18 C 132/2025-71 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se v řízení domáhá náhrady nemajetkové újmy formou finančního odškodnění ve výši 250 000 Kč, a to za nezákonné rozhodnutí, usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst., 4 písm. d) trestního zákoníku. Rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) t.ř., rozsudek nabyl právní moci dne , datum, . Žalobce se rovněž domáhá náhrady škody spočívající v nákladech obhajoby ve výši 12 584 Kč a odškodnění nepřiměřené délky řízení ve výši 20 000 Kč. Žalobce uplatnil nárok u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb. dne , datum, , žalovaná jej projednala a zaplatila žalobci náhradu škody na nákladech právního zastoupení ve výši 112 729,05 Kč.2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, že u ní žalobce dne , datum, uplatnil z důvodů v žalobě popsaných nárok na náhradu škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., ve výši 282.584 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení a nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání. K projednání žádosti žalobce došlo dne , datum, . Žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení bylo vydáno nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 7 zákona č. 82/1998 Sb., požadovaná náhrada škody a přiměřeného zadostiučinění však nebyla žalobci poskytnuta v požadované výši. Žalovaná poskytla žalobci odškodnění ve výši 112.729,05 Kč. Na jednání ve věci dne , datum, žalovaná vznesla námitku promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Žalovaná odkázala na ust. § 32 odst. 3 zák. č. 82/1998 Sb., podle kterého se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Promlčecí doba začíná běžet dnem následujícím po dni, v němž zprošťující rozsudek nebo usnesení o zastavení trestního stíhání nabylo právní moci. Zprošťující rozsudek nabyl právní moci dne , datum, , nárok byl uplatněn u žalované dne , datum, , z 6 měsíční promlčecí doby zbývalo 6 dní k podání žaloby, stanovisko žalované žalobce obdržel dne , datum, , tím bylo ukončeno stavení promlčecí doby, žaloba byla podána dne , datum, , kdy 6 měsíční promlčecí doba uplynula dnem , datum, , žaloba byla, pokud jde o nemajetkovou újmu, podána až po uplynutí promlčecí doby. Ohledně nároku na náhradu škody uvedla žalovaná, že nebyly přiznány následující úkony z následujících důvodů:- , datum, – návrh na zastavení trestního stíhání – úkon nebyl přiznán, neboť nebyl v trestním spisu dohledán,- , datum, – vyjádření k obžalobě – úkon nebyl přiznán, neboť byl shledán zcela nadbytečným, když byl soudu předložen a ž v rámci I. hlavního líčení, kdy mohlo, mělo a bylo podáno vyjádření k obžalobě osobně,- , datum, – sepis podání – návrh na doplnění – úkon nebyl přiznán, neboť není úkonem právní služby, pokud obsahuje pouze návrhy na doplnění dokazování bez podrobné specifikace,- , datum, – sepis podání – návrh na doplnění – úkon nebyl přiznán, neboť není úkonem právní služby, pokud obsahuje pouze návrhy na doplnění dokazování bez podrobné specifikace.Žalovaná proto navrhuje žalobu zamítnout.3. Pokud jde o skutkový stav, mezi účastníky řízení je nesporné, že nárok byl uplatněn u žalované dne , datum, a stanovisko žalované bylo žalobci doručeno , datum, .4. Mezi účastníky byl dále nesporný i průběh trestního stíhání, ve smyslu vydání usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce ze dne , datum, , č.j. , číslo jednací, , kterým bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 209 odst., 4 písm. d) trestního zákoníku. Rozsudkem Městského soudu v , adresa, ze dne , datum, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) t.ř., rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .5. Ze spisu Městského soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, soud zjistil podle protokolu o hlavním líčení ze , datum, , že vyhlášení rozsudku byla přítomna obhájkyně žalobce s tím, že rozsudek byl ústně předsedou senátu na hlavním líčení odůvodněn. Rozsudek Městského soudu v , adresa, , č. j. , číslo jednací, , nabyl právní moci dne , datum, , přičemž na hlavním líčení státní zástupkyně uvedla, že si ponechává lhůtu pro podání odvolání a obžalovaný se práva odvolání vzdal. Podle odůvodnění návrhu na zastavení trestního stíhání ze dne , datum, , tento byl učiněn zástupkyní žalobce jakožto obhájkyní a určen Policii České republiky. Podle výpisu doručenky z datové zprávy bylo toto podání doručeno Krajskému ředitelství Policie , adresa, dne , datum, . Podle protokolu o hlavním líčení ze dne , datum, , tak na tomto hlavním líčení bylo obhájkyní žalobce sděleno, že bude do spisu založeno vyjádření k obžalobě.6. Soud má za prokázaný průběh trestního stíhání žalobce, uplatnění nároku u žalované a jeho projednání ve smyslu nesporných tvrzení účastníků řízení a provedeného dokazování.7. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle následujících zákonných ustanovení. Podle ust. § 1 zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 cit. zák. se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. § 15 odst. 2 cit zák. pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 31 odst. 1 tohoto zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Dle odst. 2 tamtéž náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Dle odst. 3 tamtéž náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle § 35 zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.8. Podle § 609 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění účinném od , datum, (dále jen „občanský zákoník“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 odst. 1 věta třetí občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.9. Soud se z důvodu procesní ekonomie zabýval nejprve námitkou promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy, vznesenou žalovanou. V konkrétním případě namítané řízení, v němž měla žalobci vzniknout škoda, pravomocně skončilo dne , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení krajského soudu, kterým bylo zamítnuto odvolání státního zástupce a poškozených. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze