18 CO 13/2023-213 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Shora označeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku jednak částku 84.241 Kč s úrokem z prodlení v (zákonné) výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a jednak částku 81.080 Kč s úrokem z prodlení v (zákonné) výši 8,05 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II.). Ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 114.620 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení žalobu zamítl (výrok III.). Soud I. stupně dále rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky řízení navzájem, a to tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni k rukám její právní zástupkyně poměrnou část nákladů řízení ve výši 26.798 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.), a o nákladech řízení státu, a to tak, že žalobkyně je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu ve výši 6.102,23 Kč a žalovaná náklady státu ve výši 8.781,27 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výroky V., VI.). 2. Takto soud I. stupně rozhodl v řízení o žalobě, v níž žalobkyně tvrdila, že ke dni [datum] užívala nebytový prostor ve vlastnictví žalované na adrese na adrese [adresa žalobkyně, žalované a svědka], a to na základě Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne [datum]. Žalobkyni byla žalovanou dne [datum] dána výpověď z nájmu, s níž žalobkyně nesouhlasila a její platnost napadla platnost žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná nevyčkala právního vyřešení sporu a v noci z [datum] na [datum] provedla svémocné vyklizení a od této doby žalobkyni prostory již nezpřístupnila. Veškeré věci žalobkyně, které byly v prostoru umístěny, byly zničeny, poškozeny nebo zadrženy ve skladu žalované. 3. Na základě tohoto skutkového děje uplatnila žalobkyně tři nároky, a to 1/ nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 12 241 Kč s příslušenstvím, odpovídající žalobkyní provedeným úhradám za dodávku elektrické energie do nebytových prostor v období, kdy již nemohl prostory užívat, tj. od [datum] do odpojení elektroměru [datum]; 2/ nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 72 000 Kč s příslušenstvím, odpovídající nájemnému inkasovanému žalovanou předem pro období prosince 2015 a ledna 2016, kdy žalovaná neumožnila žalobkyni prostory užívat; 3/ nárok na náhradu škody ve výši 195 700 Kč s příslušenstvím, která měla žalobkyni vzniknout v důsledku toho, že žalovaná zadržela část inventáře nebytových prostor ve vlastnictví žalobkyně, která se již nemůže domáhat jejich vydání, neboť (žalobkyní v žalobě specifikované) věci byly v mezidobí odcizeny ze skladu v [obec], kam je žalovaná po neoprávněném zadržení umístila. 4. O nárocích ad 1/, ad 2/ které žalovaná v řízení učinila nespornými, soud I. stupně rozhodl výrokem I. 5. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně neprokázala vlastnictví předmětných věcí ani výši škody. Věci jsou v žalobě specifikovány neurčitě, tedy nelze ani s dostatečnou přesností odhadnout jejich cenu. Nadto žalovaná věcmi nedisponuje, věci byly odcizeny třetí osobou. V důsledku toho nemá žalovaná ve svém držení žádný majetek žalobkyně, který by jí byla povinna vydat, a vzhledem k tomu, že se držbou předmětných věcí neobohatila, není povinna zaplatit žalobkyni ani částku, odpovídající ceně těchto věcí. 6. Ve vztahu ke spornému nároku ad 3/ žalovaná uplatnila kompenzační námitku; proti nároku žalobkyně započetla tvrzenou pohledávku na náhradu škody ve výši 133 645 Kč. Žalovaná tvrdila, že v této výši vynaložila náklady na odstranění neoprávněných stavebních úprav, provedených v nebytových prostorách žalobkyní, a to na základě vyúčtování fakturou ze dne [datum] dodavatele [právnická osoba] 7. Soud I. stupně dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] zabránila žalobkyni (resp. fyzickým osobám jednajícím za žalobkyni) ve vstupu do nebytových prostor užívaných žalobkyní k provozování klubu. Některé z věcí, které žalovaná z nebytových prostor svémocně vyklidila, byly dne [datum] na základě požadavku žalované sepsány v exekutorským zápisem číslo [spisová značka] soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Jednalo se o 1 kus mřížkovaného skládacího nájezdu, 5 kusů reproduktorů [anonymizována tři slova], 1 ks malé chladničky s prosklenými dveřmi, 2 kusy reproduktorů [anonymizováno], 1 kus notebooku [značka automobilu] černé barvy, 1 kus televizoru [anonymizováno] malého plochého, 1 kus velkého plochého televizoru [anonymizováno], 2 kusy plochých televizorů, 1 