14 C 122/2021-156 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy vzniklé mu v trestním řízení z titulu nezákonného vzetí do vazby jeho osoby, když původně uplatňoval částku 1 398 000 Kč. Uvedl k tomu, že usnesením Policie ČR ze dne 14. 1. 2019, č.j. NCOZ-11149-133/TČ-2017-417202 bylo proti němu zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin obchodování s lidmi ve smyslu ust. § 168 odst. 2 alinea první, písm. e), alinea druhá, odst. 3 písm. c) zák. č. 40/2009 Sb. v platném znění (trestní zákoník). [celé jméno žalobce] byl ohrožen s ohledem na právní kvalifikaci trestní sazbou v rozmezí 5 – 12 let. Dne 5. 3. 2019 byl [celé jméno žalobce] omezen na svobodě a dne 8. 3. 2019 byl vzat do vazby usnesením [název soudu] ze dne 8. 3. 2019, č.j. 0 Nt 181-2019-15. Jeho vazba byla opakovaně prodlužována a návrhům na propuštění z vazby nebylo vyhovováno. Usnesením [název soudu] ze dne 12. 6. 2020, č.j. 20 T 40/2020, byl [celé jméno žalobce] propuštěn z vazby na svobodu poté, co byl dle ust. § 226 písm. b) tr.řádu ve stejný den vyhlášen zprošťující rozsudek vydaný [název soudu] pod č.j. 20 T 4/2020-1763, tedy v záležitosti, pro kterou bylo proti [celé jméno žalobce] dne 14. 1.2019 (shora cit. usnesením) zahájeno trestní stíhání a pro které byl vzat do vazby. Odvolání státní zástupkyně proti zprošťujícímu rozsudku bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 9.2020, č.j. 10 To 66/2020, zamítnuto. Žalobce se domáhá nároku na zadostiučinění za tzv. nemajetkovou újmu ve smyslu ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb. v platném znění vzniklou mu rozhodnutím o vazbě shora citovaným a následným výkonem vazby, která na něm byla vykonávána v období fakticky od jeho zadržení dne 5. 3.2019 do 12. 6. 2020, kdy byl z vazby propuštěn včetně, celkem tedy za 466 dnů trvání této vazby a jeho omezení na svobodě. Poškozený [celé jméno žalobce] nárokuje nemajetkovou újmu za každý den trvání této vazby v částce 3 000 Kč, celkem tedy nárokuje částku zadostiučinění nemajetkové újmy vzniklé mu tím, že byl vzat do vazby a vazbu musel strpět v rámci řízení, ve kterém byl následně zproštěn obžaloby a požaduje nahrazení této újmy částkou 1 398 000 Kč. Vazba, do které byl vzat, byla silným zásahem do jeho základních lidských práv a svobod, zejména jej omezovala zásadním způsobem na osobním životě. [celé jméno žalobce] je otcem nezl. dítěte, a to nezl. [jméno] [příjmení], [datum narození], jehož matkou je paní [jméno] [příjmení], [datum narození]. Po tuto dobu se s ním prakticky vůbec nemohl stýkat. Široký a intenzivní kontakt s dítětem v tomto věku dítěte je důležitý z hlediska rozvoje vzájemných vazeb a vytvoření citového vztahu k dítěti. Současně se nemohl věnovat svým zálibám a jiným aktivitám, a dále byl omezen i z hlediska rodinného, partnerského a pracovního života. Zásadně byl též omezen ve volném pohybu s ohledem na vazební důvody. [celé jméno žalobce] měl různé pracovní aktivity i řadu osobních zálib, zejména sportovní a další aktivity. Jeho rodina žije částečně v [země] a částečně i jinde v [anonymizováno] (rodiče, bratr a další blízké osoby), s nimiž má velmi blízký citový vztah, takže ani tito jej nemohli reálně navštěvovat ani ve vazbě, i vzhledem ke vzdálenosti a o on je z důvodů vazby rovněž ne. Nárokovaná částka je rovněž odůvodněna celkovou délkou trvání vazby, která trvala více jak 1 rok. Současně byl ve vazbě pro všechny vazební důvody dle § 67 tr.řádu, tudíž po dobu 3 měsíců, po kterou trval vazební důvod dle § 67 písm. b) tr. řádu, nemohl přijímat ani žádné návštěvy, později již ano, byť i nadále byl vazebně řešen pro další vazební důvody. Byl tedy omezen i v kontaktu s dalšími osobami. Vazba i v celkové délce jejího trvání byla značnou psychickou zátěží pro žalobce, spojenou s celkovou nejistotou a obavami z budoucnosti. Opakovaně a bezvýsledně žádal o propuštění z vazby. Přitom pouhé konstatování porušení jeho práva není adekvátní a dostatečnou satisfakcí. Přestože si je vědom rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR, ohledně výše obvyklé náhrady újmy, pak zejména vzhledem k popsaným okolnostem, celkové délce trvání vazby, považuje nárokovanou náhradu ve výši 3 000 Kč za každý den trvání vazby vč. doby, kdy již byl omezen na osobní svobodě, za adekvátní. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nárok je důvodný pouze do částky poskytnuté ve výši 139 800 Kč. Uvedla dále, že dne 11. 12. 