17 C 69/2021-107 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou podanou dne 22.3.2021 domáhal po žalované zaplacení částky 2 500 Kč coby odškodnění za majetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Náhrady škody se žalobce domáhal dílem co do částky 1 300 Kč z titulu vynaložených nákladů na právní pomoc (podání odvolání ze dne 16.7.2017) a dílem co do částky 1 200 Kč z titulu učiněných čtyř úkonů žalobce jako nezastoupeného účastníka po 300 Kč, vše vzniklé v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp.zn. 11 P 50/2015 (dále též jen„ předmětné řízení“), a to konkrétně nesprávným úředním postupem a vydáním nezákonného rozhodnutí ve věci návrhu žalobce na vydání předběžného opatření ze dne 27.6.2017 doplněné podáním ze dne 3.7.2017, který byl zamítnut usnesením Obvodního soudu pro prahu 9, sp.zn. 11 P 50/2015. Žalobce uvedl, že soud se v předmětném řízení dopustil řady vad, proto jej žalobce napadl odvoláním. Odvolání mělo být předloženo odvolacímu soudu dne 19.7.2017, fakticky bylo předloženo až 5.2.2018. Odvolací Městský soud v Praze odvolací řízení zastavil usnesením ze dne 1.3.2018, č.j. 72 Co 86/2018 -1218, neboť se odvolání v důsledku plynutí času stalo bezpředmětným. Nedošlo tak k meritornímu projednání vadného usnesení procesního soudu I. stupně ze dne 30.6.2017. Žalobce proto podal dne 5.4.2018 návrh na doplnění předmětného usnesení Městského soudu v Praze, neboť jiný způsob obrany a nápravy proti vadné činnosti senátu 72Co neměl. Ústavní stížnost proti předběžným opatřením není obvykle přijatelná. Tento návrh na doplnění rozhodnutí byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne 23.4.2018 zamítnut. Žalobci byla tímto postupem odepřena soudní ochrana a odepřeno právo na spravedlivý proces, zkrácena procesní práva, ale i s přesahem do hmotněprávní sféry, odvolací soud se ani nepokusil o spravedlivé meritorní projednání, nevypořádal nijak ani návrh žalobce na doplnění rozhodnutí podle § 166 o.s.ř. a jeho argumentaci i v odvolání z 16.7.2017, že je nutné rozhodnout o nezákonnosti usnesení z 30.6.2017 a tím žalobci bylo upřeno i schůdně a jasně vymahatelné právo na odškodnění za vydání nezákonného rozhodnutí. Později, na soudním jednání dne 7.9.2018, vyšla najevo další vada předmětného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 z 30.6.2017, a to opření rozhodování v usnesení o špatnou písemnost. Zjevně došlo až k falšování obsahu spisu za účelem ochrany a krytí matky nezl., stejně tak jako postupem v řízení o návrhu otce z 27.6.2017. Dne 7.9.2018 na soudním jednání soudkyně poukázala na č.l. 743, na němž„ je založeno podání matky“, ve vztahu ke zmaření letních prázdnin 2017 a návrhu otce na vydání předběžného opatření. Avšak předmětná„ zpráva matky“ založená na č.l. 743 se týká zmaření letních prázdnin 2016, a je ve spise duplicitně. Co je obsahem listiny na č.l. 743 zjistila obecná zmocněnkyně žalobce při nahlížení do spisu dne 12.9.2018, poté, co soudkyně argumentovala tímto číslem listu na jednání soudu. Ve světle všeho uvedeného je zcela evidentní, že usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30.6.2017 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1.3.2018 jsou nezákonnými rozhodnutími, která však nesprávně nebyla zrušena, a to způsobem, který žalobce nemohl ovlivnit. Z tohoto nesprávného úředního postupu, který vedl k vydání nezákonných rozhodnutí, vznikla žalobci škoda 2 500 Kč, kterou požaduje nahradit po žalované. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že jej uplatnil dne 7.7.2020, přičemž žalovaná do 6 měsíců nárok neprojednala. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že u žalobce u ní nárok na odškodnění ve výši 2 500 Kč uplatnil již dne 23.11.2019 a nesporným učinila doplnění žádosti dne 4.7.2020. Žalovaná však namítla, že nárok žalobce projednala, a to stanoviskem ze dne 30.7.2020, kdy konstatovala, že k nesprávnému úřednímu postupu ani k vydání nezákonného rozhodnutí nedošlo. Dle žalované tedy ve věci není dán odpovědnostní titul jako základní podmínka odškodnění, neboť usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30.6.2017 nevykazuje znaky nezákonného rozhodnutí. Správnost skutkových zjištění obou procesních soudů žalovaná posuzovat nemůže a tudíž ani hodnotit, zda došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. V replice na vyjádření žalované žalobce poukázal na nálezy Ústavního soudu ze dne 9. 