kus televizoru [značka automobilu] zelené barvy, 26 plechových sudů na nápoje, 4 ks plastových kufrů zelené barvy s nářadím. Tyto věci byly s výjimkou sudů ve vlastnictví žalobkyně; žalobkyně však uhradila zálohu za sudy, určené k přepravě nápojů, podávaných v rámci podnikání žalobkyně v nebytových prostorách. Věci byly žalovanou umístěny ve skladu v [obec], žalovaná k nim dopisem ze [datum] uplatnila zadržovací právo; žalobkyně na uplatnění zadržovacího práva reagovala tak, že vyzvala žalovanou k vydání předmětných movitých věcí uvedených v exekutorském zápisu. Žalovaná ohlásila na [anonymizována dvě slova] v [obec] odcizení věcí v rozsahu exekutorského zápisu. Na základě znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce] [číslo] o obvyklé ceně věcí ke dni jejich zadržení, určil soud I. stupně výši vzniklé škody částkou 81 080 Kč. Částka zahrnuje součet obvyklých cen výše uvedených věcí, celkem 61 580 Kč, částku 30 000 Kč jako zálohu za 25 kusů sudů ve výši 1 200 Kč za jeden kus; částka byla snížena o cenu lednice (4 500 Kč), neboť žalobkyně neprokázala její vlastnictví, a o cenu notebooku, který byl žalobkyni vydán (6 000 Kč). Celkově činí hodnota zadržených a nevydaných věcí 81 080 Kč. 8. V době, kdy žalobkyně provozovala v nebytových prostorách klub, nedošlo ke stavebnímu zásahu do nosných konstrukcí. V předchozím období nebyly žalobkyní provedeny žádné stavební úpravy, s nimiž by žalovaná nevyslovila souhlas. Po vyklizení nájemce z nebytových prostor byly tyto prostory rozsáhle rekonstruovány za účelem zřízení parkovacích míst. Žalovaná ani po poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř. nedoplnila tvrzení ohledně konkrétních prací, které jí byly souhrnně vyúčtovány fakturou, jíž prokazovala vznik škody ve výši 133 000 Kč. 9. Právním posouzením tohoto skutkového stavu dospěl soud I. stupně k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 81 080 Kč z titulu práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 o. z.), které žalované vzniklo tak, že„ odcizila“ žalobkyni věci v této hodnotě. Co se týče vzájemného nároku, nebylo prokázáno, že žalobkyně žalované způsobila tvrzeným jednáním jakoukoli škodu; z tohoto důvodu soud vzájemný návrh zamítl. 10. O nákladech řízení bylo vzhledem k částečnému úspěchu obou účastníků podle podle § 142 odst. 2 o. s. ř.; soud I. stupně rovněž podle míry neúspěchu jednotlivých účastníků podle § 148 odst. 1 o. s. ř. rozvrhl povinnost k plnění náhrady nákladů řízení státu. 11. Tento rozsudek napadli včasným a přípustným odvoláním oba účastníci řízení. Žalobkyně vzala odvolání zpět v době, kdy nebylo o odvolání rozhodnuto; odvolací soud proto bez dalšího řízení o odvolání žalobkyně podle § 207 odst. 2 o. s. ř. zastavil. 12. Žalovaná napadla rozsudek soudu I. stupně v rozsahu vyhovujícího výroku o věci samé II., a příslušných akcesorických výroků. 13. Vytýkala soudu I. stupně, že při posouzení nároku uplatněného žalobkyní dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním, a v důsledku toho věc nesprávně právně posoudil (§ 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř.); z obsahu odvolání vyplývá, že závěr soudu I. stupně, že žalovaná neprokázala nárok, z nějž vycházela kompenzační námitka, žalovaná nezpochybnila. Podle názoru žalované žalobkyni nevznikl proti žalované nárok na zaplacení předmětné částky, odpovídající obvyklé ceně zadržených a nevydaných věcí, ani z titulu bezdůvodného obohacení (jak jej posoudil soud I. stupně), ani z titulu náhrady škody. Ze samotných tvrzení žalobkyně (která odpovídají skutkovým zjištěním soudu I. stupně), vyplývá, že žalovaná předmětnými věcmi nedisponuje, neboť byly odcizeny neznámým pachatelem. Žalovaná se tak o hodnotu těchto věcí neobohatila, tedy nemůže žalobkyni takové obohacení ani vydat. Žalovaná má dále za to, že nárok na zaplacení částky, odpovídající obvyklé ceně zadržených věcí, nelze žalobkyni přiznat ani z titulu náhrady škody. Žalobkyně především neprokázala své vlastnictví k zadrženým věcem; minimálně (zálohované) sudy nebyly ve vlastnictví žalobkyně, jak vyplynulo i z výslechu soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], v rámci odůvodnění jeho závěrů ohledně výše škody. Ke vzniku škody na majetku žalobkyně došlo odcizením věcí neznámým pachatelem, tedy jednáním třetí osoby; žalovaná tedy neporušila žádnou právní povinnost, která by byla v příčinné souvislosti se vznikem této škody. Pokud se týká určení výše škody, namítala žalovaná, že předmětné movité věcí byly v žalobě označeny natolik obecně, že nebylo zjistit jejich