2020 jí doručeno podání žalobce, jehož obsahem byla žádost o náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci podle zákona č. 82/1998 Sb., v rámci které žalobce žádal zaplacení částky 1 398 000 Kč. Podle sdělení žalobce mu měla nemajetková újma vzniknout v důsledku omezení osobní svobody rozhodnutím o vazbě v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. 20 T 4/2020. Podání bylo doplněno podáním ze dne 1. 3. 2021, jímž žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v ušlém zisku v souvislosti s vazbou ve výši 832 000 Kč. V rámci mimosoudního projednání věci žalovaná ve svém stanovisku ze dne 13. 9. 2021, č.j. MSP-3308/2020-0DSK-ODSK/16, částečně vyhověla nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené žalobci v důsledku omezení osobní svobody rozhodnutím o vazbě, přičemž přiznanou částku ve výši 139 800 Kč poukázala na účet žalobce po sdělení čísla účtu ze strany žalobce. Ve zbytku byla žalobcova žádost o odškodnění zamítnuta. Učinila nesporným průběh trestního řízení vedeného u [název soudu] pod sp.zn. 20 T 4/2020. Žalovaná činí předmětem sporu žalobcem tvrzenou závažnost nemajetkové újmy, která mu byla způsobena omezením osobní svobody rozhodnutím o vazbě. Žalovaná dále zdůraznila, že na základě zjištění provedených v rámci mimosoudního projednání žalobcova nároku nejsou podle názoru žalované dány podmínky pro přiznání přiměřeného zadostiučinění v penězích ve vyšší částce, než jaká byla žalobci přiznána v rámci mimosoudního projednání žalobou uplatněného nároku. Ve zbývající částce ve výši 1 258 200 Kč proto žalovaná žalovaný nárok sporuje. 3. Řízení bylo částečně zastaveno co do části 139 800 Kč k návrhu žalobce, neboť žalovaná tuto částku žalobci plnila dne 20. 9. 2021. 4. Z rodného listu Matričního úřadu [obec] je zjišťováno otcovství žalobce k nezletilému [jméno] [příjmení], dítěte otce [celé jméno žalobce], [datum narození] a matky [jméno] [příjmení], narozené dne 13. 5. 2018 5. Z opisu evidence rejstříku trestů fyzických osob – [celé jméno žalobce] se podávají tyto minulé záznamy o jeho pravomocném odsouzení: 6. Okresní soud [obec], dne 16. 4. 2014 datum rozhodnutí, právní moc 16. 5. 2014 č.j. 4 T 47/2014 trestní příkaz doručen 7. 5. 2014, § 146 odst. 1 tr. zák., úmyslný trestný čin, stupeň dokonání § 21 odst. 1, § 358 odst. 1, úmyslný trestný čin § 353 odst. 1 tr. zák., odnětí svobody podmíněné, výměra – počet roků: 1, zkušební doba do 16. 5. 2017, počet roků 3, nařízený výkon 12. 2. 2018, kdy byl trest změněn na odnětí svobody nepodmíněně s výměrou počtu roků 1, zařazen do výkonu s ostrahou, podmíněné propuštění Okresním soudem v Příbrami 5. 3. 2019 č.j. 2 PP 181/2018, zbytek výměry 1 rok, zkušební doba do 5. 3. 2025, počet roků 6, propadnutí věci majetkové hodnoty. 7. Okresní soud [obec], 10. 8. 2017, právní moc 10. 8. 2017 č.j. 1 T 38/2017, rozsudek § 146 odst. 1 tr. zák., úmyslný trestný čin § 175 odst. 1 tr. zák., úmyslný trestný čin, stupeň dokonání § 21, odst. 1, § 146 odst. 1 tr. zák., součinnost § 23, § 358 odst, 1, 2a tr. zák., úmyslný trestný čin podmíněné odsouzení k trestu odnětí svobody s dohledem, výměra 24 měsíců, zkušební doba do 10. 8. 2021, počet měsíců: 48, přiměřená omezení a povinnosti, peněžitý trest, výměra počet denních sazeb: 160, výše denní sazby 250 v měně CZK, náhradní trest počet měsíců: 4, přiměřená omezení a povinnosti. 8. Okresní soud [obec], rozhodnutí 7. 12. 2017, právní moc 3. 1. 2018 č.j. 1 T 142/2017, trestní opatření, trest je souhrnný, byl zrušen, trestní opatření uložené rozhodnutím z 10. 8. 2017 pod sp. zn. 1 T 38/2017 OS [obec], § 146 odst. 1 tr. zák., § 358 odst. 1, 2a tr. zák., úmyslný trestný čin odnětí svobody nepodmíněné, výměra počtu měsíců: 18, zařazení výkonu s ostrahou, podmíněné propuštění OS v [obec] 5. 3. 2019 č.j. 2 PP 181/2018 se zbytkem výměry počtu dnů 142, zkušební doba do 5. 3. 2025, tedy počet roků: 6, vyhoštění – výměra počet měsíců: 24. 9. Z usnesení [název soudu] ze dne 7. 1. 2020 ve věci obviněného [jméno] [celé jméno žalobce] o návrhu státního zástupce na ponechání obviněného ve vazbě podle § 72, tr. řádu, se podává výrok, že podle § 73 odstavec 1, písmene b), c), tr. řádu a contrario se nepřijímá písemný slib obviněného, že povede řádný život a vazba se nenahrazuje dohledem probačního úředníka nad obviněným. Obviněný [celé jméno žalobce] se podle § 72 odst. 1, tr. řádu, ponechává ve vazbě z důvodu podle § 67 písmene a), c), tr. řádu. Protokol o vazebním zasedání ze 7. 1. 2020 u [název soudu]. Odůvodnění stížnosti do usnesení o ponechání ve vazbě a nepřijetí slibu ze strany obhájce obviněného ze dne 17. 1. 2020, číslo listu [číslo]. K tomu usnesení [název soudu] v neveřejném