17 C 9/2020-368 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal po žalované nároků souvisejících s trestním řízením vedeným u Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře, pod sp. zn. 9 T 12/2016. Žalobce se domáhal finančního zadostiučinění celkem 3 850 000 Kč za nemajetkovou újmu způsobenou z titulu nezákonného rozhodnutí, za které žalobce označil usnesení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ze dne 1. 12. 2014, č.j. UOOZ-2246/TČ-2013-290020. Omluvu poskytnutou žalovanou považuje žalobce za dostatečnou, na jejím zveřejnění již netrval. Žalobce uvedl, že proti němu bylo uvedeným usnesením zahájeno dne [datum] trestní stíhání a sděleno obvinění ze zvlášť závažného zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, 5 písm. a) trestního zákoníku a ze zločinu porušení práv k ochranné známce a jiným označením podle § 268 odst. 1, 4 písm. b) tr. zákoníku. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře ze dne 5. 6. 2018, č.j. 9 T 12/2016-6285, byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. zákoníku. Proti tomuto rozsudku podala státní zástupkyně odvolání, které bylo usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 1. 2019, č.j. 5 To 59/2018-6349, zamítnuto. Žalobce tvrdil, že mu v souvislosti s nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání a následně vedeným trestním stíháním, které skončilo osvobozujícím rozsudkem, vznikla nemajetková újma způsobená samotným trestním stíhání. Trestní stíhání trvalo více než 4 roky ([datum] – [datum]), žalobce byl ohrožen vysokým nepodmíněným trestem (5-10 let) i hrozbou vysoké náhrady škody (cca 5,5 milionu Kč). Co do následků trestního stíhání žalobce uvedl, že mu byla způsobena újma na pověsti a dobrém jménu, žalobce byl přinucen zcela zásadně změnit svůj životní styl, byl rozvrácen způsob jeho obživy i sociální vazby ve vztahu k osobním i obchodním přátelům, k členům rodiny. Dne [datum] policie zatkla žalobce přímo na poradě před jeho obchodními partnery na turistické chatě [příjmení], následovalo mnoho domovních prohlídek u žalobce, ve [právnická osoba] s.r.o. i u jejích obchodních partnerů, což mělo za následek absolutní diskreditaci žalobce. Policie obstavila účty žalobce i [právnická osoba] s.r.o. Armáda ČR zažalovala [právnická osoba] s.r.o. o úhradu smluvní pokuty za nedodané zboží, tento soud společnost prohrála. Žalobce musel prodat veškerý disponibilní majetek (auta, garáže, rodinnou [právnická osoba]) a zadlužil se, aby měl finanční prostředky na běžný provoz domácnosti a úhradu právních služeb. Až do zahájení trestního stíhání probíhal rodinný život žalobce spokojeně, věnoval se svým koníčkům. Zatčení žalobce byla přítomna jeho rodina, v areálu ski centra [příjmení] je žalobce známou osobou (od dětství zde trávil veškerý volný čas, byl členem místního lyžařského oddílu). Řada známých a přátel od té doby na žalobce pohlížela jako na kriminálníka. Policie při domovní prohlídce prohledávala i pokoj dvouletého syna žalobce. Po návratu domů se situace dramaticky zhoršila, na denním pořádku byly hádky. Manželka žalobce měla krátce před porodem druhého syna. Rodina manželky od té doby bere žalobce jako člověka s kriminální pověstí, což nezměnil ani osvobozující rozsudek. V prosinci 2014 podal žalobce s manželkou návrh na rozvod, rozsudkem Okresního soudu ve [obec] ze dne 4. 2. 2015, sp. zn. 47 Nc 177/2014, byl syn svěřen do péče matky. Za pomoci odborníků se podařilo žalobci a jeho manželce toto těžké období překonat a žádost o rozvod byla vzata zpět. Vztah byl však již trestním stíháním poznamenán. [právnická osoba] v důsledku obstavení účtů a zabavení účetnictví společnosti a výpočetní techniky málem zkracovala. S ohledem na trestní stíhání nechtěl žalobce nikdo zaměstnat, načež se žalobce psychicky zhroutil a uvažoval nad sebevraždou, začal tedy navštěvovat psychiatra Diagnóza žalobce byla stanovena jako úzkostné tenze, obavné myšlení, pocity frustrace a bezmoci, propady nálady do panické deprese, anxiozita patologického charakteru a nespavost. Žalobce užíval antidepresiva. Žalobce nakonec zaměstnal jeho kamarád [jméno] [příjmení], který pro něj vytvořil pracovní pozici, kdy nemusel denně docházet do zaměstnání, dal mu k dispozici vůz, který mohl využívat i k soukromým účelům, s ohledem na velký tlak okolí na zaměstnavatele však žalobce z této pozice odešel pracovat k bratrovi do stavebnictví, kde však musel čelit jízlivým poznámkám ohledně trestního stíhání. Lidé přestali žalobce zdravit, začali se mu vyhýbat, někteří jej nazývali kriminálníkem. Se žalobcem rovněž přestala komunikovat většina jeho obchodních partnerů, dodnes tito uvádějí, že již nemají zájem od žalobce cokoli kupovat. Za poškození osobní pověsti podnikatele požadoval žalobce částku 425 000 Kč, za poškození osobní pověsti částku 1 000 000 Kč, za poškození osobního rodinného zázemí částku 1 500 000 Kč a za poškození psychického zdraví částku 925 000 Kč. