28 C 217/2019-386 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 25 824 431 Kč, jakožto náhrady škody a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí v řízení vedeném u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 316/2003, v souvislosti s nepřiměřenou délkou uvedeného řízení a v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013. Žalobce uvedl, že původní vlastníci objektu [anonymizována dvě slova] [adresa] zapsaného na [list vlastnictví] na pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Ústí nad Labem u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem (dále také jen objekt) pan [jméno] [jméno] a paní [jméno] [příjmení] podali dne [datum] žalobu u Okresního soudu v Ústí nad Labem, sp. zn. 12 C 316/2003, kterou se domáhali určení neplatnosti nedobrovolné dražby uvedeného objektu vůči žalovaným – [právnická osoba]. s.r.o. jako dražebníkovi a žalobci jako vydražiteli objektu. Soud I. stupně vydal dne 15.12.2006 rozsudek, č.j. 12 C 316/2003-93, kterým žalobu zamítl. Na základě odvolání původních vlastníků Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne [datum] rozsudek soudu I. stupně změnil a určil, že nedobrovolná dražba objektu, na jejímž základě přešlo vlastnictví k objektu na žalobce, je neplatná. Odvolací soud rozhodl v rozporu s judikaturou Ústavního a Nejvyššího soudu. Vývoj sporu o neplatnost dražby měla pak významný vliv i na spor o vydání bezdůvodného obohacení, který byl veden u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013. K žalobcem podanému dovolání Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud následně rozsudkem ze dne 9.2.2018, č.j. 12 Co 427/2007-2016 potvrdil rozsudek soudu I. stupně, čímž určil, že nedobrovolná dražba byla provedena platně. V souvislosti s tímto rozhodnutím proto žalobce objekt od původních vlastníků znovu převzal v lednu 2018 a byl znovu zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník objektu. Vzhledem k několikaletému sporu o neplatnost dražby však žalobce přišel o nájemné za nájem nebytových prostor v objektu, které se podle výpočtu žalobce, v dané oblasti a daném čase, pohybovalo ve výši 233 Kč/m2 za jeden kalendářní měsíc. Užitná plocha objektu činí 900 m2, po odečtu ploch, které k nájmu neslouží, je možné v objektu pronajímat plochu o velikosti přibližně 800 m2. Za jeden kalendářní měsíc se tak veškeré plochy v objektu mohou pronajímat za částku 186 400 Kč. Žalobce v důsledku uvedeného nemohl objekt pronajímat po dobu 9 let, tj. od ledna 2009 do ledna 2018 a vznikla mu proto škoda v podobě ušlého zisku v celkové výši 20 131 200 Kč. Spor o vydání bezdůvodného obohacení pak byl žalobcem zahájen dne [datum] u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013 v návaznosti na výsledek sporu o neplatnost dražby, neboť s ohledem na skutečnost, že nedobrovolná dražba byla v daném období považována z důvodu rozsudku odvolacího soudu za neplatnou, nárokoval žalobce po dražebníkovi zaplacení bezdůvodného obohacení, které odpovídalo částce zaplacené za vydražení objektu v rámci nedobrovolné dražby. Ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení došlo k vydání rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum], usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne [datum], rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], který byl žalobci doručen dne [datum] a usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým byl mezi účastníky řízení schválen smír. V rozhodnutích docházelo ke změnám v návaznosti na rozhodnutí vydaná ve sporu o neplatnost dražby a na straně žalobce tak vznikly další náklady, které žalobce musel kromě sporu o neplatnost dražby vynakládat. Jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum] Městský soud v Praze při vydání rozsudku ze dne [datum] nevyčkal rozhodnutí v souvisejícím sporu o neplatnost dražby, což způsobilo další průtahy a náklady na straně žalobce ve sporu o bezdůvodné obohacení. Žalobce s ohledem na konečný rozsudek odvolacího soudu ve sporu o neplatnost dražby, za účelem snížení dopadu výsledku sporu o bezdůvodné obohacení do jeho majetkové sféry, sjednal s dražebníkem smír, neboť bylo zřejmé, že v případě, kdy bylo v rámci sporu o neplatnost dražby rozsudkem odvolacího soudu určeno, že nedobrovolná dražba byla platná, nebyl by žalobce ve sporu o bezdůvodné