14 C 99/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky a jejího příslušenství. Uvedla k tomu, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne 30. 1. 2008 Smlouvu o osobní kreditní kartě reg. č. 0030208010061 (dále jen„ Smlouva), jejíž součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a Podmínky osobních kreditních karet (dále jen„ Podmínky") platné ke dni uzavření Smlouvy. Na základě Smlouvy mohl žalovaný čerpat prostřednictvím kreditní karty úvěr až do výše 50 000 Kč (dále jen„ Úvěr“). Žalovaný se ve Smlouvě zavázal splatit Úvěr s úrokem ve výši 18,9 % ročně. Roční úroková sazba se mohla změnit v souladu s Podmínkami, přičemž s účinností od 1. 6. 2015 došlo ke změně výše sazby na 21,99 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet jistinu úvěru postupně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný však neplnil řádně a včas, pročež došlo v souladu s čl. 5 odst. a) Podmínek k odstoupení od Smlouvy ze strany žalobkyně ke dni 9. 7. 2020, o čemž byl žalovaný informován dopisem ze dne 9. 7. 2020. Žalovaný po zesplatnění úvěru ničeho neuhradil, přičemž dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 37 422,55 Kč, poplatků ve výši 2 635 Kč, kapitalizovaného úroku z úvěru ke dni 23. 7. 2020 ve výši 9 373,57 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku ke dni 23. 7. 2020 ve výši 1 362,65 Kč, úroku z úvěru ve výši 21,99 % ročně z jistiny od 24. 7. 2020 do zaplacení a ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jistiny od 24. 7. 2020 do zaplacení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván žalobkyní k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 6. 8. 2020, avšak bezvýsledně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu co do částky 6 000 Kč zpět z důvodu úhrady části žalované částky žalovaným dne 9. 10. 2020 a dne 30. 10. 2020, přičemž částka ve výši 5 437,97 Kč byla žalobkyní započtena na kapitalizovaný úrok a částka ve výši 562,03 Kč byla započtena na jistinu. 4. Podle ustanovení § 96 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to z části nebo zcela. 5. Podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu zastaví. 6. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobkyní soud v souladu s citovanými ustanoveními řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. (výrok I.) 7. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobkyně i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 8. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. 9. Ze smlouvy o úvěru č. 0030208010061 uzavřené mezi žalovaným a žalobkyní dne 30. 1. 2008 se podává, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému kreditní kartu a poskytnout mu úvěr ke kreditní kartě s limitem 50 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši dle Oznámení s platností od 1. 1. 2008, a to 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal splácet jistinu úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/10 vyčerpané jistiny úvěru. 10. Z podmínek k osobním kreditním kartám, účinných od 2. 1. 2008, z čl. VI. odst. 1 písm. a) vyplývá, že za případ porušení se považuje, jestliže se klient dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého závazku vzniklého na základě Smlouvy. Z odst. 2 pak vyplývá právo žalobkyně v případě porušení dle odst. 1 odstoupit od Smlouvy. 11. Dopisem ze dne 9. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně informován o odstoupení od smlouvy pro porušení povinností žalovaným. 12. Z výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 23. 7. 2020 bylo prokázáno, že čerpaná částka včetně poplatků činila ke dni 23. 7. 2020 částku ve výši 40 057,55 Kč. 13. Upomínkou ze dne 6. 8. 2020 a podacím archem České pošty bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby. 14. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení bylo prokázáno řádné uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v ujednané výši. V řízení bylo rovněž prokázáno, že žalovaný nesplnil podmínky uvedené smlouvy a svůj závazek řádně splácet čerpaný úvěr nedodržel a dostal se s hrazením splátek do prodlení. Soud má za prokázané, že následně došlo k odstoupení od smlouvy a že o této skutečnosti byl žalovaný ze strany žalobkyně informován. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, avšak bezúspěšně. 15. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil v souladu s ust. § 3028 odst. 3 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, dle ustanovení zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění platném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Dle § 261 odst. 3 písm. d) obch. zák. se touto částí zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru. 16. Podle § 497 zákona č.513/1991 Sb., obch. zák., smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 504 obch. zák. dlužník je povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán. 18. Podle § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroku z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 19. Podle § 1970 obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Soud vzal na základě provedeného dokazování a právního hodnocení věci, za absence jakýchkoliv obranných tvrzení žalovaného, za prokázáno, že nárok, který je žalobou požadován, je požadován po právu. S ohledem na skutečnost, že žalobce řádně vyčíslil v souladu se smlouvou o úvěru a smluvními ujednáními žalobou požadovaný nárok a žalovaný tento nárok nikterak nesporoval, ani se k žalobě nevyjádřil a neposkytl žádné skutečnosti, na jejichž základě by soud mohl dospět k závěru, že nárok uplatňovaný žalobou není požadován po právu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení dle ustanovení § 1970 o. z. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení, včetně nákladů na právní zastoupení, jelikož žalobce měl ve věci plný úspěch a současně doložil, že žalovanému zaslal ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o.s.ř. předžalobní upomínku na plnění v požadované výši. Náklady žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 603 Kč a náklady právního zastoupení žalobkyně ve výši 14 713,60 Kč sestávající z odměny advokáta za 4 úkony á 2 740 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“), za převzetí zastoupení, výzvu k plnění, podání žaloby a částečné zpětvzetí žaloby, dále náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradu DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů dle § 14a advokátního tarifu ve výši 2 553,60 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně činí 16 316,60 Kč. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.