18 C 96/2024-102 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v řízení domáhá na žalované náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. Usnesením policejního orgánu Policie České republiky ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) tr. zákoníku, přečinu ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3, písm. b) tr. zákoníku, z přečinu vydírání dle § 175 odst. 1 tr. zákoníku a ze zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) tr. zákoníku. Státní zástupce Okresního státního zastupitelství v , adresa, vydal dne , datum, pod č.j. , číslo jednací, předběžné opatření, kterým žalobci zakázal styk s poškozenou družkou , jméno FO, , nar. , datum, , a svým nezletilým synem, , jméno FO, , nar. , datum, , oba trvale bytem , adresa, . Soudce Okresního soudu v , adresa, vydal ve věci dne , datum, pod č.j. , číslo jednací, předběžné opatření spočívající v zákazu, aby se žalobce zdržoval v bezprostředním okolí v okruhu 100 m od budovy Azylového domu, na adrese , adresa, , , adresa, , který je umístěn na pozemku parcelní číslo , číslo, , v katastrálním území , číslo, , číslo LV , číslo, , jehož vlastníkem je , adresa, . Uvedené předběžné opatření nebylo právní moci dne , datum, . Dne , datum, podal na žalobce státní zástupce Okresního státního zastupitelství v , adresa, obžalobu, a to pro zločin týrání osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku, úmyslný přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. d), odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, přečin vydírání podle § 175 odst. 1 trestního zákoníku, zločin vydírání podle § 175 odst. 1, odst. 2 písm. e) trestního zákoníku, přečin nebezpečné vyhrožování podle § 353 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a zločin křivé obvinění podle § 345 odst. 2, odst. 3 písm. c) trestního zákoníku. Dne , datum, byl žalobce z vazby propuštěn na svobodu, stalo se tak usnesením Krajského soudu v , adresa, č.j. , číslo jednací, . Dne , datum, byl žalobce vzat do vazby, a to usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, . Řízení skončilo vydáním rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , kterým soud žalobce zprostil obžaloby ohledně zločinu vydírání podle § 175 odstavec 1, odstavec 2 písmeno e) trestního zákoníku, neboť nebylo prokázáno, že se skutek, pro nějž byl žalobce stíhán, stal a zastavil trestní stíhání žalobce pro přečin vydírání podle § 175 odstavec 1 trestního zákoníku, přečin nebezpečné vyhrožování podle § 353 odstavec 1 trestního zákoníku. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Již předtím Krajský soud v , adresa, dne , datum, pod č.j. , číslo jednací, rozhodl o postoupení věci, podezření z přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 tr. zákoníku k projednání v přestupkovém řízení. Žalobce tak byl shledán vinným jen přečinem křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku, toto stíhání ale bylo zahájeno samostatně jiným usnesením policejního orgánu a není předmětem této žaloby. Lze tedy konstatovat, že usnesení policejního orgánu ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, bylo nezákonné, neboť za žádný z tam uvedených trestných činů nebyl žalobce shledán vinným. Žalobci nezákonným trestním stíháním vznikla nemajetková újma. Nezákonné trestní stíhání žalobce negativně ovlivnilo jeho život, zasáhlo jeho dobrou pověst a představovalo pro něj značnou psychickou i finanční zátěž, útrapy a nejistotu. Žalobce je názoru, že přiměřeným zadostiučiněním za nemajetkovou újmu, která mu trestním stíháním vznikla, je částka ve výši 5.500,- Kč měsíčně. Obvinění mělo dopad do pracovního života žalobce. Ze dne na den musel skončit v práci (věnoval se roznosu letáků) a tuto po propuštění z vazby již znovu nezískal. Žalobce byl v důsledku svého trestního stíhání nucen se podrobit znaleckému zkoumání z oborů psychologie a psychiatrie, kdy čelil mimo jiné i otázkám ze svého soukromí, ze soukromí své rodiny, otázkám ze sexuální oblasti, včetně otázek na jeho sexuální zkušenosti, preference a podobně. Tato zkušenost byla pro žalobce velmi stresující a ponižující. Žalobce požaduje rovněž odškodnění nemajetkové újmy za vazbu žalobce. Ačkoliv byl žalobce nakonec odsouzen za přečin křivého obvinění dle § 345 odst. 2 tr. zákoníku k podmíněnému trestu, tak ve vazbě byl za věc uvedenou shora, tj. nikoliv za tento přečin. Vazbu si žalobce nezavinil sám. Byť je sice v usnesení o vzetí žalobce do vazby uvedeno, že žalobce po vydání předběžných opatření pokračoval v protiprávním jednání vůči , jméno FO, , tak je třeba poukázat na to, pro tyto skutky bylo zastaveno trestní stíhání žalobce právě rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , tedy žádné takové jednání žalobce nebylo prokázáno. Žalobce zdůrazňuje, že v období , datum, až , datum, byl ve vazbě nezákonně i z toho důvodu, že o jejím trvání rozhodl nesprávně obsazený soudní senát, tedy po dobu těchto 37 dnů byl žalobce ve vazbě zcela zjevně nezákonně. Vazba trvala celkem 376 dnů, kdy soud odškodňují nemajetkovou újmu ve výši 500,- Kč až 1.500,- Kč denně. Žalobce proto vyčísluje svůj nárok na 1.500,- Kč denně x 376, tj. na částku 564.000,- Kč. Žalobce dále uplatňuje ušlý zisk, neboť v důsledku vazebního stíhání nemohl pracovat. Žalobce až do okamžiku svého omezení na osobní svobodě dne , datum, pracoval brigádně, roznášel po , adresa, letáky, nicméně s ohledem na uběhlou dobu a s ohledem na to, že díky zadržení a následnému pobytu ve vazbě přišel o všechny doklady, není schopen svůj ušlý zisk přesně vyčíslit a doložit. Tento nárok proto žalobce vyčísluje dle § 30 zákona č. 82/1998 Sb., tj. ve výši 170,- Kč denně, tj. za celou dobu vazby jde o částku 63.920,- Kč. Žalobce uplatnil nárok předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, . Lhůta pro vyřízení nároku žalovanému uplynula dne , datum, , přičemž uplynula marně.2. Žalovaná učinila nesporným předběžné uplatnění nároku žalobce u žalované dne , datum, , s tím, že žádost byla projednána dne , datum, , žalovaná neshledala nárok žalobce důvodným. Žalovaná je přesvědčena, že trestní stíhání bylo proti žalobci vedeno důvodně, poukázala na skutečnost, že žalobce byl jedním ze skutků shledán vinným, pro dva skutky bylo trestní stíhání žalobce zastaveno z důvodu zpětvzetí souhlasu družky žalobce s trestním stíháním, ze spis vyplývá, že se žalobce opakovaně vůči své družce dopouštěl násilného chování, vyvolával v ní strach o sebe samu a jejich syna, a to v rozporu s předběžnými opatřeními vydanými soudem. Žalobce byl za své násilné jednání v minulosti již opakovaně trestně stíhán i pravomocně odsouzen. Ohledně odškodnění za vazbu žalovaná odkazuje na ustanovení § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., dle kterého právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu zavinil sám. Žalobce nijak neprokazuje svá tvrzení o tom, že by mu nezákonným trestním stíháním vznikla nemajetková újma, ohledně dopadů do pověsti žalobce nic konkrétního ani netvrdil, neprokázal, že by z důvodu nezákonného rozhodnutí musel opustit Azylový dům, když se lze domnívat, že Azylový dům musel opustit pro samotné násilné jednání. Žalobce neprokázal, že by soustavně vyvíjel výdělečnou aktivitu. Žalovaná nesouhlasí s tvrzením, že délka trestního stíhání žalobce byla nepřiměřená. Žalovaná s ohledem na vše uvedené navrhuje žalobu zamítnout.3. Žalobce byl na jednání dne , datum, vyzván podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil svá tvrzení o tom, jak a čím došlo k zásahu do osobního, rodinného a pracovního života žalobce s tím, že žalobce měl zejména rozlišit mezi jednotlivými skutky, pro které byl stíhán a pro které následně bylo buď trestní stíhání zastaveno, nebo byl obžaloby zproštěn tak, aby bylo zřejmé, že k újmě žalobce v těch jednotlivých sférách došlo především z důvodu trestního stíhání v nezákonné části. Žalobce měl dále popsat příčinnou souvislost ke skutkům, pro které byl zproštěn obžaloby, jaký negativní vliv mělo v této části trestní stíhání na zdraví žalobce, jak bylo zasaženo do finanční sféry žalobce, jak konkrétně bylo zasaženo do dobré pověsti žalobce, zejména v souvislosti s opakovaným pravomocným odsouzením žalobce v jiných věcech. Žalobce měl dále doplnit svá tvrzení o tom, že pouze v důsledku skutku, pro který byl pravomocně zproštěn obžaloby, musel opustit azylový dům, a dále o tom, že před vzetím do vazby žalobce vyvíjel soustavnou výdělečnou činnost, kterou by vyvíjel, i nebýt toho, že byl vzat do vazby. Žalobce měl pro svá tvrzení označit důkazy k jejich prokázání s tím, že bylo dáno poučení o riziku neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního a případné ztráty sporu.4. Žalobce na výzvu soudu reagoval podáním ze dne , datum, , v němž opakovaně shrnul průběh trestního stíhání, uvedl, že konec jeho pracovní činnosti u společnosti , právnická osoba, . dne , datum, jednoznačně souvisí s usnesením o zahájení trestního stíhání ze dne , datum, ,