22 C 107/2021-294 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>I. Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobkyně se domáhala v souvislosti se zahájením a vedením nezákonného trestního stíhání u Krajského soudu v Ostravě – pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka], v rámci kterého byla částečně zproštěna a částečně bylo trestní stíhání zastaveno pro promlčení trestního stíhání: a) náhrady nemajetkové újmy ve výši 252 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,05 % ročně z této částky od 15. 6. 2021 do zaplacení za nezákonné trestní stíhání. b) náhrady nemajetkové újmy ve výši 38 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení částky ve výši 10,05 % ročně z této částky od 15. 6. 2021 do zaplacení za nepřiměřenou délku trestního stíhání. 2. Žalobkyně uvedla, že trestní stíhání bylo zahájeno dne 22. 1. 2014 pro přečin podílnictví a pro zločin zpronevěry. Po částečném zrušení usnesení o zahájení trestního stíhání bylo dne 30. 6. 2014 stíhání zahájeno pro trestný čin podílnictví dle § 251 odst. 1 písm. a) trestního zákona a trestný čin zpronevěry podle § 248 odst. 1 trestního zákona. Dne 15. 7. 2014 žalobkyně poprvé namítala promlčení stíhání, což v průběhu trestního stíhání opakovala. Dne 29. 10. 2018 byla žalobkyně nepravomocně uznána vinnou pro zpronevěru, ve vztahu k podílnictví byla zproštěna. Odvolací soud odsuzující část rozsudku zrušil, dne 5. 6. 2020 byla žalobkyně opětovně zproštěna a současně bylo usnesením ze dne 5. 6. 2020 trestní stíhání ve zbytku zastaveno z důvodu promlčení. Žalobkyni hrozil trest odnětí svobody ve výměře 2-8 let, kdy se jako 68 letá důchodkyně potřebovala věnovat rodině, zejména nemocnému manželovi, který měl rakovinu, a vnoučatům. Žalobkyně úkorně vnímala, že její námitka promlčení trestního stíhání nebyla orgány činnými v trestním řízení (OČTŘ) akceptována, čímž bylo řízení bezdůvodně prodlužováno. Žalobkyně byla ve vyšším věku citlivější, nemohla spát, trpěla nervozitou a nutkavými myšlenkami na trestní stíhání, bála se odsouzení a ztratila štěstí. Trestní stíhání vnímala úkorně, domnívala se, že vedení trestní stíhání ji má trestat a ztratila víru v právní stát. 3. K výzvě soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalobkyně doplnila, že žije na malém městě. Informace o trestním stíhání se dozvěděla rodina a sousedé. V průběhu trestního stíhání byly usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zajištěny nároky poškozených srážením části starobního důchodu, kdy v celkově sražená částka ve výši 142 948 Kč, která byla žalobkyni vrácena dne 27. 8. 2020. Žalobkyně byla bezúhonná. Psychický stav se zhoršoval při plánovaných výsleších na policii a při hlavních líčení. Žalobkyně vyhledala i odbornou pomoc. Trestní stíhání žalobkyně tajila před manželem, který byl vážně nemocný. Žalobkyně srovnala svůj případ s kauzou Městského soudu v Praze č. j. [číslo jednací]. 4. Žalovaná se bránila, že žalobkyni dostatečně odškodnila 80 000 Kč za nepřiměřenou délku trestního stíhání a konstatováním vydání nezákonného rozhodnutí s vyslovením omluvy za nezákonnost trestního stíhání. Žalobkyně dostatečně nemajetkovou újmu a příčinnou souvislost s nezákonným trestním stíháním netvrdila a neprokázala. Peněžité zadostiučinění má být poskytnuto pouze i skutečně závažných následků, které žalovaná neshledala. Žalovaná shledal jen určitou míru nejistoty, míry frustrace a dalších negativ trestního stíhání. Žalovaná shledala délku řízení ve shodě s žalobkyní za nepřiměřenou pro delší intervaly konání hlavních líčení. Při stanovení výše zadostiučinění žalovaná vyšla ze základní částky 15 000 Kč za rok řízení (za první dva roky poloviční) se snížením o 10 % za skutkovou složitost a zvýšením o 10 % za typově zvýšený význam řízení pro žalobkyni. Žalovaná namítla, že v prodlení se mohla ocitnout až dne 15. 6. 2021. <b>II. Sporné a nesporné skutečnosti</b> 5. Nesporným účastníci při jednání dne 12. 1. 2022 učinili, že žalobkyně předběžně uplatnila nároky dne 14. 12. 2020 u žalované; skutečnost, že žalobkyně obdržela za újmu za nepřiměřenou délku trestního stíhání částku 80 000 Kč dne 29. 6. 2021 a bylo jí též konstatováno vydání nezákonného rozhodnutí a vyslovena omluva v souladu se stanoviskem žalované ze dne 23. 6. 2021; skutečnost, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné usnesení o zahájení trestního stíhání policejního orgánu ze dne 22. 1. 2014; průběh trestního stíhání, jak je popsán ve vyjádření žalované v čl. IV odst. 4 vyjádření žalované ze dne 13. 7. 