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že uplatnil předběžně u žalované podle dne [datum] nárok na náhradu škody a kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím. 2. Žalovaná uvedla, že v rámci předběžného projednání nároku žalobci poskytla zadostiučinění ve výši 150 000 Kč (za poškození pověsti žalobce coby podnikatele 75 000 Kč a za poškození zdraví žalobce 75 000 Kč) doplněné o písemnou omluvu v žalobcem požadovaném znění s výjimkou části o nezákonném postupu orgánů činných v trestním řízení. Žalovaná dále učinila nespornou existenci odpovědnostního titulu, tedy že žalobce byl na základě usnesení vydaného Policií ČR pod č.j. UOOZ-2246/TČ-2013-290020 trestně stíhán, přičemž s právní mocí ke dni [datum] byl obžaloby zproštěn. Trestní stíhání trvalo celkem 50 započatých měsíců ([datum] [datum]). Co se týče zadostiučinění za poškození pověsti žalobce coby podnikatele, tento nárok shledala žalovaná částečně důvodným. Neformální informační očerňovací kampaň neměla za prokázanou. Kupní smlouvy byly ze strany útvarů [ulice] ČR vypovězeny pro právní vady spočívající v absenci licence či ochranné známky k dodávaným produktům, nicméně z rozsudků z trestního řízení vyplývá, že zboží touto vadou netrpělo. V této části je tedy zásah do žalobcova podnikání prokázaný, prokázané je tedy i poškození žalobcovy pověsti v době trestního stíhání. Po pravomocném skončení trestního stíhání nebylo prokázáno poškození žalobcovy pověsti ani příčinná souvislost s trestním stíháním. Žalovaná tedy přiznala žalobci částku 1 500 Kč za každý měsíc trestního stíhání, celkem se tedy jedná o částku 75 000 Kč. Co se týče zadostiučinění za poškození osobní pověsti žalobce, žalobce nepřiložil k tvrzením o narušení jeho pověsti či rozvrácení jeho sociálního statusu žádné podklady. Stát nemůže nést odpovědnost za reakci třetích osob na nezákonné rozhodnutí, neboť toto rozhodnutí žádnou reakci nevynucuje. Žalobce byl stíhán pro trestné činy podvodu a porušení práv k ochranné známce, jejichž skutková podstata nebyla naplněna ani co do objektivní, ani co do subjektivní stránky. Soud však při zachování totožnosti skutku posuzoval jeho kvalifikaci dle § 265 tr. zákoníku, přičemž dospěl k závěru, objektivní stránka je naplněna, neboť žalobce skutečně obchodoval s vojenským materiálem bez patřičné licence. Zároveň však soud uvedl, že se jednalo o právní omyl, jehož nebylo možno se vyvarovat, neboť licence nebyla udílena ani dalším obchodníkům a nebyla ani vyžadována ze strany zadavatele veřejných zakázek. Žalobce se tedy objektivně dopustil jednání, které bylo v rozporu se zákonem. Ze žaloby pak neplyne, zda má být na žalobce ze strany někdejších obchodních partnerů nahlíženo tak, že„ měl problém se zákonem – dopustil se protiprávního činu“ nebo„ měl problém se zákonem – jednání jako takové bylo protiprávní, ovšem vinu na tom žalobce nenese“. Co se týče zadostiučinění za narušení osobního rodinného zázemí, z protokolu o domovní prohlídce neplyne, že by byl syn žalobce této domovní prohlídce skutečně přítomen. Ani žalobce ani jeho manželka policii neupozorňovali, že se má na místě nacházet dítě útlého věku. K tvrzené manželské krizi pak žalovaná uvedla, že úkony trestního stíhání byly vůči žalobci zahájeny v listopadu 2014, k zadržení žalobce došlo dne [datum], k zahájení trestního stíhání dne [datum]. Z rozsudku Okresního soudu ve [obec] sp. zn. 47 Nc 177/2014-22, však vyplývá, že manželé shodně uvedli, že od dubna 2014 nevedou společnou domácnost. Případný rozvrat manželství tak nemohl nastat v důsledku nezákonného rozhodnutí. Zároveň však s tímto nekoresponduje tvrzení žalobce, že se při svém zadržení měl nacházet na turistické chatě [příjmení] s celou svou rodinou. Zároveň by v případě nevedení společné domácnosti jistě bylo třeba manželku, která byla přítomna domovní prohlídce, volat, což však třeba nebylo. Co se týče zadostiučinění za poškození zdraví žalobce, lékařská zpráva MUDr. [jméno] [příjmení] potvrzuje vznik smíšené úzkostně-depresivní poruchy u žalobce, která vznikla v příčinné souvislosti s trestním stíháním. Jako adekvátní pak žalovaná shledala částku 1 500 Kč z