37 C 46/2020-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 212 960 Kč s úrokem z prodlení coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dlužno poznamenat, že žalobcův nárok na úrok z prodlení byl odmítnut usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (právní moci toto usnesení nabylo dne [datum]. 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá pouze v posouzení důvodnosti nároku žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo náležet. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření 3. Žalobce ve své žalobě uváděl, že původní řízení bylo zahájeno dne [datum] a skončeno dne [datum]. Původní řízení tedy dle žalobce trvalo 10 let a 4 měsíce, což je délka zcela nepřiměřená. Přitom zdůrazňoval, že v důsledku průtahů v řízení v dané trestní věci došlo k jeho újmě, která měla spočívat v tom, že byl v nejistotě ohledně výsledku řízení, došlo k narušení jeho osobního, společenského a rodinného života, což se negativně projevilo na jeho psychice. Žalobce dle svých tvrzení měl trpět depresivními stavy a léčit se na psychiatrii, docházet na cyklické kontroly, a jezdit do psychiatrických lázni [obec]. Žalobce rovněž uváděl, že každodenně užívá léky, přičemž v roce [rok] byl postižen infarktem myokardu a byl mu aplikován čtyřnásobný bypass, kdy dosud užívá předepsané léky. 4. Žalobce poukazoval na to, že původní řízení nebylo nijak složité a on sám se na průtazích nijak nepodílel. Ke všem procesním úkonům jak v přípravném řízení, tak i v hlavním líčení se dostavoval. Podle žalobce je také nutné brát do úvahy i význam řízení pro jeho osobu, kdy tak dlouhá doba řízení zasáhla do jeho osobního života a do života jeho blízkých. 5. Žalobce ve svém podání dále zdůrazňoval, že původní řízení bylo řízením trestním. Navíc uvedl, že v době zahájení jeho trestního stíhání mu bylo [anonymizováno] let a v době skončení mu bylo [anonymizováno] let. Dlouhotrvající trestní řízení vedlo k rodinným neshodám, rozpadu jeho partnerského vztahu, ke změně způsobu jeho života apod., když celková doba řízení znamená pro něho morální újmu. Podle žalobce tak bylo namístě přiznat mu zadostiučinění v penězích. K tomu žalobce odkázal na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, jakož i na judikaturu civilních soudů (stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp.zn. Cpjn 206/2010, rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 11. 2018, č.j. 6 To 280/2018-1524, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2138/2009. 6. Pokud jde o žalovanou částku, žalobce uvedl, že k ní dospěl tak, že v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu přepočetl délku původního řízení na roky a výslednou cifru vynásobil částkou 20 000 Kč. Dále uvedl, že je podle jeho názoru namístě vypočtenou částku zvýšit o 10 % z důvodu jednoduchosti věci a o dalších 10 %, neboť se na průtazích vůbec nepodílel, a konečně o dalších 10 % z důvodu vzniklých zdravotních komplikací, resp. významu původního řízení pro žalobce. 7. Žalobce se proto domáhal zaplacení částky 212 960 Kč. 8. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Dále uvedla, že činí nespornou skutečnost, že žalobce u ní přípisem, doručeným žalované dne [datum], uplatnil svůj tvrzený nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslil ve výši 212 960 Kč. Důvod nároku spatřoval žalobce podle žalované v nesprávném úředním postupu v řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. 9. Žalovaná konstatovala, že nemůže učinit nespornou existenci odpovědnostního titulu, vznik nemajetkové újmy ani příčinnou souvislost mezi odpovědnostním titulem a nemajetkovou újmou ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“). Nadto tvrdila, že původní řízení trvalo 10 let a 4 měsíce a s ohledem na stíhaný trestný čin lze toto řízení považovat za složité. Bylo provedeno rozsáhlé dokazování, o čemž dle žalované svědčí i počet hlavních líčení nařízených v dané věci. Žalovaná tak uzavřela, že v původním řízení nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí OdpŠk. 