44 C 29/2021-317 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 5. 6. 2021 na žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (ve formě zákonného úroku z prodlení), coby nemajetkové újmy, jež jí měla vzniknout v souvislosti s jejím nezákonným trestním stíháním, které bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství Plzeňského kraje ze dne 2. 7. 2018, jímž byla obviněna ze zločinu podle § 195 odst. 1, 2 písm. a), b) a c), odst. 3 trestního zákoníku. Stížnost žalobkyně proti tomuto usnesení byla zamítnuta usnesením Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 18. 7. 2018. Zamítnuta byla i řada dalších námitek, které žalobkyně v průběhu řízení vznášela. Došlo i ke snaze orgánů činných v trestním řízení (OSZ Plzeň-město) o vyloučení obhájce Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] z její obhajoby, a to z naprosto absurdních důvodů, což žalobkyni, která měla v obhájce důvěru, velmi stresovalo. Vůči žalobkyni byly použity odposlechy a sledování osob, což je výrazným zásahem do soukromí. Po skončení přípravného řízení byla podána obžaloba pro stejný zločin a poté se ve věci konalo několik hlavních líčení, jejichž výsledkem byl rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 3. 2020, č. j. 4 T 3/2019-1796, kterým byla žalobkyně uznána vinnou v souladu s podanou obžalobou a odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem v délce tří let a dále jí byla uložena povinnost k náhradě škody v řádu statisíců korun. K odvolání žalobkyně ji Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 29. 7. 2020 sp. zn. 8 To 37/2020 v plném rozsahu podle § 159 odst. 3 a § 226 písm. b) trestního řádu obžaloby zprostil a konstatoval, že skutek popsaný v obžalobě není trestným činem. K nemajetkové újmě vzniklé jí v důsledku předmětného nezákonného trestního stíhání žalobkyně dále uvedla, že nebyla nikdy trestně stíhána a odsouzena za jakýkoliv trestný čin. Po celou dobu vedla řádný a spořádaný život, když více jak 25 let pracuje bez jakýchkoliv výtek a s kladným hodnocením ve státní správě, a to jako úřednice [stát. instituce]. Nedůvodné trestní řízení trvající více jak dva roky bylo pro žalobkyni značně stresující a vyčerpávající, když došlo i ke značném medializaci případu. V důsledku medializace žalobkyně značně omezila kontakt s lidmi, v soukromí i v zaměstnání, a doslova se bála fakticky potkat kohokoliv mimo nejbližší rodinu. Zažila i připomínky kolegů v zaměstnání, když medializací celé věci byla fakticky veřejně dehonestována a pranýřována nedůvodnými komentáři různých osob. Z internetových článků a článků v novinách si každý mohl dovodit, o koho se jedná, neboť žalobkyně byla v článcích označována jako [jméno] [příjmení], pracující jako úřednice [stát. instituce], a i neznámá osoba si mohla souvislost s žalobkyní snadno dovodit. Žalobkyně byla zcela nedůvodně podrobena mnohahodinovým stresujícím výslechům, byla zadržena a umístěna do cely předběžného zadržení a po celou dobu trestního stíhání prožívala strach, že přijde o zaměstnání, majetek a dále zažívala i pocity studu sama před sebou a před okolním světem. V rámci rodinného prostředí došlo v souvislosti s trestním řízením i k rozvrácení vztahů mezi dětmi žadatelky, když její dcery obviňovaly jejího syna z toho, co způsobil celé rodině. Obávala se také toho, že bude muset zaplatit finanční částku, která je nad rámec jejích možností, a přijde o majetek a její syn a vnoučata o střechu nad hlavou. Jako slušný a poctivý člověk byla reálně ohrožena trestní sazbou v rozmezí 2 až 8 let odnětí svobody a mohlo tak dojít k situaci, kdy jí bude uložen nepodmíněný trest odnětí svobody. Výrazný zásah do osobního a rodinného života žalobkyně spatřovala v použití operativně pátracích prostředků v místě jejího bydliště a taktéž v jejím vlastním objektu – rekreační chatě – kde v době trestního řízení žil a žije její syn s vnoučaty. Žalobkyně rovněž v důsledku stresu z nastalé situace navštívila i lékaře a užívala medikaci. Zločin opuštění dítěte mladšího 3 let je vnímán poškozeným i společností velmi závažně, a to i s ohledem na charakter mediálně uveřejněných zpráv. Přímé účinky nedůvodného trestního stíhání, zahájeného v době, kdy bylo žalobkyni 62 let, trvaly celkem nejméně 752 dní a za toto období žalobkyně požadovala náhradu ve výši 800 000 Kč, což odpovídá částce 1 063 Kč za každý den nedůvodně vedeného trestního řízení. Taková náhrada podle žalobkyně zohledňuje, že trestní stíhání výrazným způsobem zasáhlo do jejího pracovního, soukromého a rodinného života, a byla jím tak narušena její osobnostní sféra a rodinné a pracovní vazby. 