49 C 31/2022-154 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 375 775,50 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že vznik nárokovaného podílu na škodě nastal jednáním Exekučního úřadu v , Anonymizováno, , který dne 15. 3. 2021 zahájil exekuční řízení č. j. , Anonymizováno, na základě platebního výměru ze dne 27. 2. 2014 na částku 3 300 Kč vydaného Obecním úřadem v , adresa, po prekluzivní lhůtě a dále platebního výměru vydaného stejným úřadem na částku 1 800 Kč s tím, že na tento bylo hrazen 900 Kč. Obvodní soud pro , adresa, na to vydal pověření pro exekutora a ten vydal výzvu k úhradě pod č.j. , Anonymizováno, , proti níž se žalobce bránil námitkou promlčení a žádostí o zastavení exekuce. Obvodní soud pro , adresa, následně částečně zastavil usnesením ze dne 26. 5. 2021, č. j. , Anonymizováno, řízení co do částky 3 300 Kč a zbytek ponechal v platnosti. Exekutor následně vydal exekuční příkaz přikázáním pohledávky a zablokoval žalobci na účtu částku 7 655 Kč, když při stanovení nákladů vycházel z původní vymáhané částky. Žalobce se bránil návrhem na zastavení exekuce z důvodu její nepřiměřenosti, tato žádost byla však soudem zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání a , Anonymizováno, usnesením ze dne 9. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, řízení zastavil pro nepřiměřenost a přiznal žalobci náhradu nákladů řízení. Na základě tohoto rozhodnutí vydal exekutor usnesení ze dne 25. 11. 2021, č. j. , Anonymizováno, , kterým exekuci zrušil. Předmětná exekuce neměla být pro její nepřiměřenost vůbec nařízena. Nesprávný úřední postup spočívá v nepřihlédnutí k prekluzi nároku uplatněného oprávněnou a zahájení a vedení exekuce přes skutečnost, že se jednalo o exekuci zcela zjevně nepřiměřenou. Žalobce se domáhá ušlého zisku z pronájmu nemovitostí ve výši 90 000 Kč skládající se z průměrné částky nájemného za jednu místnost ve výši 10 000 Kč násobené počtem měsíců trvání nezákonné exekuce. Po době trvání exekuce nemohl žalobce tuto výdělečnou činnost uskutečňovat, neboť nezákonná exekuce byla v evidencích a vedla ke ztrátě zájmu potenciálních zájemců. Pokoj č. 1 byl pronajímán za částku 9 000 Kč měsíčně, pokoj č. 2 byl před započetím exekuce rekonstruován a rekonstrukce byla ukončena v době vedení exekuce, a proto se nepodařilo tento pokoj pronajmout. Dále požaduje náhradu škody ve výši 132 725,50 Kč, která mu vznikla v důsledku zmaření splátkového kalendáře a požadavku zdravotní pojišťovny k uhrazení dlužného pojistného v plné výši. K nehrazení splátkového kalendáře došlo v důsledku znemožnění výdělečné činnosti kvůli probíhající exekuci. Dále se domáhá částky 450 Kč, když žalobci vznikl tento dluh, protože došlo v důsledku vedení exekuce k nepovolenému přečerpání. Dále požaduje nemajetkovou újmu spočívající v tom, že bylo proti němu jednáno s cílem poškození či likvidace a zejména zneužití postavení orgánu veřejné moci. Přiměřenou satisfakci považuje ve výši 152 600 Kč.2. Žalovaná nárok žalobce shledala zcela nedůvodným a navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobce neosvětlil příčinnou souvislost mezi tvrzeným pochybením a nárokovanou škodou. Není tak naplněn předpoklad pro vznik škody. Nadto přiznání škody nebo nemajetkové újmy by bylo v příkrém rozporu se zásadou z bezpráví právo vzejít nemůže. Nelze poskytnout zadostiučinění v případě, když poškozeny prokazatelně neplnil své povinnosti, a čímž mu vznikl dluh. Takový postup by byl v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Dále při jednání žalovaná uvedla, že došlo pouze ke konstatování nevhodného postupu vymáhání ale ne nezákonného rozhodnutí. Žalobce by měl specifikovat, jaká újma či škoda mu vznikla z důvodu vedení exekuce pro prekludovanou částku 3 300 Kč a jaká újma či škoda mu vznikla z důvodu nevhodně vymáhanou částkou 900 Kč. Nadto ve věci žalobce bylo postupováno rychle, nedošlo k žádným průtahům, exekutor nekonal až do částečného zastavení. Oprávněná zvolila nevhodný postup nepřiměřený k výši vymáhané částky, což není nesprávný úřední postup ani nezákonné rozhodnutí. Žalobce o dluhu věděl a poštu přebíral a na dluh nikdy nic nezaplatil.3. Žalobce byl poučen ve smyslu § 118 odst. 1,3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“), že je třeba, aby doplnil skutková tvrzení, aby vylíčil rozhodující skutečnosti, ze kterých vyplývá, z jakého odpovědnostního titulu požaduje nemajetkovou újmu a zda spatřuje její vznik v nepřiměřené délce řízení či v něčem jiném, případně v