10. Konečně žalovaná zdůraznila, že z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že je třeba vycházet z předpokladu, že nepřiměřeně dlouhé řízení působí účastníkům nemajetkovou újmu, která se zpravidla odškodní v penězích, avšak vždy je nutno zvažovat, zda v konkrétním případě nenastaly okolnosti, které tento předpoklad vyvracejí. Takovou okolností je podle žalované např. to, že náhrady nemajetkové újmy se domáhá pravomocně odsouzený pachatel trestného činu právě za délku trestního řízení, v němž byl shledán vinným, popřípadě mu byl i uložen trest, neboť takové řízení nemohlo v jeho osobnostní sféře vyvolat žádnou citelnou újmu. Dále doplnila, že osoba, která spáchá trestný čin, si započetí a vedení trestního řízení přivozuje toliko sama svým jednáním. Nelze odhlížet ani od toho, že spácháním trestného činu dochází k újmě na veřejně chráněných hodnotách, a bylo by tedy absurdní předpokládat vznik nedozírných újem na straně těch, kteří takové narušení zavinili, a to jen z toho důvodu, že vedení trestního řízení jim způsobuje obtíže či že je jim nepříjemné. K tomu odkázala na rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3867/2011, a ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2595/2010. 11. Žalovaná proto navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony. 12. Dne [datum] se ve věci konalo jednání. S ohledem na omluvu žalobce a jeho souhlas s projednáním věci v jeho nepřítomnosti, soud věc na tomto jednání meritorně projednal a vyhlásil rozsudek ve věci samé. Dlužno poznamenat, že žalovaná nad rámec svého vyjádření ze dne [datum] na jednání nic nového nevznesla. III. Skutková zjištění 13. Z nesporných tvrzení účastníků a z uplatnění nároku na náhradu škody za průtahy v řízení žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované nárok na náhradu újmy z důvodu a ve výši, jako v podané žalobě. Žalovaná přitom žádost žalobce nijak nevypořádala. 14. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 15. Ze spisu vedeného u [název soudu], vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení): -) Dne [datum] vydal policejní orgán [stát. instituce] [anonymizována tři slova] policie a vyšetřování [obec] usnesení, kterým zahájil trestní stíhání [celé jméno žalobce] jako obviněného ze spáchání trestných činů porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákona a porušení povinnosti v řízení o konkurzu dle § 126 odst. 1 trestního zákona. -) Usnesení bylo obviněnému doručeno dne [datum]. -) Obviněný podal dne [datum] stížnost. -) V podáních ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] žádal obviněný o prodloužení lhůty k doplnění stížnosti. -) Dne [datum] byla stížnost obviněného zamítnuta. Dne [datum] se konal výslech obviněného. -) Dne [datum] podal vysvětlení pan [jméno] [příjmení]. -) Dle [datum] upozornil policejní orgán obviněného na změnu právní kvalifikace, kdy skutek bude nadále místo trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku dle § 255 odst. 1, 2 písm. a), b) trestního zákona posuzován jako trestný čin zpronevěry dle § 248 odst. 1, 3 písm. a), c) trestního zákona. -) Dne [datum] se konal výslech obviněného. -) Dne [datum], [datum] a [datum] pokračoval výslech obviněného. -) Dne [datum] vznesl obviněný námitku podjatosti dozorového státního zástupce. -) Dne [datum] bylo rozhodnuto, že dozorový státní zástupce není vyloučen z vykonávání úkonů trestního řízení. -) Dne [datum] byla zamítnuta stížnost obviněného proti usnesení o nevyloučení dozorového státního zástupce. -) Dne [datum], [datum] a [datum] pokračoval výslech obviněného. -) Dne [datum] podal policejní orgán návrh na podání obžaloby. -) Dne [datum] podal na obviněného státní zástupce Okresního státního zastupitelství v [obec] obžalobu ze spáchání trestných činů zpronevěry dle § 248 odst. 1, 3 písm. a), c) trestního zákona a porušení povinnosti v řízení o konkurzu dle § 126 odst. 1 trestního zákona. -) Dne [datum] přibral [název soudu] (dále jen„ soud“) znalce k posouzení duševního stavu obviněného. -) Dne [datum] byl předložen znalecký posudek. -) Dne [datum] soud nařídil hlavní