Žalobkyně se žalobou domáhá po žalovaném zaplacení částky 13 145 Kč představující dva samostatné nároky na příspěvek do garančního fondu za provozování vozidla bez sjednaného pojištění odpovědnosti a paušální náklady spojené s jejich mimosoudním uplatněním. První nárok se týká období od 9. 3. 2025 do 18. 6. 2025 v délce 102 dnů, kdy žalobkyně požaduje částku 6 630 Kč a paušální náklady 300 Kč, druhý nárok se týká období od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025 v délce 91 dnů, kdy žalobkyně požaduje částku 5 915 Kč a paušální náklady 300 Kč; žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení, neboť žalovaný na zaslané výzvy nereagoval a ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů předložených žalobkyní; žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání výslovně a žalovaný mlčky ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.4. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:5. Žalovaný byl v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , které bylo vedeno v registru silničních vozidel jako provozované (informace z registru silničních vozidel). V období od 9. 3. 2025 do 18. 6. 2025 nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (výzva k úhradě příspěvku ze dne 10. 7. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za toto období a vyčíslila jej ve výši 6 630 Kč (výzva k úhradě příspěvku ze dne 10. 7. 2025). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaný nereagoval (předžalobní upomínka ze dne 7. 1. 2026, doklad o odeslání). V období od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025 nebylo k témuž vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti (výzva k úhradě příspěvku ze dne 9. 10. 2025). Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení příspěvku za toto období a vyčíslila jej ve výši 5 915 Kč (výzva k úhradě příspěvku ze dne 9. 10. 2025). Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dlužné částky upomínkou (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky, na kterou žalovaný nereagoval (předžalobní upomínka ze dne 18. 3. 2026, doklad o odeslání).6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:7. Žalovaný byl v rozhodných obdobích vlastníkem a provozovatelem vozidla vedeného v registru silničních vozidel jako provozované a v obdobích od 9. 3. 2025 do 18. 6. 2025 a od 19. 6. 2025 do 17. 9. 2025 neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně jej v obou případech vyzvala k úhradě příspěvků a následně jej opakovaně vyzývala včetně předžalobních výzev, avšak žalovaný dlužné částky neuhradil.8. Soud věc po právní stránce posoudil takto.9. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je provozovatel vozidla povinen zajistit, aby bylo vozidlo po dobu, po kterou je evidováno jako provozované, pojištěno odpovědností z provozu vozidla. Podle § 45 odst. 2 až 4 tohoto zákona je provozovatel vozidla, které bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti, povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení této povinnosti a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva. Výše příspěvku se stanoví jako součin počtu dní a denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 5 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném od 1. 10. 2024 do 31. 12. 2025, činí denní sazba pro osobní automobil o objemu motoru nad 1850 cm³ do 2500 cm³ částku 65 Kč a podle § 6 této vyhlášky činí paušální náklady 300 Kč. V projednávané věci bylo zjištěno, že žalovaný porušil zákonnou povinnost celkem po dobu 193 dnů, čímž žalobkyni vznikl nárok na zaplacení příspěvku ve výši 12 545 Kč a paušálních nákladů ve výši 600 Kč. Jelikož žalovaný dlužnou částku neuhradil řádně a včas, dostal se do prodlení a žalobkyni náleží i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku od dnů následujících po dnech splatnosti jednotlivých nároků až do zaplacení. Soud proto žalobě zcela vyhověl.11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 145 Kč sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.12. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků pro stanovení lhůty jiné.