46 C 141/2020-305 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 7 146 290 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu zdůvodnil tím, že proti němu bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání pokračujícího přečinu útisku podle § 177 odst. 1, 3 trestního zákoníku spáchaného formou spolupachatelství. Dne [datum] byla právní kvalifikace změněna na zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 3 písm. a) trestního zákoníku. Na žalobce byla celkem 3x podána obžaloba, kterou [název soudu] dvakrát vrátil k došetření, naposledy bylo trestní stíhání zastaveno usnesením [název soudu] ze dne 17. 9. 2019, čj. [spisová značka]. Důvodem vrácení k došetření bylo nedostatečné objasnění skutkového stavu v základních okolnostech. V řízení tak bylo vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým se rozumí usnesení o zahájení trestního stíhání, žalobci tak vzniklo právo na náhradu škody a nemajetkové újmy. Žalobce proto požaduje náhradu škody v podobě nákladů na obhajobu v částce 324 395 Kč. Právní služby byly poskytnuty [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za smluvní částku 3 000 Kč/hod, režijní paušál byl účtován ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, to vše navýšeno o DPH ve výši 21 %. Žalobci vedle majetkové škody vznikla též nemajetková újma za nezákonné trestní stíhání. Trestní stíhání mělo výrazný dopad na psychický stav žalobce, byl pod permanentním tlakem, žil řadu let v nejistotě, jak trestní stíhání dopadne a ovlivní jeho další život. Psychická zátěž se projevovala i v jeho rodinných a společenských vztazích, neboť žalobce je otcem 3 dětí, které celou situaci snášely velmi špatně. Psychickému stavu žalobce přitížila i medializace celého případu, byla poškozena i jeho pověst, neboť lidé pohybující se v daných oblastech věděli, že je vedeno trestní stíhání a žalobci trvalo obnovit ztracenou důvěru. Trestní stíhání se dotklo i pracovního života žalobce. Žalobce se nemohl ucházet o zaměstnání v oblastech, kde do té doby působil, tj. ve státem zřizovaných společnostech, resp. příspěvkových organizacích. Další roky byla výše příjmů žalobce poznamenána trestním stíháním (téměř 2 roky nebyl prakticky vůbec pracovně aktivní). Tato skutečnost se podepsala na jeho psychice a obtížně se dostával zpět do pracovního života. Zároveň došlo k poklesu jeho výdělečných poměrů, neboť v důsledku trestního řízení přišel o další pracovní příležitosti. V roce 2009 činil výpočet daně z příjmu fyzických osob částku 2 788 346 Kč, v roce 2010 1 394 398 Kč, za rok 2012 částku 4 387 923 Kč, v roce 2013 pak pouhých 400 000 Kč. Nemajetková újma byla způsobena dále nepřiměřenou délkou trestního stíhání, trestní stíhání trvalo od [datum] do [datum], kdy bylo trestní stíhání zastaveno. Na délce řízení se výraznou měrou podílely OČTŘ, které nedbaly námitky žalobce a jím navržené důkazy, stejně jako pokynů dozorujícího státního zástupce či [název soudu], který věc opakovaně vracel k došetření. Na nemajetkové újmě požadoval žalobce částku 5 000 000 Kč. Konečně, žalobce v žalobě uplatnil též požadavek na náhradu ušlého výdělku ve výši 1 821 895 Kč. 2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla jej zamítnout. Žalovaná sporovala jak existenci nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu, tak vznik majetkové škody a nemajetkové újmy. Žalovaná má za to, že žalobce směšuje nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. V rámci posuzovaného řízení dle názoru žalované k prodlevám mezi jednotlivými úkony na straně OČTŘ a soudu nedocházelo, v řízení bylo postupováno plynule a koncentrovaně. Výsledná délka byla ovlivněna zejména složitostí věci, a proto ji lze hodnotit jako přiměřenou. Co se týká náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, žalobce dostatečně nedokládá a neprokazuje vznik újmy v takovém rozsahu, který by opodstatňoval požadovanou náhradu. Nárok žalobce je tedy nedůvodný. 3. K výzvě soudu žalobce sdělil, že svým podáním u žalované ani žalobou nenárokoval přiznání náhrady z titulu nesprávného úředního postupu, a to ani ve vztahu k délce trestního stíhání. Dále uvedl, že dostatečným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu z titulu nezákonného rozhodnutí bude vylovení omluvy a navrhl, aby soud rozhodl místo o přiznání zadostiučinění v penězích o uložení povinnosti žalované omluvit se dopisem adresovaným žalobci na jeho adresu za veškeré negativní důsledky, které byly způsobeny nezákonně vedeným trestním stíháním. Pokud se jedná o nárok na úhradu ušlého výdělku, vzal žalobce svou žalobu co do částky 1 821 895 Kč zpět. 4. S ohledem na učiněné zpětvzetí soud řízení co do nároku na náhradu ušlého zisku v částce 1 821 895 Kč dle § 96 odst. 2 o.s.