11 C 54/2020-215 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou ze dne 19. 2. 2020 a jejím doplněním ze dne 4. 8. 2020 (č.l. 82), ze dne 24. 2. 2021 (č.l. 119), ze dne 7. 5. 2021 (č.l. 203) a ze dne 19. 4. 2021 (177) a při jednání dne 20. 4. 2021 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí spoluvlastníků ze dne 20. 1. 2020, které bylo žalobkyni doručeno dne 21. 1. 2021 a jehož obsah je uveden ve výroku rozsudku, neboť v důsledku tohoto rozhodnutí hrozí žalobkyni těžká újma. Žalobkyně uvedla, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], objekt bydlení, k.ú. [část obce], zapsaný na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce], žalobkyni náleží podíl ve výši ideální 1/18, 1. žalovanému podíl ve výši ideální 1/3, 2. žalovanému podíl ve výši ideální 1/3, 3. žalované podíl ve výši ideální [číslo] a 4. žalované podíl ve výši ideální 1/6. Rozhodnutí bylo přijato hlasy 1. a 2. žalovaného, kteří jsou většinoví spoluvlastníci, 3. žalovaná se hlasování zdržela a 4. žalovaná hlasovala proti. Žalobkyně užívá byt [číslo] již od 1. 3. 2012, v bytě bydlí i se svým manželem, který je v rekonvalescenci, v důsledku rozhodnutí většinových spoluvlastníků by tak žalobkyně byla vyloučena z užívání společné věci. Rozhodnutí bylo navíc přijato formálně nesprávně, neboť bylo učiněno per rollam, korespondenčně. Žalobkyně užívá byt o velikosti 54 m2, který je menší než její zákonný podíl na společné věci, za užívání tohoto bytu platí tržní nájemné. Každoročně obdrží žalobkyně podíl na nájemném ze všech bytů, ale tento podíl je menší než její roční platba za užívání předmětného bytu. Žalobkyně nevlastní v [obec] žádnou jinou nemovitost k bydlení. Rozhodnutím většinových spoluvlastníků hrozí žalobkyni těžká újma, když by nemohla užívat věc, jež jí náleží, za jejíž užívání dokonce hradí nájemné jako další nájemci v domě a současně se v bytě stará o nemocného manžela. Žalobkyně dále trpí Parkinsonovou nemocí, kterou by způsobený stres s hledáním nového bydlení mohl zhoršit. Žalobkyně rovněž v bytě provedla stavební úpravy, rozhodnutí ji tudíž poškodí i ekonomicky. Žalobkyně dále uvedla, že většinoví spoluvlastníci zneužívají svého postavení, přičemž takové zneužití nemůže požívat ochrany a označila výkon práv žalovaných, obsažený v napadeném rozhodnutí, jako rozporný s dobrými mravy, tudíž je napadené rozhodnutí neplatné. Primárním cílem rozhodnutí většinových spoluvlastníků bylo vyloučení žalobkyně z užívání části společné věci bez jakéhokoliv spravedlivého důvodu. Rozhodnutí neobsahuje žádný další způsob využití bytu [číslo]. Rozhodnutí bylo přijato rovněž formálně nesprávně, když bylo přijato per rollam, korespondenčně, přičemž zákon takové hlasování u podílových spoluvlastníků nezná. Žalobkyni v souhrnu hrozí v důsledku napadeného rozhodnutí těžká újma na zdraví a újma ekonomická. Žalobkyně je na daném bytě citově závislá, bydlí zde skoro 10 let, v této lokalitě, kousek od daného bytu v ulici [ulice a číslo], [obec a číslo] bydlela od dětství. V předmětném rozhodnutí žalovaných pociťuje žalobkyně i ztrátu sociální jistoty, kterou nutně potřebuje, má za to, že by stěhováním přišla o kamarádky a známé. Dále pro ni znamená rozhodnutí většinových spoluvlastníků i ekonomickou ztrátu, když do daného bytu investovala ze svých prostředků asi 200 000 Kč, koupila si novou kuchyň, je nově položené lino a koberec, vylepšila si koupelnu; zajištění a zařízení nového bydlení by tak přineslo osobní i finanční investice. Žalobkyně nicméně uvádí, že nestrádá finančně, je finančně zajištěná, nemá vůbec potřebu jakékoliv finanční náhrady proti tomu, že by se měla vystěhovat z bytu, případně přijít o spoluvlastnictví. Je pro ni stěžejní klid a jistota bydlení ve stávajícím bytě. Žalobkyně v neposlední řadě poukázala na hledisko slušného zacházení, které rovněž soud musí vzít v potaz s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 192/2017. Ze všech těchto důvodů navrhuje rozhodnutí většinových spoluvlastníků zrušit. 2. 1. a 2. žalovaný navrhli zamítnutí žaloby, když ve svém vyjádření ze dne 14. 5. 2020 (č.l. 51), 18. 11. 2020 (č.l. 93), 22. 2. 2021 (č.l. 128), 9. 4. 2021 (č.l. 141) předně uvedli, že napadené rozhodnutí spoluvlastníků není rozhodnutím o významné záležitosti, žaloba je již z tohoto důvodu nedůvodná; dále žalobkyni napadeným rozhodnutím nemůže být způsobena těžká újma ani jí taková újma nehrozí. Žalobkyně je spoluvlastnicí s podílem o velikosti 1/18 a je jedinou ze spoluvlastníků, která předmětnou nemovitou věc užívá. Žalovaní dále uvedli, že žalobkyně neužívá byt [číslo] na základě jakéhokoliv rozhodnutí spoluvlastníků a napadat tedy rozhodnutí, kterým spoluvlastníci vyjadřují nesouhlas s jejím dalším setrváním v bytě, postrádá smysl. Žalovaní poukázali na okolnosti nastěhování se žalobkyně do nemovitosti, kdy v dobré víře umožnili žalobkyni nastěhovat se do bytu v roce 2012 v době, kdy tvrdila, že se rozvádí s manželem a prodávají rodinný dům; žalovaní proto nabídli žalobkyni uzavření nájemní smlouvy, což žalobkyně odmítla s tím, že jako spoluvlastnice nemůže mít nájemní smlouvu. Poté jí žalovaní nabídli k podpisu návrh na uzavření dohody o užívání části společné nemovitosti a opakovaně ji vyzývali k jejímu uzavření; tento návrh nebyl ze strany žalobkyně nikdy akceptován a žalovaní jí v dubnu 2017 oznámili, že na užívání společné věci již nadále nemají zájem. Tvrzení o rozvodu manželství se ukázala následně nepravdivá a tvrzení o tom, že musí žalobkyně prodat dům, se rovněž ukázalo jako nepravdivé, když tento žalobkyně s manželem prodala již o rok dříve za kupní cenu 12 200 000 Kč na základě kupní smlouvy ze dne 7. 10. 2011. Žalovaní dále poukazují na absurdnost tvrzení o jejím vztahu k bytu, neboť žalobkyně užívá byt pouze část roku, když každý rok část roku tráví v zahraničí (většinou v Thajsku). Navíc po dobu pobytu v zahraničí nemusela platit za služby, odhlašovala se z bytu a po správcovské společnosti požadovala změny ve vyúčtování, což žalovaní přestali tolerovat, neboť žalobkyně poškozuje ostatní uživatele domu. Není pravdou tvrzení žalobkyně, že uzavřela s žalovanými nájemní smlouvu, když uzavření této výslovně odmítla. Nájemní smlouvu předloženou soudu zřejmě žalobkyně dopodepsala pro účely tohoto soudního řízení, tuto nikdy nikomu nepředala, ani žalovaným, ani správcovské společnosti a nikdy o svém podpisu na ní nikoho neinformovala. [obec] toho obdržela návrh dohody o užívání společné věci, který neakceptovala a který žalovaní později odvolali; smlouva tedy uzavřena nebyla. Důvodů pro napadené rozhodnutí spoluvlastníků bylo několik, mimo jiné dlouhodobé chování žalobkyně v rozporu s dobrými mravy, narušování dobrých vztahů s uživateli bytů a poskytovateli služeb, soustavná snaha získat jakýkoliv prospěch na úkor ostatních. Namátkově žalovaní zmiňují skutečnost, že žalobkyně sjednala se [právnická osoba] opravy v bytě nad rámec běžné úpravy, žalobkyně společnosti nezaplatila, chováním poškodila dobré jméno žalovaných, narušila dobré vztahy s touto společností; přístup žalobkyně k zacházení se společným majetkem se liší radikálně od přístupu žalovaných a další setrvání žalobkyně v domě bude nadále narušovat do té doby funkční vztahy mezi většinou majitelů. Žalobkyně dále osočováním a nevybíravým chováním znechutila [právnická osoba] s.r.o., která po dobu 20 let provozovala topný systém domu, v důsledku čehož společnost vypověděla nájemní smlouvu a všichni spoluvlastníci přišli o příjem z podnájmu. Dále žalobkyně narušovala výměnu oken v domě, o kterou žalovaní usilovali pět let, a soustavně a nepravdivě osočuje žalované i nájemníky domu z nekalostí. Ze všech těchto důvodů žalovaní mají za to, že vystěhováním žalobkyně z předmětného domu se mimořádně napjaté vztahy v domě i mezi majiteli zklidní, přičemž žalobkyně je finančně zajištěná natolik, že jí nemůže činit problém si zajistit bydlení v jiné nemovité věci. Žalobkyně je příjemkyní podílu příjmů ze společné věci, ze získaných peněz si může hradit pronájem jiného bytu. Žalovaná je spoluvlastníkem i dalších nemovitosti určených k bydlení, např. podílu o velikosti ideální 1/6 na pozemcích parc. [číslo] st. parc. [číslo] st. parc. [číslo] jehož součástí je budova rodinného domu [adresa], vše v katastrálním území Tukleky. Formu hlasování pro případy spoluvlastníků nemovité věci zákon neupravuje, všichni spoluvlastníci měli možnost se k návrhu vyjádřit a projevit svou vůli. Do podílu ze zisku z pronájmu společné věci se to, že žalobkyně v domě bydlí, nijak nepromítá, podíl žalobkyně se tím nijak nekrátí. Pokud by v domě žalobkyně nežila, nemusela by hradit žádnou úplatu za užívání a její příjem z nemovitosti bude jako doposud odpovídat výši jejího spoluvlastnického podílu. Žalobkyně neuvádí ve svém návrhu pravdu, když tvrdí, že za užívání platí více, než získá z titulu svého podílu na zisku. Od 1. 4. 2012 do 31. 12. 2019 činil výnos odpovídající podílu 1/18 žalobkyně částku 861 538,58 Kč. Za užívání bytu ve stejném období uhradila žalobkyně pouze 61