7. 2009, sp.zn. II.ÚS 1774/08 a ze dne 13. 3. 2012, sp. zn. I.ÚS 529/09 z nichž dovozuje, že požadavek na nezákonnost rozhodnutí podle OdpŠk nutně nezahrnuje formální zrušení či změnu tohoto rozhodnutí. Neplatí tudíž restriktivní výklad, že rozhodnutí je možné za nezákonné považovat, pouze pokud bylo zrušeno, jinak že se uplatní presumpce jeho správnosti. Z evropské judikatury žalobce odkazuje na rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 30.9.2003, Gerhard Kobler, C – 224/01, kde byla dovozena odpovědnost i z (nezrušeného) rozhodnutí soudu, které nelze dále napadnout opravnými prostředky. V případě žalobce je nesporné, že neexistovala možnost opravného prostředku, kdy všechny žalobcem uplatněné opravné prostředky selhaly. 4. Soud o věci rozhodl při nařízeném jednání. Žalovaná se z jednání omluvila a souhlasila s projednání v její nepřítomnosti. Soud provedl veškeré účastníky navržené důkazy, žádný důkaz nezamítal. 5. Jelikož předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 6. Soud po provedeném dokazování učinil následující skutková zjištění a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce se dne 23.11.2019 a poté dne 8.7.2020 obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o náhradu škody v souvislosti s řízením vedeným u Obvodního soudu pro Prahu 9 sp. zn. 11 P 50/2015 s tím, že žádal nahradit škodu ve výši 2 500 Kč. Ve stanovisku ze dne 30. 7. 2020 žalovaná potvrdila, že jí 23. 11. 2019 byla doručena žádost ve věci uplatnění nároku na náhradu škody v souvislosti s nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 11 P 50/2015. Žalovaná neshledala nárok na náhradu škody důvodným s ohledem na neexistenci odpovědnostního titulu. Žalobce byl poučen, že může podat ve věci žalobu. Z relevantní části spisu Obvodního soudu pro Prahu 9, sp zn. 11 P 50/2015, vyplynulo, že je v něm založen o email žalobce coby otce matce dítěte o tom, kdy si chce žalobce vzít do péče svého syna v kalendářním roce 2017 ze dne 14.3.2017. Dále je na č.l. 743 založena listina matky. Podáním ze dne 27.6.2017 podal žalobce coby otec Obvodnímu soudu pro Prahu 9 osmý návrh na vydání rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým synem, ve spojení s návrhem na vydání předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř. v souladu s § 75c odst. 1 o.s.ř. Podáním ze dne 3.7.2017 adresoval žalobce coby otec Obvodnímu soudu pro Prahu 9 doplnění k osmému návrhu otce na vydání rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým synem ve spojení s návrhem na vydání předběžného opatření podle § 76 odst. 1 písm. b) o.s.ř. v souladu s § 75c odst. 1 o. s. ř. ze dne 27.6.2017. Usnesením ze dne 30. 6. 2017 Obvodní soud pro Prahu 9 návrh otce na vydání předběžného opatření, kterým by soud uložil matce, aby nezletilého [jméno], [datum narození] odevzdala do péče otce v termínu od 1.7.2017 od 09:00 hodin do 15.7.2017 do 19:00 hodin, zamítl. Dne 16.7.2017 podal žalobce coby otec proti tomuto usnesení o zamítnutí vydání předběžného opatření odvolání. Referátem datovaným dne 19.7.2017 předložil Obvodní soud pro Prahu 9 odvolání proti tomuto usnesení Městskému soudu v Praze, kdy na tomto předložení je prezentační razítko Městského soudu v Praze s datem 27.2.2018. Podáním ze dne 31.1.2018 podal žalobce návrh na určení lhůty podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Dne 31.1.2018 podal žalobce další návrh na určení lhůty podle § 174a zákona č. 6/2002 Sb. Dne 5.2.2018 soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9, JUDr. [příjmení], adresovala Městskému soudu v Praze podání, ve kterém informuje, že ve věci zamítnutí návrhu na předběžné opatření, bylo podáno odvolání žalobcem, coby otcem s tím, že předkládací zpráva je založena na čl. 775. Soudkyně předložila znovu věc k rozhodnutí o odvolání otce. Usnesením ze dne 1.3.2018, č. j. 72 Co 86/2018-1218, Městský soud v Praze rozhodl o návrhu žalobce coby otce na vydání předběžného opatření k odvolání žalobce coby otce proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9, ze dne 30.6.2017, č.j. 11 P 50/2015-748 tak, že odvolací řízení se zastavuje. Z odůvodnění zjištěno, že odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání se v důsledku uplynutí času stalo bezpředmětným. Dne 5.2.2018 se soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 9, JUDr. [příjmení], vyjádřila Městskému soudu v