ř. usnesením ze dne 24. 6. 2021, čj. 46 C 141/2020-174, zastavil. 5. Žalovaná ve svém doplnění vyjádření uvedla, že nárok na náhradu nemajetkové újmy za trestní stíhání považuje za promlčený. Trestní stíhání ve vztahu k žalobci pravomocně skončilo dne [datum], žalobce však svůj nárok uplatnil u žalované až dne [datum], což samo o sobě bylo po uplynutí šestiměsíční promlčecí lhůty, a žaloba byla podána až dne [datum]. Dále uvedla, že vytýkanou medializaci nelze přičítat státu, případnou náhradu je na místě požadovat po konkrétních médiích. Co se týká nákladů obhajoby, je na žalobci aby prokázal jejich účelnost a oporu ve spisové matérii a podotkla, že výše účtovaných nákladů neodpovídá advokátnímu tarifu. 6. Při jednání soudu dne [datum] vzal žalobce svou žalobu zpět ve vztahu k nemajetkové újmě ve výši 4 700 000 Kč, když požaduje uhradit pouze částkou 300 000 Kč a zároveň požaduje vyslovení omluvy za nezákonné trestní stíhání a nesprávný úřední postup. Sdělil, že v žalobě nesprávně uvedl, že se nejedná o nesprávný úřední postup, nicméně navrhl, aby zadostiučinění bylo přiznáno jak za nesprávný úřední postup, tak za nezákonné rozhodnutí. K dotazu soudu pak uvedl, že požaduje částku 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí a 200 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu v podobě nepřiměřené délky trestního stíhání. 7. Žalovaná v reakci na vyjádření žalobce vznesla námitku promlčení nároku na nemajetkovou újmu z obou titulů. 8. Soud následně vyzval žalobce, aby sdělil, zda se domáhá pouze omluvy za nezákonné rozhodnutí, jak uvedl ve svém podání ze dne [datum] nebo částky 300 000 Kč, když toto není z jeho protichůdných sdělení patrné. Na to žalobce reagoval tak, že sdělil, že požaduje vyslovení omluvy (ve znění uvedeném v podání ze dne [datum]) a současně částky 200 000 Kč z titulu nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce trestního stíhání a ve výši 100 000 Kč z titulu nezákonného rozhodnutí. 9. S ohledem na částečné zpětvzetí soud řízení o co do nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši 4 700 000 Kč dle § 96 odst. 2 o.s.ř. usnesením ze dne 13. 12. 2021, čj. 46 C 141/2020-269, zastavil a současně připustil změnu žaloby v podobě jejího rozšíření. 10. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 11. Z podání nazvaného Žádost o náhradu škody a nemajetkové újmy dle zákona č. 82/1998 Sb., plyne, ze dne [datum] plyne, že žalobce se obrátil na žalovanou se svým požadavkem na náhradu nákladů obhajoby v trestním řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] ve výši 324 395 Kč, náhrady nemajetkové újmy, který mu byla způsobena trestním stíháním a nepřiměřenou délkou trestního stíhání. K náhradě nemajetkové újmy uvedl, že je ochoten nepožadovat finanční kompenzaci, budou-li mu přiznány náklady obhajoby. Pokud tomu tak nebude, požaduje částku 5 000 000 Kč. Žádost žalobce byla žalované doručena dne [datum], jak je patrno z přípisu žalované ze dne [datum]. 12. Z podání nazvaného doplnění a rozšíření žádosti o náhradu škody a nemajetkové újmy dle zákona č. 82/98 Sb., ze dne [datum], plyne, že žalobce rozšířil svůj nárok o náhradu škody spočívající ve ztrátě zaměstnání. 13. Z usnesení [název soudu] ze dne 17. 9. 2019, [spisová značka] soud zjistil, že soud v neveřejném zasedání ve výroku II. podle § 149 odst. 1 písm. a), odst. 3 trestního řádu z důvodu uvedených v § 172 odst. 1 písm. b) trestního řádu trestní stíhání žalobce zastavil pro skutek kvalifikovaný obžalobou jako zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Z doručenky k tomuto usnesení je pak zřejmé, že bylo obhájci žalobce doručeno dne [datum]. 14. Ze spisu [název soudu], sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno následující: [anonymizována čtyři slova] [datum] ([číslo listu]) [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [ustanovení pr. předpisu] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova] [ustanovení pr. předpisu]. [anonymizována tři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [datum]. [anonymizováno 5 slov] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [anonymizována