47 C 282/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 29. 6. 2021 domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, když na žalobkyni přešla pohledávka za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021, uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO]. Pohledávka za žalovanou vznikla na základě Smlouvy o úvěru ze dne 27. 8. 2015, na jejímž základě byl žalované právní předchůdkyní žalobkyně poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 2 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr žalobkyni splatit do 10. 9. 2015 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 396 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím internetových stránek [webová adresa], kde se žalovaná zaregistrovala, zadala své osobní údaje, zřídila si uživatelský účet a odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Úvěr byl následně převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. [bankovní účet], kdy platba byla identifikována pod variabilním symbolem [číslo] kterým si strany zvolily rodné číslo žalované. Žalovaná závazek ze smlouvy řádně nesplnila, právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni dosud na svůj dluh ničeho neuhradila, a to ačkoliv byla žalovaná ze strany žalobkyně o úhradu dlužných částek upomínána, naposledy upomínkou ze dne 2. 2. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Zdejší soud věc rozhodl dle § 115a o.s.ř., aniž by nařizoval jednání, neboť je objasněna listinnými důkazy a účastníci s takovým postupem souhlasili, a to žalobkyně výslovně v návrhu na zahájení řízení a žalovaná konkludentně podle § 101 odst. 4 o.s.ř., když nereagovala na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Jelikož je předmětem tohoto řízení nárok na zaplacení částky nižší, než je 10 000 Kč, a odvolání tak proti tomuto rozsudku není dle § 202 odst. 2 o.s.ř. přípustné, obsahuje odůvodnění ve shodě s § 157 odst. 4 o.s.ř. toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud ve věci zjistil z důkazů následující skutečnosti. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 27. 8. 2015, bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], uzavřela s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované zápůjčku do výše 2 000 Kč a žalovaná se zavázala zápůjčku splatit do 10. 9. 2015 spolu s poplatkem za zápůjčku sjednaným v částce 396 Kč. Součástí všeobecných obchodních podmínek smlouvy bylo též ujednání, že případné spory vzniklé ze smlouvy o zápůjčce budou řešeny rozhodcem. Z rozhodčí smlouvy bylo zjištěno, že smluvní strany ujednaly, že případné spory z výše uvedené smlouvy budou řešeny před rozhodcem. Výpisem z účtu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, předžalobní výzvy ze dne 2. 2. 2021 a podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 bylo prokázáno, že bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni, a že byla žalovaná ze strany žalobkyně o úhradu dluhu upomínána před podáním žaloby. 5. Mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, kdy přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb., § 1 odst. 1 zákona je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 1968 zák. č. 89/2012 Sb. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. 6. V řízení bylo prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena ve smyslu zákona č. 89/2012, občanský zákoník, smlouva o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, a to bezhotovostně připsáním na účet žalované a žalovaná se zavázala peněžní prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit, a to do 10. 9. 2015. Žalovaná svůj závazek porušila, když úvěr v termínu splatnosti nevrátila a pohledávka za žalovanou, vyplývající z titulu shora uvedené smlouvy o podnikatelském úvěru, se stala splatnou. V průběhu řízení se žalovaná ve věci nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nesporovala, a tudíž ani netvrdila, že by jí uvedený dluh nevznikl nebo jej již zcela nebo zčásti uhradila. Soud proto vycházel ze skutkových tvrzení žalobkyně a ze žalobkyní předložených důkazů, když žalobkyně současně doložila svou aktivní legitimaci ve sporu smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021. Z uvedených důvodů soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni dluh ve výši 2 000 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 396 Kč a s úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky do zaplacení dle § 1970 o. z.. Výše úroku z prodlení byla stanovena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení, jelikož žalobkyně měla ve věci plný úspěch a současně doložila, že žalované zaslala ve smyslu ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. výzvu k plnění v požadované výši. Náhradu nákladů řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, dále odměna advokáta za 3 úkony právní služby dle § 14b odst. 1) písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) á 200 Kč (za převzetí zastoupení, žalobu a výzvu k plnění), paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 a. t. á 100 Kč a náhrada DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a paušální náhrady hotových výdajů ve výši 189 Kč. Žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve smyslu § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.