2021, na které soud ve stručnosti odkazuje. Dále nebylo sporu o tom, že nezákonné trestní stíhání vůči žalobkyni trvalo zhruba 6 let a 4 měsíce, žalobkyně byla bezúhonná, trpěla nejistotou a frustrací z nezákonného trestního stíhání jako každá jiná osoba vystavená nezákonnému trestnímu stíhání a od 4. 6. 2019, kdy rozhodoval dovolací soud v trestním řízení, byla žalobkyně v naději, že soud prvního stupně bude jejími námitkami zabývat. 6. Sporné mezi účastníky zůstalo, zda žalobkyni náleží peněžité zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání a další zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání; zda žalobkyně prožívala nezákonné trestní stíhání citlivěji z důvodu vyššího věku; zda má být kladeno žalované k tíži, že se žalobkyně věnovala rodině a nemocnému manželovi, od čehož ji nezákonné trestní stíhání odpoutávalo; zda žalobkyně nezákonné trestní stíhání vnímala úkorně z důvodu, že nebyla akceptována její opakovaná námitka promlčení trestního stíhání a měla pocit, že je trestána samotným nespravedlivým vedením řízení; zda žalobkyně nemohla spát, byla nervózní, trpěla nutkavými myšlenkami na trestní stíhání a ztratila víru v právní stát; zda žalobkyně ztratila štěstí v důsledku nezákonného trestního stíhání; zda se o informaci trestním stíhání dozvěděla rodina a sousedé; zda žalobkyně trestní stíhání tajila před manželem; zda se psychika žalobkyně zhoršovala před výslechy v rámci trestního řízení; zda žalobkyně vyhledala odbornou pomoc v souvislosti s nezákonným trestním stíháním. <b>III. Prokázané skutečnosti, důkazy a jejich hodnocení</b> 7. Soud vzal za prokázaná nesporná tvrzení účastníků a ve stručnosti následující skutečnosti. Žalobkyni vznikla nezákonným trestním stíháním vážná újma v osobním životě, za kterou jí náleží peněžité zadostiučinění. Zadostiučinění za nepřiměřenou délku trestního stíhání poskytnuté žalovanou je slušné a přiměřené s ohledem na průběh a okolnosti složitého trestního stíhání. Žalobkyně byla důchodového věku a čelila nezákonnému stíhání v raném staří, nelze ji proto z důvodu vysokého věku považovat za zvlášť zranitelnou osobu, za kterou jsou v zásadě považovány osoby starší 75 let. Nezákonné trestní stíhání zasáhlo do rodinného života, kdy se nemohla naplno věnovat vážně nemocnému manželovi a vnukům, od čehož ji nezákonné trestní stíhání odpoutávalo. Nezákonné trestní stíhání žalobkyně vnímala obzvlášť úkorně, když nebyla akceptována její námitka promlčení, zejména ve vztahu ke skutku ad 5a) obvinění (viz dále). Žalobkyně vnímala trestní stíhání jako nespravedlivé, nemohla spát, byla nervózní a trpěla nutkavými myšlenkami na trestní stíhání. Štěstí žalobkyně neztrácela však jen v důsledku trestního stíhání, ale též vážné nemoci manžela a trestnímu stíhání své dcery. O trestním stíhání se dozvěděla rodina kromě manžela, kdy s ohledem na jeho zdravotní stav před ním žalobkyně trestní stíhání utajila. Psychika žalobkyně se před výslechy zhoršovala. Obvinění bylo pro žalobkyni šokem, po nepravomocném odsouzení byla žalobkyně trudomyslná, po úspěšném odvolání se ale u žalobkyně obnovila naděje, že bude rozhodnuto v její prospěch. V důsledku trestního stíhání žalobkyně vyhledala odbornou pomoc MUDr. [příjmení] a brala léky na spaní a uklidnění. Žalobkyni byly v rámci zajištění nároků poškozených sráženy prostředky z důchodu. Kromě morální omluvy od žalované se žalobkyni dostalo i jiné satisfakce v podobě zastavení trestního stíhání pro promlčení u části skutků, kterou žalobkyně přijala a nenavrhla pokračování trestního stíhání. Děti žalobkyně ji v rámci nezákonného trestního stíhání podporovali. Nezákonné trestní stíhání poškodilo osobní života, dobré jméno, čest a důstojnost bezúhonné žalobkyně. V podrobnostech soud odkazuje na dílčí zjištění dále. 8. Z trestního spisu Krajského soudu v Ostravě – pobočka [obec] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne 22. 1. 2012 bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně společně s obviněnými [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně byla viněna pod bodem ad 3 obvinění z podílnictví podle § 214 odst. 1, odst. 2 písm. b) tr. zákoníku a pod bodem 5 obvinění ze zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku, kterých se měla dopustit jako [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována čtyři slova]. Usnesení bylo žalobkyni doručeno dne 27. 1. 2014. Ke stížnosti obviněných bylo zrušeno usnesením státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a policejnímu orgánu bylo uloženo, aby ve zrušené části znovu rozhodl, což se stalo usnesením ze dne 30. 6. 2014, kterým žalobkyně pro trestné činy podíl