20 C 87/2018-477 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se na žalované původně domáhal zaplacení částky 2 231 250 Kč s úrokem z prodlení z částky 2 211 250 Kč od 25. 6. 2018 do zaplacení s tím, že se jedná jednak o finanční zadostiučinění a dále o náhradu škody, to vše podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). V odůvodnění uvedl, že usnesením ze dne 8. 11. 2014, doručené dne 9. 11. 2014 bylo [stát. instituce] zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, 2 písm. a), odst. 3 písm. c) odst. 4 písm. c) trestního zákoníku a následně dne 3. 9. 2015 bylo policií zahájeno trestní stíhání žalobce pro zvlášť závažný zločin nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. c) trestního zákoníku. Stížnosti žalobce podané prostřednictvím obhájce byly usnesením státního zástupce [anonymizováno 5 slov] zamítnuty jako nedůvodné. Trestní stíhání žalobce bylo vedeno v rámci řízení u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jen„ posuzované řízení“). Rozsudkem [název soudu] ze dne 16. 3. 2016 ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 8. 2016, rozsudkem [název soudu] ze dne 15. 12. 2016 a usnesením [název soudu] ze dne 26. 6. 2017 byl žalobce podle § 226 písm. c) trestního řádu zproštěn obžaloby. Právní moc zprošťujícího rozsudku nastala dne 26. 6. 2017. Na základě návrhu státního zástupce [anonymizováno 5 slov] byl žalobce usnesením [název soudu] dne 10. 11. 2014 vzat do vazby (se započetím vazby dne 8. 11. 2014) pro všechny důvody podle § 67 písm. a), b), c) trestního řádu a vazba trvala do 21. 1. 2016. Žalobce v souvislosti s uvedenými nezákonnými rozhodnutími v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání požadoval jednak zaplacení částky 658 500 Kč představující finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným výkonem vazby, když požadoval částku 1 500 Kč za každý i započatý den vazby (439 dnů x 1 500 Kč). Dále požadoval finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení a požadoval zaplacení částky 75 000 Kč, dále požadoval náhradu škody za snížení společenského uplatnění v částce 450 000 Kč s ohledem na psychické strádání v rámci trestního stíhání a trvání vazby. Dále pak žalobce požadoval náhradu škody v podobě nákladů právního zastoupení v posuzovaném řízení za celkem 144,5 úkonu právní služby, každý v částce 3 100 Kč podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) a dále 146 režijních paušálů, každý v částce 300 Kč, tj. 43 800 Kč, celkem 491 750 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu ušlé mzdy v částce 136 000 Kč, když u zaměstnavatele společnosti [právnická osoba] měl uzavřenou pracovní smlouvu ze dne 2. 5. 2009 a ušlou mzdu požadoval za období od 8. 11. 2014 do 21. 1. 2016, kdy se nacházel ve vazbě, výše mzdy byla stanovena na základě minimální mzdy pro daný rok, v případě roku 2014 byla minimální mzda v částce 8 500 Kč a pro rok 2015 v částce 9 200 Kč. Žalobce tedy uplatnil náhradu mzdy za 2 měsíce v roce 2014 a 12 měsíců v roce 2015 a 1 měsíc v roce 2016, tj. 2x 8 500 Kč +13x 9 200 Kč, celkem 136 000 Kč. Dále žalobce požadoval náhradu škody, která mu vznikla na osobním vozidle [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], které bylo v rámci posuzovaného řízení zabaveno dne 8. 11. 2014 a vydáno až v roce 2014, když vozidlo bylo umístěno v prostorách [stát. instituce] v [obec] u [obec] bez řádné péče. Po vrácení tohoto vozidla byl žalobce nucen nechat provést jeho kontrolu v autorizovaném servisu a vozidlo při zabavení nemělo jakékoliv problémy, viz protokol ze dne 8. 11. 2014, a z faktury z autorizovaného servisu byla škoda vyčíslena na celkovou částku 174 016 Kč. Žalobce dále uvedl, že na konci roku 2014 předmětné vozidlo inzeroval a chtěl jej prodat, jak vyplývá z trestního spisu, používal již jiné vozidlo, a to [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova], [registrační značka], a na konci roku 2014 byla inzerována kupní cena vozidla [anonymizována dvě slova] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], [registrační značka], v částce 700 000 Kč. Z vyjádření autorizovaného servisu je cena před shora uvedenou opravou vozidla 300 000 Kč. Žalobce proto požadoval rozdíl v částce 225 984 Kč Celkem tak požadoval tedy náhradu škody v částce 400 000 Kč. Dále pak žalobce požadoval náhradu škody, která mu vznikla v souvislosti s nutností vypracování znaleckého posudku na určení nemajetkové újmy v částce 20 000 Kč, která byla účtována znalcem. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že dne 24. 12. 2017 jí bylo doručeno podání žalobce s žádostí o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona, v rámci které žalobce požadoval zaplacení částky 2 210 800 Kč, když škoda a nemajetková újma mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením. Žalovaná ve stanovisku ze dne 6. 9. 2018 požadovanému nároku částečně vyhověla na náhradě nákladů trestního řízení ušlé mzdy a nemajetkové újmy způsobené vazbou a přiznala žalobci částku 637 519 Kč. Žalovaná krátce zrekapitulovala průběh posuzovaného řízení, dále uvedla, že co se týče požadavku na náhradu nákladů trestního řízení, na tento nárok žalovaná mimosoudně žalobci plnila částku 305 550 Kč, když nebyly přiznány následující úkony právní služby: dne 9. 11. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení] a [celé jméno žalobce] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 2 úkony; dne 16. 12. 2014 – výslechy obviněných [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a [celé jméno žalobce] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 10. 11. 2014, 8. 12. 2014, 21. 1. 2015, 30. 1. 2015, 17. 3. 2015, 30. 3. 2015, 18. 6. 2015, 20. 7. 2015 – nahlédnutí do spisu – za tyto úkony nebyla přiznána náhrada, protože se nejednalo o prostudování spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu; dne 18. 11. 2014, 24. 11. 2014, 26. 11. 2014, 3. 12. 2014, 11. 12. 2014, 18. 12. 2014, 6. 1. 2015, 9. 1. 2015, 17. 1. 2015, 21. 1. 2015, 3. 2. 2015, 9. 2. 2015, 2. 3. 2015, 16. 4. 2015, 8. 7. 2015, 4. 9. 2015, 14. 9. 2015, 5. 10. 2015, 14. 10. 2015, 21. 10. 2015, 4. 11. 2015, 2. 11. 2015, 25. 11. 2015, 15. 12. 2015, 30. 12. 2015 a 6. 1. 2016 – porady s klientem – v souladu s § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. Nebyly tyto porady uznány za účelně vynaložené náklady obhajoby, protože nekorespondovaly s žádným úkonem orgánů činných v trestním řízení (k problematice účelnosti dalších porad s klientem přesahujících hodinu žalovaná odkazuje např. na judikaturu Ústavního soudu, konkrétně rozhodnutí ÚS 3208/08, II. ÚS 3211/08, II. ÚS 782/07 a I. ÚS 826/09, kdy z těchto judikátů vyplývá, že účelné porady jsou takové, které jsou východiskem konkrétního následujícího úkonu obhájce); dne 3. 5. 2015 – žádost o vydání vozidla [anonymizováno] – v souladu s § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon; dne 9. 9. 2015 – výslechy obviněných [celé jméno žalobce] a [anonymizováno] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 1 úkon; dne 24. 9. 2015 – prostudování spisu na konci vyšetřování – v souladu s § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 2. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony a náhrada promeškaného času za 3 půlhodiny; dne 3. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 3 úkony; dne 16. 3. 2016 – hlavní líčení – v souladu s § 11 odst. 2 písm. f) byla za tento úkon přiznána náhrada ve výši poloviny odměny za úkon, neboť se jednalo o účast u jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí; dne 8. 8. 2016 – veřejné zasedání u [název soudu] – v souladu s § 11 odst. 1 písm. e), § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 4 advokátního tarifu byla za tyto úkony přiznána náhrada ve výši odměny za 2 úkony a náhrada promeškaného času za 2 půlhodiny. Ohledně nároku na náhradu ušlé mzdy, byla žalovanou v této souvislosti zaplacena částka 112 469 Kč, neboť dodatečně na doloženém potvrzení zaměstnavatele byla ušlá mzda vyčíslena právě v této výši. Co se týče požadavku na náhradu škody vzniklé na osobním vozidlem [značka automobilu] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmen