11 C 37/2021-77 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 21 267,5 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení nebyl žalovaný v období od 26. 2. 2020 do 9. 8. 2020 pojištěný na území České republiky, nebyl pojištěncem žalobkyně a v daném období neoprávněně čerpal zdravotní služby. Žalovaný v uvedeném období nebyl zaměstnán u zaměstnavatele se sídlem na území ČR (předchozí pracovní poměr u [právnická osoba], s.r.o. skončil ke dni 25. 2. 2020 a nově byl zaměstnán u [právnická osoba] & [právnická osoba] až od 10. 8. 2020). V uvedeném období žalovaný neoprávněně čerpal zdravotní služby ve zdravotnických zařízeních v České republice v celkové výši 21 267,50 Kč, když zneužil doklad o pojištění, který v zákonem stanovené lhůtě žalobkyni nevrátil. 2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v podání ze dne 30. 7. 2021. Uvedl, že po ukončení pracovního poměru u [právnická osoba] s.r.o. mu bylo pracovníkem žalobkyně sděleno, aby si nechal kartičku pojištěnce pro svého dalšího zaměstnavatele. Do nové práce nastoupil hned po odchodu od předchozího zaměstnavatele, ale jeho pracovní pozice byla z důvodu pandemie zrušena a současně nemohl kvůli cestovním omezením opustit zemi a neměl ani přístup k dávkám v nezaměstnanosti. V době, kdy skončil zákaz cestování, si žalovaný zlomil nohu a byla mu diagnostikována hluboká žilní trombóza v levé noze. Při návštěvě nemocnice lékaře informoval, že je momentálně nezaměstnaný. Lékaři na po hotovosti ho ujistili, že to není problém, protože v ČR pracoval alespoň rok, přijali ho a nabídli mu zdravotní služby. Žalovaný proto považuje uplatněnou pohledávku za nespravedlivou. Zdůraznil, že o pohledávce nebyl informován, ačkoliv z různých důvodů navštívil kancelář žalobkyně v září 2020 i v únoru 2021. Informován byl pouze dopisem, který si poprvé přečetl až 27. 7. 2021. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den 21. 10. 2021. Žalovanému bylo dne 2. 9. 2021 fikcí doručeno předvolání k tomuto jednání, jehož součástí bylo poučení o skutečnosti, že pokud se žalovaný k jednání bez důvodné a řádné omluvy nedostaví a navrhne-li to na jednání strana žalující, bude soud pokládat tvrzení obsažená o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, za nesporná a na tomto základě může o žalobě rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaný se k uvedenému jednání bez omluvy nedostavil. Za daného stavu věci žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, přičemž tomuto návrhu soud co důvodnému se zřetelem k níže uvedeným skutečnostem zcela vyhověl. 5. Dle § 153b odst. 1 o. s. ř. platí, že zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se k jednání dostavil, pokládají se tvrzení žalobce v žalobě obsažená za nesporná a jen na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání (aniž by se mohl zabývat důvodností žalobou tvrzeného nároku též z pohledu připojených důkazů, k nimž se zásadně nepřihlíží). 6. Dle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Dle § 2 odst. 1 písm. a) a b) bod 1. zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která a) má trvalý pobyt na území České republiky, nebo b) nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud 1. je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. 8. Dle § 12 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb. je pojištěnec povinen vrátit do osmi dnů příslušné zdravotní pojišťovně průkaz pojištěnce při 1. zániku zdravotního pojištění podle § 3 odst. 2 písm. b) a c); 2. změně zdravotní pojišťovny; 3. dlouhodobém pobytu v cizině podle § 8 odst. 4. 9. Dle § 1968 o. z. je dlužník v prodlení, jestliže neplní řádně a včas svůj závazek, a to až do doby poskytnutí řádného plnění nebo až do doby, kdy závazek zanikne jiným způsobem. 10. Dle § 1970 o. z. je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel právo od dlužníka požadovat vedle plnění i úroky z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 11. Vzhledem ke skutečnosti, že žaloba byla řádně odůvodněna a tvrzení v ní obsažená, o nichž se v kontumačním řízení žádné dokazování neprovádí a soud je povinen jen na jejich základě rozhodnout, vedou k závěru o hmotněprávní důvodnosti uplatněného nároku, přičemž žalovaný, ač byl zákonným způsobem a s dostatečným předstihem k jednání předvolán, se bez omluvy nedostavil, soud vyhověl návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 364 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 064 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč představující 100 Kč za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.