 2 AML zákona nucena přistoupit (za účelem řádného plnění povinnosti provést Kontrolou klienta) ke kontaktování žalobkyně za účelem upřesnění předmětu podnikání žalobkyně, bližšího pochopení účelu prováděných transakcí a původu finančních prostředků k nim použitých. Ke kontaktování žalobkyně ve výše uvedené věci došlo ze strany žalované opakovaně, a to v období od 22. 10. 2020 do 28. 5. 2021, přičemž komunikace ze strany žalobkyně byla velmi sporadická, a to navzdory skutečnosti, že se žalovaná pokoušela s žalobkyní spojit několika různými komunikačními kanály (zprávami zasílanými do internetového bankovnictví jednatele, emailovými zprávami zasílanými na kontaktní adresu jednatele, telefonicky a následně i osobně při návštěvě pobočky žalované.6. Ve vztahu k tvrzení peněžních prostředků evidovaných na Účtech, žalovaná uvádí, že dne 29. 10. 2020 byla žalobkyně prostřednictvím opakované žádosti o poskytnutí součinnosti při provádění Kontroly klienta také výslovně upozorněna, že v případě, že by nedošlo z její strany k poskytnutí požadované součinnosti při provádění Kontroly klienta podle AML zákona, bude žalovaná nucena uplatnit postup podle § 15 AML zákona (příloha č. 9). O skutečnosti, že informace žalovaná zjišťuje z důvodu plnění povinností vyplývajících z AML zákona byla žalobkyně informována již v první zprávě zaslané jednateli žalobkyně dne 22. 10. 2020.7. V návaznosti na opakované urgence žalované došlo ze strany žalobkyně k předložení několika dokumentů (zejm. smluv a faktur) a k podání vysvětlení ze strany jednatele žalobkyně osobně na pobočce žalované, které však bylo pro účely řádného provedení Kontroly klienta vyhodnoceno jako nedostačující. Nedostatečnost v dodatečném vysvětlení a předložených podkladech žalovaná shledala zejména z následujících důvodů: žalovaná z komunikace s jednatelem společnosti získala důvodné podezření, že by mohlo jít o tzv. bílého koně, a to zejména s ohledem na způsob vedené komunikace (na zaslané dotazy v internetovém bankovnictví odpovídal jednatel žalobkyně (jehož žalovaná evidovala jako občana České republiky) nejdříve v anglickém jazyce, poté v českém jazyce (avšak v podobě, která naznačovala strojový překlad odpovědi), a následně osobně na pobočce žalované v českém jazyce, tj. žalovaná nabyla důvodné podezření, že nejde o tutéž jednající osobu; jednatel žalobkyně při osobní návštěvě pobočky dne 12. 11. 2020 nebyl schopen dostatečně objasnit činnost žalobkyně, kdy jeho odpovědi byly značně zavádějící a často ve vzájemném logickém nesouladu: jednatel na pobočce žalované nejdříve uvedl, že žalobkyně se zabývá IT službami, kdy předmětem je prodej softwaru (počítačových programů), který dopravuje k odběratelům prostřednictvím zásilkové služby – na dotaz žalované, jakým způsobem se software. Jelikož se ani při výše zmiňované osobní návštěvě jednatele žalobkyně na pobočce žalované nepodařilo odstranit nedostatky v předložených informacích a podkladech a žalobkyně odmítla dále poskytovat součinnost na dodatečně zasílané výzvy k upřesnění některých informací , čímž znemožnila řádně provést Kontrolu klienta dle § 9 AML zákona, byla žalovaná nucena přistoupit v souladu s § 15 AML zákona k ukončení obchodního vztahu s žalobkyní (tj. k výpovědi Rámcové smlouvy)8. Dne 7. 2. 2022 se na žalovanou obrátil jednatel žalobkyně s žádostí o vyplacení peněžních prostředků deponovaných v pomocné evidenci k Účtům (ve výši EUR 95.194,91 a USD 90.820,37), přičemž sděleným preferovaným způsobem výplaty předmětných peněžních prostředků byla výplata v hotovosti. S ohledem na výši zůstatků byla žalovaná povinna opět provést Kontrolu klienta v souladu s § 9 odst. 1 písm. a) AML zákona, a zkoumat tak mimo jiné účel daného obchodu (výplaty zůstatků), který je v případě výplaty v hotovosti nejasný (a z hlediska předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti i potenciálně rizikový). Žalovaná alternativně nabídla žalobkyni provést převod výše uvedených peněžních prostředků na účet žalobkyně vedený v jiné bance, což však žalobkyně odmítla. S ohledem na nesoučinnost žalobkyně při provádění Kontroly klienta i v tomto případě však byla žalovaná opět dle § 15 AML zákona povinna neuskutečnit obchod (výplatu zůstatků).9. Ve vztahu ke skutečnosti, že k vyplacení zůstatků vedených v pomocné evidenci k účtům došlo na základě výzvy právního zástupce žalobkyně (a to na účty advokátní úschovy právního zástupce ), žalovaná uvádí, že při procesu provádění kontroly klienta je nezbytné vždy přihlížet ke konkrétním okolnostem daného zamýšleného obchodu a současně je individuálně vyhodnocovat, přičemž rozhodně nelze postup kontroly klienta žádným způsobem generalizovat tak, jak se snaží v rámci žaloby naznačovat žalobkyně (a na základě toho vyvozovat neodůvodněnost dříve uplatňovaných opatření ze strany žalované). Žalovaná připomíná, že žalobkyni v návaznosti na její žádost ze dne 7. 2. 2022 (o výplatu zůstatků z pomocné evidence vedené k účtům v hotovosti) nabídla alternativní způsob výplaty příslušných peněžních prostředků, a to převodem na účet žalobkyně vedený jinou bankou (také povinnou osobou dle AML zákona). Provedení takového obchodu (platební transakce) by pak bylo pro žalovanou přijatelné, jelikož by šlo o převod mezi účty téže osoby (čímž by fakticky opadla potřeba podrobněji zkoumat účel prováděného obchodu, resp. účel prováděného obchodu by z povahy dané transakce byl zřejmý), a to na účet vedený subjektem (bankou), který je sám povinnou osobou