2. Žalovaná v písemném vyjádření k žalobě potvrdila, že žalobkyně u ní dne 3. 12. 2020 uplatnila z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 800 000 Kč z důvodu nezákonného trestního stíhání vedeného u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 4 T 3/2019. Žalovaná ve stanovisku ze dne 5. 8. 2021 požadavku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy vyhověla tak, že konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, za něž se žalobkyni omluvila. Poskytnutí takového zadostiučinění považovala nadále za dostatečné. V této souvislosti dále uvedla, že délka předmětného trestního stíhání činila dva roky, což s ohledem na složitost věci, kdy bylo nutné vypracovat několik znaleckých posudků, nelze objektivně hodnotit jako délku nepřiměřenou. K rozvrácení vztahů v rodině, resp. vztahů mezi dcerami žalobkyně a jejím synem, došlo podle žalované především v souvislosti s proběhlou událostí, a to týráním holčičky – vnučky žalobkyně, která vedla k trestnímu stíhání žalobkyně. K tvrzení žalobkyně, že nemohla plnohodnotně žít svůj život a prožívat radost ze života, žalovaná uvedla, že je až zarážející tvrzení žalobkyně, že nemožnost prožívat radost ze života dává do souvislosti s trestním stíháním za situace, kdy do jejího života zasáhly ještě před zahájením trestního stíhání dvě tragické události – zmrzačení vnučky v důsledku týrání a smrt jejího partnera (sebevražda). Žalobkyní tvrzenou medializaci případu žalovaná označila za prostý důsledek zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu. Ze všech těchto důvodů navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Ze spisu Krajského soudu v Plzni sp. zn. 4 T 3/2019 bylo zjištěno, že usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje ze dne 2. 7. 2018, č. j. KRPP-41729-166/TČ-2018-030571, bylo podle § 160 odst. 1 trestního řádu, mimo jiné, zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro zločin opuštění dítěte nebo svěřené osoby podle § 195 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), c), odst. 3 trestního zákoníku, kterého se měla dopustit tím, že v době od [datum] [anonymizováno] [datum] opakovaně, a to na dobu až několika dnů, předala nezletilé děti [jméno] [příjmení], narozeného [datum], a [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum], které jí byly svěřeny do zatímní péče usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 12. 2017, č. j. 99 Nc 3646/2017-236, jejich matce [jméno] [příjmení], narozené 26. 2. 1997, a to přesto, že jí muselo být jak z odůvodnění uvedeného usnesení Okresního soudu Plzeň-město, tak z vlastního projednávání věci před soudem známo, že v dané době není možno nezletilé dítě svěřit zpět jejich rodičům a v případě, že by tak bylo učiněno, hrozí jim riziko nebezpečí ublížení na zdraví, kdy v důsledku tohoto jejího jednání došlo u nezletilé [jméno] k závažných poraněním popsaným ve znaleckém posudku a lékařských zprávách z [anonymizována dvě slova] [obec], kdy tato poranění si vyžádala akutní lékařský zákrok s vitální indikací, s následnou hospitalizací v době od [datum] [anonymizováno] [datum], kdy po většinu doby hospitalizace byla nezletilá plně odkázána na podporu přístrojů, byla v bezprostředním ohrožení života a dle znaleckého posudku u ní došlo v důsledku tohoto poranění k pravostrannému ochrnutí končetin, k poruše zraku a vymizení polykacího reflexu, přičemž další vývoj je odhadován velmi negativně. Téhož dne v 9:05 hodin došlo k zadržení žalobkyně policií a k doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. V rámci svého výslechu z téhož dne žalobkyně jako obviněná uvedla, že v rozhodné době (tj. od [datum] [anonymizováno] [datum]) byla přes víkend na návštěvě u dcery, minimálně jednou byla nakupovat v [země] a taky v [obec] a asi po dobu čtyř dnů byla na lyžích v [země]. V té době byly jí svěřené nezletilé děti u rodičů. Stížnost žalobkyně proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta usnesením státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství Plzeň-město ze dne 18. 7. 2018. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2018, č. j. 8 To 271/2018-36, byla zamítnuta stížnost státní zástupkyně proti usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 2. 7. 2018, č. j. 5 Nt 2028/2018-3, jímž byl zamítnut návrh státní zástupkyně ze dne 2. 7. 2018 na vyloučení advokátů Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] a JUDr. [jméno] [příjmení] z obhajoby obviněné žalobkyně v předmětné trestní věci. V době před zahájením trestního stíhání žalobkyně prováděly orgány činné v trestním řízení odposlec