25 C 20/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 27. 7. 2021 domáhali přiměřeného zadostiučinění žalobce a) částku 100 000 Kč s příslušenství a žalobkyně b) částku 150 000 Kč s tím, že bylo porušeno jejich právo na projednání věci v přiměřené lhůtě u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. 13 C 136/2011. Řízení trvalo 9 let a 2 měsíce. V řízení docházelo k průtahům na straně soudů. U žalobce a) bylo zohledněno to, že v poslední fázi řízení s ním bylo jednáno již jako„ jen s vedlejším účastníkem“. Jednalo se sice o skutkově složitou věc, ale měla pro žalobce podstatný význam, neboť šlo o podstatné omezení při užívání vlastních nemovitostí, a pokud šlo o jejich zamýšlený prodej. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že učinila nespornou tu skutečnost, že žalobci u ní uplatnili nárok dne 10. 12. 2021. K projednání žádosti došlo dne 18. 8. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni b) zadostiučinění ve výši 90 938 Kč. Ve vztahu k žalobci a) bylo konstatováno promlčení nároku a požadovaná náhrada škody nebyla poskytnuta. V činnosti soudu byla shledána nekoncentrovanost a prodlevy, zejména od zahájení řízení 22. 6. 2011 do nařízení prvního jednání dne 23. 10. 2012, a dále od července 2013 do prosince 2014. Celková délka již neodpovídá složitosti věci, proto je hodnocena jako nepřiměřená. Žalobce a) však ode dne 25. 10. 2018 vystupoval v posuzovaném řízení v postavení vedlejšího účastníka řízení. Posuzované řízení tedy ve vztahu k žalobci a) skončilo ke dni 25. 10. 2018, jelikož nejpozději k tomuto dni přestal být hlavním účastníkem řízení a tudíž přestal pociťovat přímo tvrzenou újmu. Žalovaná vznesla námitku promlčení. Ve vztahu k žalobkyni b) žalovaná shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 25%, a to 15% z důvodu složitosti řízení a 10% z důvodu sdílenosti nemajetkové újmy. Předmětem posuzovaného řízení byla žaloba o zrušení věcného břemena chůze a jízdy přes pozemek v souvislosti s užíváním, údržbou a opravami septiku. Řízení se vyznačuje určitým stupněm skutkové i právní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně výslechu svědků. Ve věci bylo rozhodováno opakovaně soudy na dvou úrovních soudní soustavy. Dalším důvodem snížení výsledného zadostiučinění je to, že mezi žalobci existovala tzv.„ sdílená újma“. Žalobci byli po převážnou část řízení vázáni manželstvím a vznikající újmu tak pociťovali společně (stejně) právě z důvodu manželské provázanosti. Výsledné zadostiučinění bylo z tohoto důvodu sníženo o 10%. Význam řízení pro žalobkyni shledala žalovaná jako běžný. 3. Podáním došlým soudu 14. 9. 2021 vzala žalobkyně b) žalobu částečně zpět co do částky 90 938 Kč. Namítla, že nesouhlasí s krácením požadovaného zadostiučinění. Řízení nepovažovala za natolik složité, spíše bylo zdržováno v důsledku kroků druhé strany. V průběhu řízení došlo k rozvodu, nešlo tak o sdílenou újmu se žalobcem a). Žalobce a) se domnívá, že k promlčení jeho nároku nedošlo, kdy je rozhodné pro posouzení, kdy pozbyl účastenství. Dále poukázal na to, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby ve výroku I. zastavil dle § 96 odst. 2 o.s.ř. 4. Žalobci předběžně uplatnili nárok u žalované dne 10. 12. 2021. K projednání žádosti žalobců došlo žalovanou dne 18. 8. 2021. Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobkyni b) zadostiučinění ve výši 90 938 Kč. Ve vztahu k žalobci a) bylo konstatováno promlčení nároku a požadovaná náhrada škody nebyla poskytnuta (žádost žalobců ze dne 10. 12. 2021, stanovisko žalované ze dne 18. 8. 2021). 5. Obsahem spisu Okresního soudu v Děčíně, sp. zn. 13 C 136/2011 má soud prokázáno: dne 22. 6. 2011 podává [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] žalobu o zrušení práva chůze a jízdy přes jejich pozemek, dne 29. 6. 2011 soud vybírá soudní poplatek, zaplacen žalobci dne 11. 8. 2011, dne 28. 3. 2012 soud vyzývá žalovanou stranu k vyjádření, došlo soudu 14. dne 5. 2012. Dne 13. 6. 2012 soud vyzývá žalovanou stranu ke kvalifikovanému vyjádření, dne 5. 6. 2012 žalobkyně žádá o nařízení jednání. Dne 2. 8. 2012 žalovaný se vyjadřuje, žádá o prominutí zmeškání lhůty; nařízeno jednání na den 23. 10. 2012, odročeno na neurčito za účelem předložení adres navržených svědků, které sdělil žalovaný až dne 31. 10. 2012. Dne 4. 11. 2012 soud zasílá žalobcům vyjádření žalovaného. Dne 2. 9. 2013 bylo zahájeno insolvenční řízení žalobce a), nařízeno jednání na den 26. 11. 