37 C 49/2021-386 — Obvodní soud pro Prahu 2

I. Základ sporu 1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 1 780 428,5 Kč s příslušenstvím (původně se domáhal částky 2 023 289 Kč s příslušenstvím, nicméně svoji žalobu vzal částečně zpět). Svůj nárok co do výše 112 832,5 Kč s příslušenstvím přitom opíral o tvrzené nezákonné rozhodnutí (usnesení o zahájení trestního stíhání), když uváděl, že mu v příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím vznikla škoda ve výši 112 832,5 Kč v podobě nákladů na obhajobu v rámci trestního řízení vedeného u [název soudu] (dále též„ MS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Dále svůj nárok do výše 173 312 Kč s příslušenstvím opíral o tvrzený nesprávný úřední postup (nepřiměřenou délku původního řízení). Konečně pokud jde o částku ve výši 1 494 284 Kč s příslušenstvím, té se žalobce domáhal coby náhrady škody v podobě ušlého zisku, který mu měl ujít v příčinné souvislosti s tvrzeným nezákonným rozhodnutím, když v důsledku nezákonného rozhodnutí měl mít pozastaven výkon advokacie. 2. Podstata sporu v projednávané věci tak spočívá v posouzení důvodnosti nároků žalobce, resp. posouzení naplnění podmínek vyžadovaných zákonem č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“) pro dovození odpovědnosti žalované a popř. v otázce posouzení výše přiměřeného zadostiučinění, resp. náhrady škody, které by žalobci měla náležet. II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření a průběh řízení a průběh řízení 3. Žalobce ve své žalobě uvedl, že proti němu bylo zahájeno trestní stíhání usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v [obec] – [pobočka] dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a to pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TZ“). Proti oběma usnesením podal žalobce stížnost, která byla zamítnuta. Poté, co byla podána obžaloba u [název soudu], [název soudu] rozhodl usnesením ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], podle § 24 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ TŘ“), že k projednání a rozhodnutí dotčené věci je věcně příslušný [název soudu] [název soudu] pak trestní stíhání zastavil svým usnesením ze dne [datum] podle § 188 odst. 1 písm. c) TŘ za použití § 172 odst. 1 písm. b) a d) TŘ. Proti tomuto usnesení byla podána stížnost, která byla usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zamítnuta. Dovolání nejvyššího státního zástupce pak bylo odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Podle žalobce tak dotčené trestní stíhání trvalo 6 let a 9 měsíců. 4. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady škody v podobě obhajného. Dále pak náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým nepřiměřeně dlouhým původním řízení, jakož i náhrady škody v podobě ušlého zisku. 5. K náhradě škody v podobě obhajného žalobce uvedl, že za právní služby zaplatil částku 529 265,80 Kč. Domáhal se však pouze částky ve výši 291 005 Kč. 6. K nároku na náhradu nemajetkové újmy žalobce zdůraznil, že v původním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Tento nesprávný úřední postup žalobce spatřoval v nepřiměřené délce původního řízení. K jednotlivým kritériím ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk žalobce dotvrdil, že věc nebylo možné považovat za hmotněprávně, procesně nebo skutkově složitou. Žalobce sice připustil, že orgány činné v trestním řízení (dále jen„ OČTŘ“) jednaly v rámci původního řízení ve spolupráci se [anonymizována dvě slova], avšak pouze v zanedbatelné míře. Došlo k výslechu čtyř svědků na území [anonymizováno], nicméně se jednalo pouze o dvoudenní záležitost, která neměla na celkovou délku původního řízení žádný velký vliv. Dále žalobce připustil, že byly podány žádosti o mezinárodní právní pomoc do [anonymizováno], avšak první z těchto žádostí se žalobce vůbec netýkala a druhá pouze okrajově. Žalobce zdůrazňoval, že se na délce řízení žádným způsobem nepodílel. Naopak měl celkem třikrát podat žádost o odstranění průtahů. Jeho procesní aktivita měla spočívat zásadně v reakcích na opravné prostředky, které proti němu měly být podávány. K samotnému postupu OČTŘ žalobce uvedl, že v důsledku čekání na právní pomoc ze [anonymizováno] došlo v původním řízení k velkým prodlevám. Navíc poukázal na skutečnost, že mu rozhodnutí [název soudu] mělo být doručeno až [datum], ačkoliv bylo vydáno dne [datum]. Konečně k významu původního řízení žalobce uvedl, že s ohledem na skutečnost, že původní řízení bylo řízení trestním, je namístě presumovat jeho zvýšený význam pro žalobce. Dále odkázal na svoji žalobu ze dne [datum], kterou zdejší soud projednával a rozhodl v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. S poukazem na relevantní judikaturu civilních soudů pak žalobce vyčíslil náhradu nemajetkové újmy jemu způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízení ve výši 238 000 Kč. 7. K nároku na náhradu škody žalobce dotvrdil, že mu byl Českou advokátní komorou dne [datum] pozastaven výkon advokacie. K tomu mělo dle žalobce dojít v příčinné souvislosti s nezákonným trestním stíháním. Pokud jde o výši ušlého zisku, žalobce uvedl, že požaduje náhradu za období od [anonymizováno] 2018 do [anonymizováno] 2019, tj. za 14 měsíců. V této době měl mít příjmy jako osoba samostatně výdělečně činná (dále jen„ OSVČ“) ve výši 1 215 000 Kč bez DPH. Jako advokát měl přitom za období od [anonymizováno] 2017 do [anonymizováno] 2018 příjem 2 161 068 Kč bez DPH. Za období od [anonymizováno] 2019 do [anonymizováno] 2020 pak měl žalobce dosahovat příjmů ve výši 3 257 500 Kč bez DPH. Podle žalobce tak roční průměr jeho příjmu činil 2 709 284 Kč bez DPH; rozdíl v porovnání s příjmem OSVČ tak činil částku 1 494 284 Kč, které se žalobce domáhal coby ušlého zisku. 8. Žalobce se tedy celkem domáhal zaplacení částky 2 023 289 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. 9. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že žalobce u ní uplatnil dne [datum] nárok na náhradu újmy způsobené mu v souvislosti s původním řízením ve výši 2 023 289 Kč. Žalovaná tuto žádost vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum], když žalobci přiznala nárok na náhradu újmy ve výši 239 109,50 Kč. 10. Žalovaná se podrobně vyjádřila k úkonům obhajoby, jejichž zaplacení odmítla. Nároku na náhradu škody v podobě ušlého zisku pak uvedla, že sporuje výši ušlého zisku. Podle žalované nebylo lze z žalobcem předložených listin přesně určit výši ušlého zisku žalobce. Konečně k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým původním řízením žalovaná konstatovala, že celková délka původního řízení byla nepřiměřená. Jako odpovídající zadostiučinění pak žalovaná spatřovala částku 64 688 Kč. 11. Žalovaná navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a žalované přiznána náhrada nákladů řízení. 12. V replice ze dne [datum] žalobce vzal svoji žalobu zpět co do částky 239 109,50 Kč. Dále uvedl, že se neztotožňuje s výši přiznaného zadostiučinění, kterou mu přiznala žalovaná. K nároku na náhradu škody žalobce namítal, že dostatečně přesně vyčíslil svůj ušlý zisk. Konečně žalobce se rovněž podrobněji vyjádřil k úkonům obhajoby, jejichž náhradu žalovaná odmítla zaplatit. 13. V doplnění svého vyjádření ze dne [datum] žalovaná nad rámec své již uvedené argumentace odkázala na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. K náhradě ušlého zisku pak zdůraznila, že nelze vycházet pouze z daňových přiznán při stanovení výše ušlého zisku. 14. Podáním ze dne [datum] žalobce doplnil svá tvrzení a důkazní návrhy k výzvě soudu. K nároku na náhradu ušlého zisku žalobce uvedl, že v době od [anonymizováno] 2016 do [anonymizováno] 2017 jeho průměrný měsíční příjem činil 158 902 Kč a jeho celkový měsíční příjem pak 2 224 628 Kč. V období od [anonymizováno] 2017 do [anonymizováno] 2018 pak jeho průměrný měsíční příjem činil 180 571 Kč a jeho celkový příjem činil 2 708 568 Kč. V období od [anonymizováno] 2018 do [anonymizováno] 2019 pak jeho průměrný měsíční příjem činil 86 786 Kč a celkový příjem 1 215 000 Kč. V období od [anonymizováno] 2019 do [anonymizováno] 2020 pak jeho průměrný měsíční příjem činil 232 142,85 Kč a celkový příjem 3 250 000 Kč. V období od [anonymizováno] 2020 do [anonymizováno] 2021 jeho průměrný měsíční příjem činil 239 928,57 Kč a jeho celkový příjem 3 359 000 Kč. K prokázání těchto svých tvrzení navrhoval k období [anonymizováno] 2016 až [anonymizováno] 2017 faktury a k dalším obdobím přiznání k DPH a kontrolní hlášení o DPH. Konečně v neposlední řadě vzal svoji žalobu zpět co do částky 3751 Kč a v této souvislosti uvedl, že se domáhá zaplacení následujících úkonů obhajoby: -) [datum] porada s klientem - tato porada byla realizována v den předcházející oficiálnímu zahájení poskytování právních služ