Zákon trestní zákoník · 40/2009 Sb. · § 195 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 195 trestního zákoníku stanoví, že trestným činem je opuštění dítěte nebo jiné osoby, o kterou má pachatel povinnost pečovat a která si sama nemůže pomoci, pokud ji tím vystaví nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
§ 195 Opuštění dítěte nebo svěřené osoby
(1) Kdo opustí dítě nebo jinou osobu, o kterou má povinnost pečovat a která si sama nemůže opatřit pomoc, a vystaví ji tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) na dítěti mladším tří let,
b) opětovně, nebo
c) na nejméně dvou osobách.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví.
(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt.
Paragraf 195 trestního zákoníku stanoví, že trestným činem je opuštění dítěte nebo jiné osoby, o kterou má pachatel povinnost pečovat a která si sama nemůže pomoci, pokud ji tím vystaví nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
Co to znamená v praxi
Trestný čin spočívá v aktivním opuštění osoby, která je odkázána na péči pachatele a není schopna si sama zajistit pomoc.
Zákon rozlišuje různé stupně závažnosti činu a s nimi spojené tresty, například pokud je opuštěno dítě mladší tří let, čin je spáchán opakovaně, na více osobách, nebo pokud v důsledku opuštění dojde k těžké újmě na zdraví či smrti.
Pro naplnění skutkové podstaty je klíčové, že opuštěním je osoba vystavena nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
Na co si dát pozor
Trestní odpovědnost vzniká pouze v případě, že pachatel má povinnost o danou osobu pečovat.
Osoba musí být v takovém stavu, že si sama nemůže opatřit pomoc.
Důsledkem opuštění musí být vystavení nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.