2013, žalobkyně žádá o odročení jednání z důvodu celodenní péče o těžce nemocnou maminku, odročeno na neurčito. Dne 17. 12. 2013 žalobkyně sděluje, že nemožnost účastnit se jednání, je spíše trvalého rázu; zdravotní stav maminky se sice lepší, ale její stav stále vyžaduje celodenní péči. Dne 18. 12. 2013 soud vyzývá žalovanou stranu k zaplacení soudního poplatku ze vzájemného návrhu, který zaplatil a dne 30. 12. 2013, tento vzájemný návrh uplatnil žalovaný dne 31. 10. 2012. Nařízeno jednání na den 15. 4. 2014. Dne 7. 4. 2014 soud rozhodl, že řízení ve věci vzájemného návrhu žalovaného se vylučuje k samostatnému řízení, s právní mocí dne 10. 4. 2014. Žádost o odročení jednání dne 10. 4. 2014 žalobkyně s tím, že žalobkyně změnila právní zastoupení z důvodu kolize právního zástupce, odročeno na den 13. 5. 2014, kdy jednání proběhlo, slyšeni svědci, odročeno na neurčito z důvodu příp. mimosoudního vyřešení věci. Urgence – dotaz, zda došlo k mimosoudnímu vyřešení věci ze strany soudu ze dne 18. 6. 2014 s tím, že žalovaný dne 19. 6. 2014 sdělil, že nedošlo. Dne 3. 6. 2014 sděluje právní zástupce žalobkyni, že je v lázních, a že se ozve hned, jak bude v kanceláři. Poté žalobci sdělují dne 2. 7. 2014, že k mimosoudnímu jednání nedošlo. Dne 4. 8. 2014 soud vyzývá žalovanou stranu ke sdělení, nechť vyčíslí v hrubém odhadu náklady na vybudování nového septiku, žalovaný reaguje dne 20. 8. 2014. Jednání nařízeno na 3. 2. 2015, kdy jednání proběhlo s tím, že soud poučuje žalující stranu ve smyslu prokázání hrubého nepoměru. Odročeno na den 24. 2. 2015. Žalobkyně doplňuje vyjádření dne 19. 2. 2015. Dne 24. 2. 2015 proběhlo jednání, předneseny závěrečné řeči, ukončeno dokazování, odročeno na den 5. 3. 2015 na vyhlášení rozsudku, kdy byla žaloba zamítnuta, byla prodloužena lhůta k vypracování rozhodnutí do dne 30. 4. 2015, později do dne 25. 5. 2015 a do dne 3. 6. 2015 z důvodu pracovního přetížení, rozsudek byl vypraven ve lhůtě dne 3. 6. 2015. Žalobkyně podává odvolání proti uvedenému rozsudku, soud vyzývá žalobkyni k zaplacení soudního poplatku dne 7. 7. 2015, zaplacen dne 3. 8. 2015. Spis předložen odvolacímu soudu dne 2. 9. 2015, který dne 16. 12. 2016 rozsudek soudu prvého stupně zrušuje s tím, že zahrnul do výroku napadeného rozsudku také zdržovací nárok směřující proti žalovanému, tedy aby bylo žalovanému uloženo zdržet se užívání septiku ve vlastnictví žalobců, tento nárok nebyl předmětem řízení. Dále odvolací soud podotýká, že předmětem rozhodování soudu i podle nové právní úpravy může být pouze služebnost v té podobě, v jaké je zapsána v katastru nemovitostí, a pouze takovou služebnost může okresní soud svým rozsudkem zrušit. V projednávané věci přitom z dosud provedených důkazů vyplývá, že věcné břemeno, zapsané k tíži pozemku a vlastnictví žalobců zahrnuje pouze právo chůze a jízdy, nikoliv také právo užívání septiku na pozemku žalobců osobou z věcného břemene oprávněnou s tím, že soud prvého stupně si má nejdříve vyjasnit otázku účastenství na straně žalující s tím, že na majetek [celé jméno žalobce] usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 4. 2016 byl prohlášen konkurz, bude tedy namístě posoudit dopad této skutečnosti na probíhající řízení, dále povede žalující stranu k přesné specifikaci žalobního nároku a předběžný závěr ke skutkové okolnosti Soud vyzývá žalobce dne 29. 6. 2017 k odstranění neurčitého žalobního petitu, žalobkyně reaguje dne 17. 8. 2017, dále reaguje dne 1. 3. 2018 s tím, že mezitím bylo ukončeno právní zastoupení žalobkyně. Nařízeno jednání na den 7. 6. 2018, právní zástupce žalované žádá o odročení jednání z důvodu zahraniční dovolené, odročeno na den 5. 6. 2018. Soud rozhoduje dne 4. 6. 2018, že řízení ve věci o povinnosti žalovaného zdržovat se užívání septiku ve vlastnictví žalobců, se vylučuje k samostatnému řízení. Dne 5. 6. 2018 proběhlo jednání s tím, že odročeno na den 26. 7. 2018 za účelem pokračování v řízení, navrženy výslechy žalobců. Dne 26. 7. 2018 proběhlo jednání, čteny listinné důkazy a odročeno za účelem místního šetření na den 7. 9. 2018, které proběhlo, další jednání na den 25. 10. 2018, které proběhlo. Soud konstatuje, že žalobce a) tedy [celé jméno žalobce] již není účastníkem řízení, není vlastníkem parcely, jejíž součástí je nemovitost, bylo vyhlášeno usnesení, že vstup žalobce a) do řízení jako vedlejšího účastníka, se připouští. Další jednání dne 20. 11. 2018, ukončeno dokazování, odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na den 27. 11.