22 C 10/2022-122 — Obvodní soud pro Prahu 2

<b>Vyjádření účastníků a průběh řízení</b> 1. Žalobce se domáhal zaplacení 210 000 Kč s odůvodněním, že je vlastníkem peněžních prostředků na účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ účet“) vedeném jako účet [příjmení] [příjmení], nadační fond (dále jen„ nadace“). Peněžní prostředky žalobce na účet skryl před soudním exekutorem. Účet nebyl majetkem žalovaného a byl v průběhu zrušen, proto žalobce již obnovení dispozičního práva nepožaduje. Žalovaný si prostředky přisvojil v souvislosti s likvidací nadace. 2. Dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], předmět řízení žalobce vymezil jako nárok na obnovení dispozičního práva k účtu nebo o 210 000 Kč, které žádá s ohledem na zrušení účtu. Žaloba byla způsobilá projednání. Další povinnosti tvrzení a důkazní mohl žalobce podle [název soudu] splnit po poučení dle § 118a o. s. ř. 3. Podáním ze dne [datum] požádal žalobce o přiznání částky 210 000 Kč včetně příslušenství. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět co do částky 166 276 Kč, neboť tato částka byla poukázána do majetkové podstaty v rámci insolvence žalobce. Podáním ze dne [datum] žalobce vzal žalobu částečně zpět co požadavku na obnovení dispozičního práva k účtu. 4. Žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce z důvodu jeho insolvence. Žalovaná uvedla, že v nadaci žalobce vystupoval jako předseda správní rady. Nadace byla zrušena, žalovaná u ní vystupovala jako likvidátor. Dne [datum] byla nadace vymazána, proto žalovaná namítla nedostatek své pasivní legitimace, neboť funkce likvidátora již byl zproštěna. Účet s prostředky náležel nadaci. Platby byly zohledněny jako půjčky a vyplaceny na účet insolvenčního správce, který potvrdil přijetí částky 166 275 Kč. 5. Účastníci se z jednání dne [datum] omluvili a soud jednal v jejich nepřítomnosti. 6. Účastníci se svou neúčastí vzdali poučení podle § 118a o. s. ř. <b>Sporné a nesporné skutečnosti</b> 7. Nesporným účastníci v rámci svých vyjádření učinili, že částka 166 276 Kč byla poukázána do majetkové podstaty v rámci insolvence žalobce a žalovaný byl likvidátorem nadace. 8. [příjmení] zůstalo, komu patřily prostředky na účtu, zda byl účet zrušen, zda peněžní prostředky na účtu skryl před soudním exekutorem žalobce, a zda si žalovaná prostředky přisvojila. <b>Právní posouzení</b> 9. S ohledem na absenci konkrétních tvrzení žalobce a též z důvodu, že již jen na základě obecných tvrzení nelze žalobě vyhovět pro rozpor s dobrými mravy, soud neprováděl dokazování. 10. Podle § 1011 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím. 11. Podle § [číslo] škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. 12. Podle § 6 odst. 1 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. (2) Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. 13. Žalobce zejména konkrétně netvrdil, kdy a v jaké výši měl peněžní prostředky na účet vložit, jak tyto prostředky nabyl, tak aby mohl soud posoudit, že se jednalo o jeho prostředky a právě ve výši žalobního žádání. Žalobce toto tvrdil pouze v obecné rovině bez uvedení přesných částek a jasných důvodů (žalobce souhrnně uvedl, že se jednalo o finanční prostředky z důchodu, dohod o pracovní činnosti, platby VZP). Pro posouzení důvodnosti žaloby by však bylo zapotřebí konkrétních tvrzení ve vztahu k jednotlivým vkladům s uvedením jejich výše a odůvodněním, proč se jednalo o prostředky žalobce, jak je tedy nabyl (viz § 1011 o. z.). 14. Žalobce dále konkrétně netvrdil, že likvidátor mohl a měl vědět, že prostředky složené na účtu nadace jsou soukromé prostředky žalobce a nejsou na účet vkládány ve prospěch nadace. Soud upozorňuje, že samotné upozornění žalobce, že tomu tak je, pro nabytí této vědomosti u likvidátora nepostačuje, neboť likvidátor by v rámci povinné řádné péče toto musel mít postavené najisto. V opačném případě nelze totiž dovodit, že by likvidátor zavinil, že s prostředky bylo nakládáno v rámci likvidace nadace, aby mohl soud dovodit povinnost k náhradě škody (viz § 2910 o. z.). 15. Poučení podle § 118a o. s. ř. ostatně předvídalo i shora uvedené usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Toto poučení lze dát přítomným účastníkům pouze při jednání a při nesplnění břemene tvrzení je v zásadě nepřípustné provádět dokazování, neboť by tím byla porušována dispoziční zásada civilního řízení a rovnost stran. 16. Konečně kromě absence žalobních tvrzení žalobci nelze poskytnout soudní ochranu též s ohledem na jeho nemorálního jednání, neboť i v případě, že by žalobce dostatečně tvrdil a prokázal, že své peněžní prostředky na účet jen skryl před soudním exekutorem, jednal by podle § 6 odst. 1 o. z. nepoctivě. Ukrytím prostředků na účet nadace by žalobce totiž poškozoval věřitele (oprávněného a soudního exekutora) tím, že by mařil jejich uspokojení zatajením prostředků. Vyhovění takovému nároku zapovídá § 6 odst. 2 věta první o. z., dle kterého nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Jak totiž dovodil Ústavní soud:„ Výkon práv v souladu s dobrými mravy představuje princip, který v odůvodněných případech dovoluje zmírňovat tvrdost zákona a dává soudci prostor pro uplatnění pravidel slušnosti. Pojem„ dobré mravy“ nelze vykládat pouze jako soubor mravních pravidel užívaných jako korektiv či doplňující obsahový faktor výkonu subjektivních práv a povinností, ale jako příkaz soudci rozhodovat praeter legem či dokonce contra legem, pokud jde o reprobaci jednání příčícího se dobrým mravům. Dobré mravy v tomto pojetí tedy jsou souhrnem etických, obecně uznávaných a zachovávaných zásad. Takto provedený výklad pojmu„ dobré mravy“ ve svém souhrnu prostupuje i Listinu základních práv a svobod. Výkon žádného práva nesmí být pláštíkem zakrývajícím nemravnost“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 21. 10. 2008 sp. zn. IV. ÚS 1735/07). S ohledem na to, že soud nemůže reprobovat nemorální jednání žalobce, je nutné žalobu zamítnout i z tohoto důvodu. 17. Pro úplnost lze dodat, že námitky žalované o nedostatku ať již aktivní nebo pasivní legitimace nemá soud za důvodné. Insolvence žalovaného bez dalšího neznamená, že by nemohl svým jménem nárok žalovat, když oprávnění ve prospěch majetkové podstaty vymáhat dlužníkovy pohledávky přechází jen v určitých případech (srov. např. u konkurzu podle § 294 zákona č. 182/2006 Sb.). Skončení likvidace také logicky neznamená, že v případě, že by žalovaná prostředky žalobce přivlastnila, nestíhala by ji povinnost tyto vrátit. 18. Vzhledem k tomu, že žalobce vzal žalobu před jednáním ve věci samé částečně zpět, soud podle § 96 odst. 2,3 o. s. ř. řízení v tomto rozsahu zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. 19. Soud podle § 95 odst. 2 o. s. ř. nepřipustil změnu žaloby, neboť výsledky dosavadního řízení nemohly být podkladem pro řízení o blíže neurčitém příslušenství. V případě, že by soud změnu žaloby připustil, žaloba by se v tomto rozsahu stala nezpůsobilou projednání, takže podmínky pro připuštění její změny nejsou dány, jak je uvedeno ve výroku III. rozsudku. 20. S ohledem na výše uvedené důvody v podobě absence konkrétních žalobních tvrzení (§118a odst. 1 o. s. ř.) a rozporu žalobního žádání s dobrými mravy (§ 6 odst. 2 o. z.), soud žalobu ve zbývající části zamítl, jak je uvedeno ve výroku IV. rozsudku. <b>Náklady řízení</b> 21. Náhradu nákladů řízení soud podle § 142 odst. 1 za užití § 151 odst. 1 o. s. ř. přiznal úspěšné žalované. Žalobce nevzal částečně zpět důvodný návrh pro chování žalované (§ 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř.) Náklady žalované tvoří hotové výdaje podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. za dvě vyjádření k věci po 300 Kč, jak je uvedeno ve výroku V. rozsudku.