Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeném zdejšímu soudu dne 20. 3. 2026 domáhala na žalované zaplacení částky 17 555,95 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu č. 3000734136 a smlouvy o připojení k distribuční soustavě č. 0040862913 uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobu odůvodnila žalobkyně tak, že žalovaná byla na základě těchto smluv odběratelkou zemního plynu dodávaného žalobkyní v odběrném místě na adrese , adresa, , s tím, že žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti celkem částku 17 055,95 Kč vyúčtovanou na základě faktur. Žalovaná byla upomínána k zaplacení dlužné částky předžalobními upomínkami, přičemž žalobkyně požadovala dlužnou jistinu ve výši 17 055,95 Kč spolu se smluvní pokutou celkem ve výši 500 Kč a zákonným úrokem z prodlení a náhradu nákladů řízení.2. Žalovaná se k věci samé nevyjádřila.3. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila ve svém návrhu a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřila, a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Na základě předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:5. Ze smlouvy o připojení k distribuční soustavě č. 0040862913 ze dne 3. 2. 2025 a žádosti o uzavření smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu (formulář převodu odběru zemního plynu) uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 6. 1. 2025 soud zjistil, že se žalobkyně zavázala dodávat žalované zemní plyn do odběrného místa , adresa, a žalovaná se zavázala zemní plyn odebírat a platit za něj smluvenou cenu. Z faktury č. 4125377845 ze dne 2. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně žalované vyúčtovala nedoplatek za odběr plynu celkem na částku 17 055,95 Kč splatnou dne 23. 9. 2025 za zúčtovací období od 3. 2. 2025 do 21. 8. 2025. Z upomínky č. 1600156175 ze dne 6. 10. 2025 a předžalobní upomínky ze dne 6. 1. 2026 soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky představující dlužnou cenu za odběr plynu a smluvní pokutu ve výši 2 x 250 Kč za nedodržení platebních povinností dle Ceníku nadstandartních služeb a smluvních pokut za nedodržení platebních povinností.6. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce podle následujících ustanovení:7. Podle § 72 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.8. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. V projednávané věci bylo zjištěno, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu vznikl mezi účastníky závazkový právní poměr, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni cenu dodaného plynu a v případě porušení platební povinnosti byla rovněž povinna uhradit smluvní pokutu za druhou a každou další upomínku pro nedodržení platebních povinností. Žalovaná svou povinnost dle smlouvy řádně a včas nesplnila. Jelikož nebylo zjištěno, že by žalovaná na svůj dluh něčeho uhradila, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě ohledně tohoto nároku vyhověl (výrok I).10. Co se týká úroku z prodlení z dlužné částky, přiznal soud žalobkyni úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v zákonné výši od 24. 9. 2025 (den po dni splatnosti dluhu) tak, jak uvedeno ve výroku I rozsudku.11. O náhradě nákladů řízení (výrok II) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 555,95 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby - předžalobní výzva, převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 315 Kč.