nezákonném vedení exekuce. Pokud ji spatřuje v nezákonném vedení exekuce a ne v nepřiměřené délce, tak je potřeba, aby doplnil relevantní a skutková tvrzení v tom smyslu, že tvrdí pouze v obecném rozsahu, že obdobné skutečnosti týkající se nemajetkové újmy lze uvést o kterékoliv jiné osobě a soud proto vyzývá, aby tyto následky ve vztahu ke své osobě individualizoval tak, aby bylo zřejmé, jaké konkrétní následky v jeho osobnostní sféře nastaly a odůvodnil, proč požaduje finanční odškodnění a nestačí jakékoliv jiné odškodnění, a to vzhledem k bagatelní výši požadované částky v naříkaném řízení.4. Aby doplnil skutkové okolnosti a označil důkazy také podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., kdy jednoznačně vysvětlí a odůvodní, postupem, činností jakých orgánů státu mu byla způsobena škoda nebo nemajetková újma, jejíž náhrady se domáhá, v čem přesně činnost či nečinnost orgánů žalované spočíval, jakými úkony či naopak absencí úkony byl tento postup představován, proč se žalobce domnívá, že tento postup byl nesprávný či nezákonný, tj. z čeho objektivně tuto nesprávnost či nezákonnost vyvozuje, konkrétně popíše, v čem příslušný orgán pochybil, když jednal či nejednal tak, jak žalobce si představoval. Žalobce, nechť dále uvede, v čem spatřuje příčinnou souvislost mezi nesprávným či nezákonným postupem orgánů státu a škodou, resp. nemajetkovou újmou, věcně a konkrétně ji rozvede, proč se domnívá, že nebýt postupu orgánů státu, nedošlo by ke škodě, resp. nemajetkové újmě, proč se domnívá, že rozhodující příčinu vzniku újmy bylo jednání orgánů státu.5. Nechť žalobce prokáže, konkrétně tedy jaká příčinná souvislost mezi tím, že nemohl pronajmout místnosti, které údajně předtím pronajímal, nebo že nemohl pronajmout tu místnost, která byla v rekonstrukci z důvodu vedení exekuce, tedy příčinnou souvislost mezi ušlým ziskem ve výši 90 000 Kč a že by skutečně tento ušlý zisk vznikl, pokud uvádí, že to vedlo u potenciálních zájemců ke ztrátě zájmu.6. Dále, aby uvedl, jaká je příčinná souvislost mezi údajným vznikem škody ve výši 132 725,50 Kč v důsledku zmaření splátkového kalendáře, jak zmaření splátkového kalendáře souvisí s vedením exekuce, kde je tedy příčinná souvislost a dále, kde je příčinná souvislost mezi vedením exekuce a vzniku nepovoleného přečerpání na jeho účtu ve výši 450 Kč.7. Je potřeba, aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k tomu, z jakého titulu, ke kterým škodám došlo, zda opírá tvrzení škody a v jakém rozsahu, o to, zda byla exekuce vedena pro částku, která byla prekludovaná a pro částku, která byla vedena jako nepřiměřená exekuce z těch důvodů, pro které byla zastavena.8. Na shora uvedená poučení žalobce reagoval ve vyjádření ze dne 23. 10. 2023, v němž uvedl, že za odpovědnostní titul žalobce považuje nezákonnou exekuci vedenou po dobu 9 měsíců, jakož i v průběhu ní vydaná nezákonná rozhodnutí. Uvedl, že došlo ke zhoršení jeho již tak nepříznivého zdravotního stavu v důsledku dlouhodobě působícího stresu. Nedošlo k jeho zlepšení se v programování. K odůvodnění, proč nestačí jiné, než finanční odškodnění uvedl, že musel z důvodu zhoršení zdravotního stavu podstoupit vyšetření a ta ho stála nemalé finanční prostředky. Za 218 dní vedení exekuce požaduje 700 Kč za každý den, jelikož si soudní exekutor i , adresa, museli být vědomi svého nezákonného počínání. Jsou dány okolnosti zvláštního zřetele hodné, když jednání bylo vedeno s jasným cílem poškodit či zlikvidovat žalobce. Dále uvedl, že exekuce byla od počátku nezákonná, kdy byla zahájena pro neexistující pohledávku a její další vedení nepřiměřeným způsobem představuje nesprávný úřední postup. K příčinné souvislosti uvedl, že pokud by nebyla vedena exekuce, škoda by mu nevznikla, mohl by pronajímat místnosti, neměl by postižený účet a mohl by zaplatit splátku, čímž by nedošlo ke zmaření splátkového kalendáře, nedošlo by k přečerpání zablokovaného účtu nedošlo by v takovém rozsahu ke zhoršení zdravotního stavu. Vedení exekuce je důvodem pro odmítnutí smlouvy o zprostředkování, zájemci byly odrazeni tím, že je proti žalobci vedena exekuce. Kdyby účet nebyl blokován činil by splátky pojištění, a nedošlo by ke zmaření. Pokud by nebyl účet blokován, banka by si strhávala poplatky průběžně, a nedošlo by k vyčíslení dluhu ve výši 450 Kč. Důvody pro zastavení exekuce nelze ve vztahu ke vzniklé škodě a nemajetkové újmě oddělit, když se oba stejnou měrou podílí na závěru o nezákonnosti exekuce a byly podkladem pro její zastavení.Soud