25 C 247/2019-205 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve znění doplnění ze dne [datum] domáhaly náhrady škody a nemajetkové újmy na základě více skutkových základů a škodních událostí (nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu). Uvedly, že [název soudu] postupoval nesprávně v řízení o povolení obnovy řízení pod sp. zn. [spisová značka], resp. vydal nezákonná rozhodnutí, která zcela zbavily žalobkyně možnosti domoci se po pachateli náhrady škody způsobené žalobkyním vraždou jejich manžel a otce [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Poškozený byl [datum] zavražděn, jeho tělo bylo nalezeno [datum] na dně nádrže [anonymizováno]. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] byl poškozený prohlášen za mrtvého k datu [datum]. Řízení pravomocně skončilo [datum]. U [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] (u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]) byli stíhán pro spáchání vraždy poškozeného synovec poškozeného [příjmení] [příjmení], [datum narození], a [jméno] [příjmení], [datum narození]. Soud oba pravomocně zprostil obžaloby ke dni [datum], neboť mj. nebylo prokázáno, že poškozený byl usmrcen. V řízení vedeném u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], které pravomocně skončilo [datum], byl [příjmení] [příjmení] shledán vinným a odsouzen za zpronevěru částky 6 000 000 Kč patřící poškozenému. Žalobkyně nebyly o řízení vyrozumívány, dozvěděly se o něm z pozice předvolaných svědkyň v předmětném řízení a neznaly výsledek řízení. Přitom uvedly, že jejich pohledávka za [jméno] [příjmení] se stala právně jistou až právní moci odsuzujícího rozsudku. Po nálezu ostatků poškozeného státní zástupce podal [datum] k [název soudu] návrh na povolení obnovy řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] proti původně trestně stíhaným osobám, který [název soudu] usnesením ze dne [datum] odmítl. Soud v tomto řízení s žalobkyněmi nejednal jako s účastnicemi. Žalobkyně mj. spatřovaly prodlevy s podáním návrhu na povolení obnovy, neboť OČTŘ měly od [anonymizováno] 2015 možnost podat návrh, ale podaly jej až po pěti měsících. S ohledem na nejzazší datum povolení obnovy ke dni [datum] žalobkyně spatřovaly v jednání OČTŘ úmysl řízení neobnovit. Státní zástupce proti rozhodnutí nepodal stížnost. Usnesení zrušil [název soudu] svým nálezem sp. zn. [ústavní nález], kde mj. vytkl [název soudu], že žalobkyně nepřibral jako účastnice řízení, rozhodoval v neveřejném zasedání a důvody pro zamítnutí shledal taktéž nesprávnými. Následným rozhodnutím ze dne [datum] [název soudu] opět v neveřejném zasedání odmítl návrh na povolení obnovy řízení, což potvrdil [název soudu] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka]. Dále žalobkyně vytkly státu, že nevede jiné trestní řízení proti pachateli, čímž má deklarovat, že pachatelem jsou dříve obžaloby zproštěné osoby z vraždy poškozeného. Žalobkyně se domáhaly níže uvedených nároků, ke kterým po poučení soudem dle § 118a o. s. ř. učiněném na jednání dne [datum], aby ve vztahu ke každému nároku specifikovaly nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí, který je v příčinné souvislosti s žalobkyněmi tvrzenou škodou a k tomu označily důkazy, doplnily tvrzení v podání ze dne [datum]. Uvedly, že série škodního působení státu způsobilo, že žalobkyně byly zbaveny domáhat se náhrady škody po vrahovi či vrazích poškozeného. Navrhly, aby soud věc případně posoudil podle obecných ustanovení o náhradě škody. Žalobkyně uplatnily u žalované předběžně nároky na náhradu škody podáním ze dne [datum], žalovaná však do dne podání žaloby žalobkyněmi uplatněný nárok nevyřídila. 2. Žalobkyně c) se domáhala náhrady škody ve výši 120 000 Kč jako náklad na vykoupení ideálního spoluvlastnického podílu o velikosti 1/6 na parc. [číslo] jehož součástí je dům [adresa], v obci a k. ú. [obec] v exekučním řízení vedeném soudní exekutorkou JUDr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] vedené proti [jméno] [příjmení], který jej již dříve daroval poškozenému. Darovací smlouva nebyla předložena katastrálnímu úřadu k provedení vkladu a po smrti poškozeného už nemohla být. Uvedenou škodu žalobkyně c) považovala za následek usmrcení poškozeného. Nezákonnost spatřovala v usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací], ve kterém stát nezahrnul mezi aktiva pozůstalosti nárok zůstavitele vyplývající z popsané darovací smlouvy a zmařil možnost, aby se žalobkyně a) domáhala vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. 3. Žalobkyně a) se domáhala náhrady škody 850 000 Kč představované hodnotou drogistického zboží obstaveného v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem JUDr. M. [příjmení] pod sp. [značka automobilu] vedeném proti poškozenému na základě směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským obchodním soudem v [obec] dne [datum] s právní mocí ke dni [datum] v řízení pod sp. [značka automobilu] [rok]. Žalobkyně a) považovala za nesprávné vydání exekučního titulu a nařízení exekuce po smrti poškozeného. [jméno] byla do exekučního řízení v jeho průběhu přibrána. V době soupisu zabaveného zboží ke dni [datum] zboží mělo hodnotu 675 726 Kč, v [anonymizováno] 2005 mělo dojít k vydání zboží žalobkyni a), nicméně pro jeho nicotnou hodnotu jej žalobkyně odmítla převzít a zboží bylo znehodnoceno. 4. Další nárok téže žalobkyně ve výši 222 078 Kč představoval žalobkyní zaplacenou částku v exekuci vedené proti poškozenému soudním exekutorem JUDr. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] na základě směnečného platebního rozkazu vydaného [název soudu] dne [datum] sp. zn. [anonymizováno] [rok]. Žalobkyně a) uvedla, že exekuční titul byl vydán po smrti poškozeného, je pravomocný a nebyl nikdy zrušen. [název soudu] coby exekuční soud usnesením č. j. [spisová značka] přesto nařídil exekuci na majetek žalobkyně a) ačkoliv věděl nebo měl vědět, že rozkazní řízení bylo zatíženo vadou v podobě jeho vedení proti zesnulému, a taktéž měl znát výsledek dědického řízení. Exekuci žalobkyně a) považovala za neoprávněnou. 5. Nárok téže žalobkyně ve výši 300 000 Kč představoval výlohy žalobkyně na právní pomoc mezi lety 2000 a 2006 2007 ze strany advokáta JUDr. M. [příjmení], [ulice], [obec a číslo]. K výzvě soudu žalobkyně a) odkázala na všechna dosavadní tvrzení o nesprávném úředním postupu a nezákonných rozhodnutí. Z nich konkrétně odkázala na směnečné platební rozkazy vydané [název soudu] č. j. [spisová značka] 6a a č. j. [spisová značka] – 15 a na úkony proti majetku poškozeného soudním exekutorem JUDr. M. [příjmení] v exekuci vedené pod sp. [značka automobilu] a soudním exekutorem JUDr. J. [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. 6. Konečně nárok téže žalobkyně ve výši 70 000 Kč představoval výlohy žalobkyně a) na právní pomoc mezi lety 2015 a 2017 ze strany advokátní kanceláře [příjmení] & [právnická osoba], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Veškerou shora uvedenou škodu žalobkyně a) považovala za následek usmrcení poškozeného ve spojení s dlouholetým zatajením jeho smrti. V podání ze dne [datum] žalobkyně vzala nárok zpět. 7. Všechny žalobkyně společně se domáhaly nároku na zaplacení 557 025 Kč coby ztráty z podnikání, kdy v důsledku v důsledku exekuce vedené soudním exekutorem JUDr. [příjmení] pod sp. [značka automobilu] (viz shora) musel být ze dne na den uzavřen obchod s drogerií a už nikdy neobnovil činnost. Nadto žalobkyně neměly v roce 2003 oprávnění nakládat s majetkem domněle stále ještě žijícího poškozeného, a tak ani nemohly umenšovat vzniklé ztráty. Tuto škodu pak žalobkyně považují za následek usmrcení poškozeného ve spojení s dlouholetým zatajením jeho smrti. Výši škody odvozovaly od rozhodnutí vydaného v dědickém řízení, č. j. [číslo jednací], kde soud určil podíl žalobkyně a) na ztrátě z podnikání poškozeného touto částkou. Konečně nárok žalobkyň ve výši 6 000 000 Kč proti [jméno] [příjmení] představoval ztrátu hotovosti vypůjčenou poškozeným krátce před jeho vraždou od několika třetích osob a svěřenou v den vraždy [jméno] [příjmení], který ji zpronevěřil. Tuto škodu pak žalobkyně považovaly za následek usmrcení poškozeného. Za nesprávný označily postup [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a [název soudu] v navazujícím řízení pod sp. zn. [spisová značka], kde byl [příjmení] [příjmení] odsouzen za zpronevěru ve výši 6 000 000 Kč spáchanou na poškozeném. Soudy nepřizvaly žalobkyně k řízení a neumožnily jim tak připojit se s nárokem na náhradu škody a neinformovaly o výsledku řízení žalobkyně ani [název soudu], kde probíhalo dědické řízení po poškozeném pod sp. zn. [spisová značka]. Dědický soud byl by podle žalobkyň projednal zjištěné aktivum a umožnil by žalobkyním domáhat se pohledávky za zpronevěřitelem. Oficiální zprávu o výsledku řízení [název soudu] podal žalobkyním až na výslovnou žádost žalobkyně c) v listopadu 2019, což bylo více než 10 let po právní moci konečného rozhodnutí [název soudu] z května 2008, čímž zavinil ztrátu pohledávky z důvodu promlčení. Nebylo-li by uvedeného pochybení, žalobkyně se mohly domáhat zaplacení pohledávky po zpronevěřiteli. 8. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala