76 C 205/2022-66 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku , částka, s příslušenstvím, a nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. Dle tvrzení žalující strany byla mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, uzavřena rámcová smlouva č. , hodnota, , k níž byla téhož den uzavřena leasingová smlouva č. , hodnota, (dále jen „smlouvy“). Na základě smluv měla žalovaná č. 1 v nájmu motorové vozidlo značky , jméno FO, , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , reg. zn. , SPZ, (dále jen „vozidlo“). Na základě smluv žalobkyně vystavila žalované č. 1 níže uvedené faktury:a. zálohová faktura č. , IBAN, ze dne , datum, na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, , za přestupek způsobený vozidlemb. faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, , za pojištění vozidla za duben 2020,c. faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, , za pojištění vozidla za květen 2020,d. faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, , za spoluúčast na pojistné události č. , hodnota, ,e. faktura č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, , s datem splatnosti dne , datum, , za přestupek způsobený při užívání vozidla.2. Žalovaná č. 1 z výše uvedených faktur žádnou neuhradila, a to ani zčásti, vznikl žalobkyni nárok na smluvní úrok z prodlení ve výši 01 % denně z dlužných částek. Dohodou o ručení mezi žalobkyní a žalovaným č. 2 ze dne , datum, se žalovaný č. 2 zavázal uspokojit pohledávky za žalovanou č. 1 v případě, že tak neučiní žalovaná č. 1. Jelikož ani jeden z žalovaných na svůj dluh neuhradil ničeho ani poté, co jim byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), obrátila se žalobkyně se svým nárokem na soud.3. Žalovaní byli soudem vyzváni, aby se ve lhůtě 20 dnů vyjádřili k žalobě, a v případě, že žalobou uplatněný nárok neuznávají, ve svém vyjádření uvedli všechny okolnosti, a označili a předložili všechny důkazy na podporu svých tvrzení. Současně byli žalovaní poučeni o možnosti namítat mezinárodní nepříslušnost zdejšího soudu. Žalovaným bylo dáno poučení o jejich možnosti vyjádřit se k postupu soudu a vyřízení věci bez nařízení jednání. Žalovaná č. 1 se v soudem stanovené lhůtě nevyjádřila, žalovanému č. 2 coby státnímu příslušníku Italské republiky se nepodařilo doručit na žádnou ze soudem zjištěných adres na území České republiky, ani prostřednictvím doručujících orgánů v , Anonymizováno, .4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 1. 2025, č.j. 76 C 205/2022-50, které nabylo právní moci dne 26. 3. 2025, byla žalovanému č. 2 z důvodu uvedeného v ust. § 29 odst. 3 o.s.ř. ustanovena jako opatrovník , Jméno opatrovnice, . Opatrovník žalovaného č. 2 uvedl, že žalovaný č. 2 se nachází v pozici ručitele, a na vznik a rozsah dlužných částek neměl přímý vliv. S vyřízením věci bez nařízení jednání žalovaný č. 2 vyslovil souhlas.5. Ve věci je dán mezinárodní prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem Italské republiky. Svoji příslušnost k rozhodnutí ve věci dovodil soud podle bydliště žalovaného na základě ust. § 6 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém ve spojení s ust. § 85 odst. 1 o.s.ř.6. Soud ve věci rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas v žalobě. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, má soud za to, že proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Poučení s výzvou k vyjádření bylo žalovanému doručeno procesně korektním způsobem (srov. ust. § 45 o. s. ř. a násl. o způsobech doručování soudních písemností, jakož i o následcích spojených s tím, že si adresát písemnost soudu v úložní době nevyzvedl). Žalovaný ponechal výzvu bez odezvy.7. Soud ve věci provedl dokazování a vzal za prokázaný následující skutkový stav: mezi žalobkyní a žalovanou č. 1 došlo k uzavření rámcové smlouvy č. , hodnota, a následně k uzavření leasingové