obohacení úspěšný a byl by povinen vrátit dražebníkovi částku vyplacenou dražebníkem podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve výši 4 847 962,80 Kč. Žalobce se tedy soudním smírem s dražebníkem dohodl na ukončení sporu a zaplatil dražebníkovi částku nižší a to ve výši 4 500 000 Kč, aby tak snížil škodu, která by na jeho straně vznikla. Vzhledem k tomu, že v uvedeném sporu uzavřel soudní smír, nebyly žalobci ani dražebníkovi přiznány náklady uvedeného řízení. Spor o vydání bezdůvodného obohacení by tedy nemusel být žalobcem vůbec zahajován v případě, že by odvolací soud ve sporu o určení neplatnost dražby postupoval v souladu s rozhodovací praxí vyšších soudů. Žalobce tedy uzavřel, že mu vydáním nezákonného rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum], nezákonného rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 17.5.2017, č.j. 11 Co 82/2017-420 a nesprávným úředním postupem spočívající v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 316/2003 a Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013 byla způsobena majetková a nemajetková újma, a to konkrétně ve výši 25 364 431 Kč představující náklady žalobce vynaložené na právní služby ve sporu o neplatnost dražby (od vydání rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne [datum]), náklady žalobce vynaložené na právní služby ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení (od vydání rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum]) ve výši 4 992 031,60 Kč, ušlého zisku ve výši 20 131 200 Kč, zaplaceného soudního poplatku ve sporu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 107 200 Kč za řízení před soudem I. stupně a zaplacení soudního poplatku ve výši 134 000 Kč za řízení před soudem II. stupně. Dále žalobci vznikla nemajetková újma ve výši 300 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 316/2003, kdy toto řízení bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno dne [datum], tedy trvalo necelých 15 let, což je doba zjevně nepřiměřená a dále nemajetková újma ve výši 160 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013, kdy toto řízení bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno dne [datum], tedy po více než 8 letech, což je doba rovněž nepřiměřená. Žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného dne [datum], avšak bezúspěšně. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně dne [datum] uplatnil nárok na náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu v řízení vedených u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 316/2003 a u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013, a to ve výši 25 364 431 Kč (majetková škoda) a ve výši 460 000 Kč (nemajetková újma). Žalovaný po projednání uvedeného nároku dospěl k závěru, že tento není důvodný, což žalobci sdělil svým stanoviskem ze dne [datum]. Žalovaný dále nesporoval průběh obou řízení, jak je ve své žalobě popsal žalobce. K nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 12 C 316/2003 žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť toto řízení bylo pravomocně skončeno dne [datum] a žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalovaného až dne [datum], tedy po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty, která běží podle ustanovení § 32 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. od pravomocného ukončení řízení. K nároku na nemajetkovou újmu z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 11 C 134/2013 žalovaný uvedl, že toto řízení trvalo 8 let a 2 a měsíce předmětem řízení byla žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Řízení se vyznačovalo vyšším stupněm skutkové, právní a procesní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů. Ve věci opakovaně rozhodovaly soudu na třech stupních soudní soustavy. Současně byla vydána procesní rozhodnutí o žádostech o osvobození od soudního poplatku, věcné příslušnosti, atd. Délka řízení tedy byla z podstatné části způsobena procesní aktivitou účastníků, což jim nelze přičítat k tíži, avšak nelze toto dávat ani na vrub státních orgánů. Žalobce se pak na délce řízení nepodílel. Význam předmětu řízení pro žalobce žalovaný shledal jako snížený. V posuzovaném řízení nedocházelo mezi jednotlivými úkony k prodlevám na straně soudu, v řízení bylo postupováno relativně plynule a konce