18 C 116/2025-79 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy formou finančního odškodnění ve výši 441 000 Kč a omluvy, a to za nezákonné rozhodnutí, usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání mj. zločinu zpronevěry podle § 206 odst., 4 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. a) t.ř. Usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , byla zamítnuta odvolání státního zástupce a poškozených proti rozsudku. Usnesení krajského soudu bylo zástupci žalobce doručeno dne , datum, . Žalobce uplatnil nárok u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, , žalovaná jej projednala a neshledala jej důvodným vzhledem k jeho promlčení.2. Žalovaná vznesla ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, námitku promlčení s tím, že žalobce u ní uplatnil nárok dne , datum, . Nárok byl projednán, trestní řízení bylo pravomocně skončeno dne , datum, , veřejného zasedání, na němž bylo vyhlášeno usnesení Vrchního soudu v , adresa, , se zúčastnil právní zástupce žalobce, přičemž byly sděleny podstatné důvody rozhodnutí. Žalovaná odkázala na ust. § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., podle kterého se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci. Nárok byl uplatněn u žalované dne , datum, , tedy po uplynutí 6 měsíční promlčecí lhůty k němuž došlo dne , datum, , aniž by došlo k jejímu stavení, žaloba byla podána dne , datum, . Žalovaná proto navrhuje žalobu zamítnout.3. Žalobce s právním názorem žalované nesouhlasil a namítal, že se o vzniku nemajetkové újmy dozvěděl až doručením úplného znění usnesení krajského soudu dne , datum, , nárok byl tedy uplatněn u žalované včas, přičemž odkázal na judikaturu Ústavního soudu, a to nález sp. zn. I. ÚS 778/24.4. Pokud jde o skutkový stav, mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce uplatnil dne , datum, u žalované nárok na odškodnění nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v souvislosti s trestním stíháním vedeným u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , a to ve formě finančního odškodnění a dále omluvy. Nárok byl projednán stanoviskem žalované ze dne , datum, , přičemž nebyl shledán důvodným.5. Mezi účastníky byl dále nesporný i průběh trestního stíhání, kdy usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie , název kraje, , Územního odboru , adresa, , Oddělení hospodářské kriminality ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , pro podezření ze spáchání zločinu zpronevěra dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Dané usnesení bylo žalobci doručeno dne , datum, . Dne , datum, došlo k opravě výroku daného usnesení, což bylo žalobci sděleno přípisem Policie ČR ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, . Dne , datum, byla Okresnímu soudu v , adresa, doručena obžaloba Okresního státního zastupitelství v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, (právní kvalifikace skutku zůstala nezměněna). Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , byl žalobce obžaloby dle § 226 písm. a) tr. řádu zproštěn. Daný rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Dne , datum, se ve věci konalo u odvolacího Krajského soudu v , adresa, veřejné zasedání, jehož se účastnil obhájce žalobce, kdy na tomto bylo v jeho závěru vyhlášeno usnesení č.j. , číslo jednací, , jímž byla zamítnuta odvolání státního zástupce a poškozených, soud přitom uvedl, že se v řízení nepodařilo odstranit pochybnosti o tom, zda obžalovaný skutečně předal poškozenému finanční hotovost, soud prvního stupně se musel rozhodnout mezi dvěma odlišnými verzemi skutkového děje, a s ohledem na přetrvávající pochybnosti správně obžalovaného obžaloby zprostil. Dané usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že podle protokolu o veřejném zasedání ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , plyne, že tohoto veřejného zasedání se účastnil obhájce žalobce jakožto obžalovaného, bylo vyhlášeno předmětné ustanovení, je zaprotokolováno, že byly uvedeny podstatné důvody spolu s poučením o opravných prostředcích. Podle zvukového záznamu z veřejného zasedání (od cca 19 minuty záznamu) se podává, že předseda senátu přítomným, mj. i obhájci žalobce sdělil nikoliv stručně podstatné důvody rozhodnutí, shrnul stručně odůvodnění rozhodnutí okresního soudu, a uvedl, že klíčovou byla v řízení otázka, zda peníze byly zaplaceny poškozenému nebo nebyly zaplaceny poškozenému. Soud prvého stupně provedl poměrně rozsáhlé dokazování s tím, že všechny důkazy, jež provedl, navozují pochybnosti o tom, zda se tak stalo, tedy zda došlo k zaplacení, nebo zda nedošlo k zaplacení. Za této situace podle názoru krajského soudu nelze uzavřít, že obžalovaný je vinen. Soud se vyjádřil k hodnocení výpovědi svědka , jméno FO, , který vypovídal v rozporu s tím, co říkal v přípravném řízení. Uvedl, že se zabýval tím, zda obžalovaný měl nebo neměl oprávnění k okamžitému prodeji aut. Vyjádřil se ke způsobu obchodování žalobce a další osoby, kdy obchodovali tak, že si svoje postupy nezachytili na papíře, nepodchytili je smluvně. A pokud tedy nyní o té situaci tvrdí každý něco jiného a neexistuje spolehlivý a objektivní důkaz, který by prokazoval, že jeden z nich má pravdu, ať již tak nebo tak, to jde v trestním řízení jednoznačně k tíži žalující strany a k tíži poškozeného, takže byť tedy pochybnosti o tom, zda se věc stala, přetrvávají, tak nemůže rozsudek být odsuzující a správně je zprošťující.6. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce ve smyslu odst. 5 tohoto rozsudku a dále má soud za prokázáno, že při vyhlášení bylo rozhodnutí krajského soudu přítomným dostatečně odůvodněno v souladu s písemným vyhotovením usnesení.7. Podle § 5 písm. a) zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen „zákon“, Stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním. Podle ust. § 32 odst. 3 věta první zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Podle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Podle § 609 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od , datum, (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.8. Soud se z důvodu procesní ekonomie zabýval nejprve námitkou promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, vznesenou žalovanou. V konkrétním případě namítané řízení, v němž měla žalobci vzniknout škoda, pravomocně skončilo dne , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení krajského soudu, kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce a poškozených. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , dostupného na www.nsoud.cz, subjektivní promlčecí lhůta ohledně nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním počíná plynout dnem následujícím po dni právní moci zprošťujícího rozsudku. Při aplikaci ustanovení § 32 odst. 3 věty první OdpŠk, účinného od , datum, , se uplatní táž konstrukce počátku běhu promlčecí lhůty. Byla-li trestně stíhaná osoba zproštěna obžaloby nebo bylo-li trestní stíhání proti ní vedené zastaveno, počíná promlčecí doba podle § 32 odst. 3 věty první OdpŠk běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci. V případě usnesení o zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně počíná běžet promlčecí lhůta od okamžiku vyhlášení usnesení, kterému byl obviněný přítomen, ovšem pouze za předpokladu, že se oprávněné osoby současně vzdaly svého práva podat proti usnesení o zastavení trestního stíhání stížnost, neboť v takovém případě nabývá usnesení právní moci vyhlášením.