smlouvy č. , hodnota, , na jejímž základě měla žalovaná č. 1 v nájmu vozidlo (prokázáno Rámcovou smlouvou číslo , hodnota, o podmínkách operativního leasingu motorových vozidel ze dne , datum, , Leasingovou smlouvou – full service ze dne , datum, , Protokolem o předání a převzetí předmětu leasingu ze dne , datum, ). Žalovaný č. 2 přistoupil coby ručitel k leasingové smlouvě (prokázáno Ručitelským prohlášením (Dohoda o ručení) ze dne , datum, ). Žalobkyně za dobu užívání vozidla vystavila žalované č. 1 celkem pět faktur, které žalovaná č. 1 v termínu jejich splatnosti neuhradila (prokázáno zálohovou fakturou , IBAN, , fakturou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, , fakturou č. , hodnota, ). Žalobkyně opakovaně žalovanou č. 1 vyzývala k úhradě dlužných faktur, žalovaná č. 1 na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradila ničeho ani po zaslání tzv. předžalobní upomínky (prokázáno e-mailem ze dne , datum, a , datum, , Předžalobní výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím ze dne , datum, s dodejkou, Opakovanou výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím ze dne , datum, s dodejkou). Žalobkyně k úhradě závazku ze smluv vyzvala i žalovaného č. 2 coby ručitele (prokázáno Výzvou k úhradě dlužné částky ve výši , částka, s příslušenstvím ze dne , datum, s dodejkou, emailovou komunikací za období od , datum, až , datum, ).8. Po právní stránce hodnotí soud věc tak, že žalobkyně a žalovaná č. 1 a spolu uzavřely tzv. innominátní smlouvu dle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „o. z.”), s tím, že žalovaná č. 1 nesplnila své smluvní povinnosti, kdy neuhradila faktury spojené s užíváním vozidla, a za situace, kdy žalovaná č. 1 netvrdila, tím méně prokazovala neexistenci dluhu vůči žalobkyni, soud žalobě vyhověl ve vztahu k žalované č. 1. Soud žalobě vyhověl i ve vztahu vůči žalovanému č. 2, který prostřednictvím svého opatrovníka, který toliko uvedl, že v dané věci vystupoval v pozici ručitele, a na vznik a rozsah dlužných částek tak neměl vliv, žádné listinné důkazy tato tvrzení prokazující však soudu předloženy nebyly. Požadované příslušenství bylo přiznáno v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. Náklady spojené s uplatněním pohledávky soud přiznal žalobkyni v souladu s ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení plně procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, výzvy, žaloba), dále ze tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.10. Soud náhradu nákladů řízení neuložil žalovaným uhradit společně a nerozdílně. Tato povinnost je stanovena pouze pro případ, že subjekty tvoří nerozlučné společenství, a tedy nemohou být úspěšně žalováni každý zvlášť. Tak tomu však v tomto případě není. V této věci je žalován dlužník a ručitel, přičemž mohli být úspěšně žalováni každý samostatně. Soud vycházel z premisy, že samostatní společníci platí náhradu nákladů řízení podle poměru účastenství na věci a na řízení, popř. rovným dílem, nelze-li poměr účastenství určit (DRÁPAL, Ljubomír. § 91 [Společenství účastníků]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 592, marg. č. 5). Se zřetelem k tomu, že žalovaní byli v projednávané věci samostatnými společníky a poměr jejich účasti na věci a na řízení nelze určit, je na místě náhradu nákladů řízení rozdělit, proto rozhodl soud ve vztahu mezi žalobkyní na jedné straně a každým z žalovaných na straně druhé, že každý žalovaný je povinen nahradit žalobkyni polovinu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí, v souhrnu k oběma žalovaným, celkem , částka, , přičemž na každého z žalovaných pak připadá náhrada ve výši jedné poloviny, tj. , částka, .11. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.12. Uložené povinnosti jsou žalovaní povinni splnit ve lhůtách, které byly určeny dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.