10 C 157/2021-224 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou téhož dne, domáhal po žalované úhrady částky v celkové výši 9 622 089 Kč. Žalobce své nároky odvozoval od nezákonného trestního stíhání vedeného Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se žalobou domáhal újmy vzniklé výkonem trestu odnětí svobody v období od [datum] do [datum] ve výši 1 200 000 Kč; ušlého zisku (ze společnosti [právnická osoba]) ve výši 842 400 Kč; nákladů na právní zastoupení celkem třemi právními zástupci ve výši 62 449 Kč, 39 756 Kč a 48 201 Kč, náhrady škody za platby poškozeným, které žalobce učinil v průběhu trestního řízení, v celkové výši 4 414 257 Kč, a cestovného žalobce ve výši 15 026 Kč. Dále se žalobce domáhal souhrnného odškodnění nemajetkové újmy ve výši 3 000 000 Kč, které po skutkové stránce specifikoval jako odškodnění za to, že řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu a že vůbec bylo trestní stíhání zahájeno. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] žalobu v části požadavku na finanční zadostiučinění ve výši 3 000 000 Kč odmítl, žalobce v rámci odvolacího řízení vady podání částečně odstranil a usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] odvolací soud odmítnutí žaloby potvrdil jen co do částky 200 000 Kč (právní moc ke dni [datum]) s tím, že žalobce upřesnil, že se domáhá finančního zadostiučinění ve výši 300 000 Kč za nemajetkovou újmu vyvolanou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení a zadostiučinění ve výši 2 500 000 Kč za nemajetkovou újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] soud řízení částečně, co do požadavku na zaplacení částky 2 500 000 Kč, jakožto požadavku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu vyvolanou vydáním nezákonného rozhodnutí, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. 4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, přičemž žalobou uplatněné nároky neuznal. Pokud jde o nárok na náhradu zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, pak žalovaná uzavřela, že v naříkaném trestním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a tento nárok neodškodnila. Pokud jde o zbývající nároky, jejichž základem co do odpovědnostního titulu je vydání nezákonného rozhodnutí, pak žalovaná namítala, že není splněna podmínka § 8 odst. 3 odškodňovacího zákona, neboť žalobce nepodal odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvé instance. Žalovaná pak dále odmítla v obecné rovině odpovědnost státu s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu, kdy žalovaná dovozovala, že jsou naplněny předpoklady § 12, který je možno analogicky na situaci žalobce použít, neboť žalobce fakticky svým chováním zapříčinil zastavení trestního stíhání za situace, kdy v návaznosti na rozhodnutí Nejvyššího soudu nemohly orgány činné v trestním řízení zjistit skutkový stav ohledně možného úpadku společnosti [právnická osoba], tedy nastala situace, kdy žalobce se dopustil jednání jinak podřaditelného dané skutkové podstatě trestného činu, ovšem v důsledku jeho jednání nastala situace, kdy nebylo možno o jeho trestní odpovědnosti rozhodnout. Tedy nárok na náhradu škody vůči státu je tímto vyloučen. Žalovaná se pak vyjádřila k jednotlivým úkonům právní služby, pokud jde o škodu tvořenou obhajným a rovněž se vyjádřila k cestovním výdajům žalobce. Pokud jde o zadostiučinění za újmu vyvolanou výkonem trestu odnětí svobody, pak žalovaná odkázala na judikatorně dané rozmezí pro odškodnění těchto nároků, a dále pokud jde o žalobcem nárokovaný ušlý zisk, pak žalovaná namítala, že se jedná o ušlý zisk na straně akciové společnosti, nikoliv žalobce jakožto fyzické osoby. Pokud jde o poslední z nároků tvořených škodou složených z částek, které žalobce uhradil jednotlivým poškozeným subjektům, pak žalovaná namítala, že je přetržena příčinná souvislost, když to byl žalobce, kdo ze své vlastní vůle tuto částku jakožto škodu poškozeným subjektům uhradil; tedy není dána příčinná souvislost s nezákonným rozhodnutím. 5. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobce u žalované nároky předběžně uplatnil, a to dne [datum]. 6. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Lounech pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Dne [datum] bylo Policií České republiky vydáno usnesení, kterým bylo zahájeno trestní stíhání mimo jiné žalobce, dále [jméno]. [příjmení] a společnosti [právnická osoba] Pokud jde o žalobce, pak tento byl stíhán pro neodvedení daně pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241 odst. 1,2 trestního zákoníku. Žalobce následně podává stížnost do tohoto usnesení a usnesením státního zástupce je tato stížnost zamítnuta. V přípravném řízení poté následují výslechy obviněného [příjmení], dále žalobce. Je založen listinný materiál zejména ze [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] a dále i od další [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [obec] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova]. V rámci přípravného řízení poté policie vyslýchá 13 svědků, dalších 5 osob podává vysvětlení a následně jsou do spisu založeny ještě listinné materiály od [anonymizována tři slova]. V rámci přípravného řízení policie vyhodnocuje jednotlivé výpisy od [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována čtyři slova] a rovněž vyhodnocuje materiál sdělení od insolvenčních správců. Do spisu jsou založeny i kopie z insolvenčního řízení společnosti [právnická osoba] Dále korporátní dokumenty této společnosti. Dne [datum] je pak podán návrh na podání obžaloby. [datum] Okresní státní zastupitelství v Lounech vrací věc Policii České republiky s tím, že po [datum] byl jediným členem statutárního orgánu tedy jedinou osobou odpovídající za vedení předmětné společnosti právě žalobce a z tohoto důvodu bude nutné přepočítat jednotlivého odvody u příslušných institucí. Policie poté vydává usnesení [datum], kterým podle § 160 odst. 1,5 tr. řádu zahajuje trestní stíhání žalobce jakožto obviněného ze spáchání dílčích útoků pokračujícího zločinu dle § 241 odst. 1 odst. 3 tr. zákoníku. Jedná se o skutky, které nastaly v období od [datum] do [datum]. Žalobce podává stížnost, a tato je zamítnuta. Je umožněno obviněným a jejich zástupcům nahlédnout do policejního spisu, a poté je podán návrh na podání obžaloby [datum], obžaloba je podána [datum], a to na [anonymizováno] [příjmení], společnost [právnická osoba], a právě na žalobce. Hlavní líčení je nařízeno na [datum], právní zástupce společnosti žádá o odročení tohoto hlavního líčení. Hlavní líčení je odročeno na [datum]. Právní zástupce společnosti opětovně žádá o odročení hlavního líčení z důvodu kolize. Hlavní líčení je odročeno na [datum], zde žádá o odročení zástupce [anonymizováno] [příjmení]. Hlavní líčení je odročeno na [datum] s tím, že termín soud ověřuje u všech tří obhájců. Obviněná společnost podává návrh na předběžné projednání obžaloby [datum], poté žalobce žádá o odročení hlavního líčení [datum]. Soud v mezidobí komunikuje s poškozenými. Vyžádává od nich potřebné podklady, tyto jsou poté ve spisu založeny, jedná se například o podklady od [anonymizována tři slova] (celkově je přílohových balíků k tomuto trestnímu spisu cca 3 plné přepravky). Hlavní líčení je odročeno z [datum] s tím, že soud kontaktuje všechny zástupce, zda je možné líčení odročit na [datum] nebo na [datum]. Zástupce společnosti sděluje, že ani jeden termín nemůže. Reagují i ostatní zástupci, hlavní líčení je pak nařízeno na [datum] po konzultaci se všemi zástupci. Soud obesílá rovněž všechny poškozené. Soud poté prověřuje z důvodu závady v doručování adresu žalobce. Společnost poté žádá o odročení jednání podáním doručeným [datum] s tím, že má v úmyslu postupovat dle § 242 tr. zákoníku, tedy ve smyslu účinné lítosti. Soud sděluje účastníkům, že jednání bude konáno [datum], jelikož se žalobce nedaří předvolat, žádá soud [datum] obvodní oddělení policie o jeho předvedení. Z nařízeného hlavního líčení se omlouvá zástupce společnosti pro rodinné potíže. Policie poté sděluje, že se [datum] jí podařilo žalobce kontaktovat a doručit písemnosti. Žalobce žádá o konání hlavního líčení v nepřítomnosti, a to [datum], hlavní líčení se koná [datum], žalobce se tohoto neúčastní. Jsou slyšení svědci v počtu čtyř osob. Hlavní líčení je odročeno za účelem dokazování na [datum] a zároveň na [datum]. Svědkům, kteří se nedostavili, soud ukládá pořádkovou pokutu. Svědci se proti uložené pořádkové pokutě odvolávají, předvolaný svědek [příjmení] se omlouvá z nařízeného hlavního líčení. Rovněž svědkyně [příjmení] se omlouvá, žalobce žádá o konání hlavního líčení v nepřítomnosti [datum], hlavní líčení se koná [datum], žalobce se jej neúčastní. Jsou slyšeni svědci, a to 12 osob, je konstatováno, že hlavní líčení bylo zároveň odročeno na [datum]. Soud vyžádává mezitím informace od bankovních institucí a insolvenčního správce