17 C 276/2020-65 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 19.11.2020 domáhala po žalovaných zaplacení částky 589 000 Kč s příslušenstvím, když do 30.1.2019 sdílela společnou domácnost s [celé jméno partnera] [anonymizováno]. jako jeho životní partnerka, (nesezdané partnerství), pan [celé jméno partnera] [anonymizováno]. Dne 30.1.2019 zemřel. Společně vychovávali dceru [jméno] (žalovaná č. 3). Každý z partnerů hospodařil s vlastními financemi. Pan [celé jméno partnera] [anonymizováno]. v roce 2017 (když žalobkyně prodala byt) požádal žalobkyni o zápůjčku ve výši 589 000 na výhodnou koupi automobilu Mercedes Benz, kterou mu žalobkyně poskytla, a vozidlo bylo zakoupeno. Pan [celé jméno partnera] [anonymizováno]. dne 30.1.2019 zemřel, aniž by zápůjčka byla žalobkyni vrácena. Žalobkyně se se svým nárokem (pohledávkou) přihlásila do dědického řízení, avšak jeden z dědiců, pan [celé jméno žalovaného] ml. (žalovaný č. 1) tento dluh neuznal a pohledávka nebyla zapsána do seznamu pasiv (ust. § 173 zák. č. 292/2013 Sb., z.ř.s.), proto se na soud obrátila s žalobou. 2. Žalované (dědičky) [celé jméno žalované 2] a [celé jméno žalované 3] v průběhu řízení dluh výslovně uznaly co do důvodu i výše. 3. Žalovaný pan [celé jméno žalovaného] ml. (žalovaný č. 1) uvedl, že sporuje uzavření zápůjčky, vznesl námitku promlčení a uvedl, že pan [celé jméno partnera] [anonymizováno] disponoval značnou hotovostí a neměl důvod si částku od žalobkyně půjčovat. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav (důkazy, z nichž níže uvedené skutečnosti vyplynuly, jsou v textu označeny kurzívou): 5. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že se zesnulým p. [celé jméno partnera] žila od roku 1995 až do jeho smrti v roce 2019, společná dcera se narodila v roce 1999. Každý z partnerů samostatně podnikal (stavební hmoty), žalobkyně vedla pro zesnulého od roku 2005 účetnictví, později toto převzala paní [příjmení]. Podnikání zesnulého pana [celé jméno partnera] bylo kolísavé, v době, kdy došlo k zápůjčce, jeho„ firma“ neměla dostatek hotovosti na zakoupení vozidla Mercedes Benz, jednalo se o předváděcí vozidlo za výhodnou cenu. Žalobkyně v uvedené době prodala svůj byt, takže měla na bankovním účtu finanční hotovost. Toto soud ověřil výpisem z jejího osobního účtu na čl. 58, kde je uvedena příchozí platba od [titul] [jméno] [příjmení] v částce 2 400 000 Kč. 6. Z výpisu z firemního účtu pana [celé jméno partnera] č. [bankovní účet] za období od 12.6.2017 do 18.6.2017 na č.l. 7 soud zjistil, že v zesnulý p. [celé jméno partnera] 12.6.2017 disponoval pouze částkou 57 582,06 Kč, dne 18.6.2017 obdržel od žalobkyně částku 589 000 Kč. Částka ve výši 579 000 byla dne 21.6.2017 odepsána na bankovní účet č. [bankovní účet] (Výpis z účtu [celé jméno partnera] za období od 19.6.2017 do 25.6.2017 na č.l. 8) 7. Dne 27.6.2017 byla mezi panem [celé jméno partnera] [anonymizováno] a [právnická osoba] [právnická osoba], bankovní účet. č. [bankovní účet] uzavřena kupní smlouva na koupi použitého vozidla č. 4557610208, jejímž předmětem byla koupě vozidla Mercedes-Benz B kombi, s ujetými 21 259 km za cenu 579 000 Kč včetně DPH. Z faktury - daňového dokladu č. 80000405 na č.l. 6 vyplývá, že kupní cena ve výši 579 000 Kč byla složena předem jako záloha. 8. Soud k tvrzení žalovaného č. 1 o tom, že měl [celé jméno partnera] st. dostatek finančních prostředků provedl důkaz kupní smlouvou mezi [celé jméno partnera] a [jméno] [příjmení] ze 14.6.2016 ze které zjistil, že v roce 2016 zesnulý [celé jméno partnera] st. prodal byt za částku 1 500 000 Kč s tím, že na nemovitosti vázlo exekutorské zástavní právo. Z tohoto důkazu však nic nevyplývá pro posouzení finanční situace zesnulého [celé jméno partnera] v červnu 2017 (o rok později). 9. Svědek [příjmení] [příjmení] před soudem vypověděl, že pracoval u zesnulého p. [celé jméno partnera] od devadesátých let. Naskytla se příležitost koupit auto z výstavy, tak museli poprosit žalobkyni o peníze. Uvedl, že na účtech se firma pohybovala do půl milionu. Po smrti p. [celé jméno partnera] pracuje pro žalobkyni. Tento svědek vypovídal nevěrohodně (zamlčel, že o řízení hovořil se žalobkyní a že stále pracuje pro žalobkyni). 10. Z takto provedeného dokazování má soud za prokázaný tento závěr o skutkovém stavu: v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně ze svých finančních prostředků poskytla zesnulému p. [celé jméno partnera] dne 18.6.2017 částku 589 000 Kč. Za tyto finanční prostředky byl zakoupen vůz Mercedes Benz. Zesnulý p. [celé jméno partnera] v době koupě vozidla nedisponoval dostatečnou finanční částkou, aby si uvedený vůz zakoupil. Dne 30.1.2019 p. [celé jméno partnera] zemřel (nesporné), žalobkyně se se svým nárokem (pohledávkou) přihlásila do dědického řízení, avšak jeden z dědiců, pan [celé jméno žalovaného] ml. (žalovaný č. 1) tento dluh neuznal a pohledávka nebyla zapsána do seznamu pasiv (nesporné). Žádná tvrzení o splatnosti pohledávky žalobkyně v řízení neuvedla, ač byla soudem poučena podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. 11. Po výše uvedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl soud k závěru, že žaloba je předčasná. Skutková zjištění opřel soud o shora provedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a pravdivosti soud neměl pochybností. Soud neprovedl všechny navržené důkazy ve věci, když z provedených důkazů byl zcela jasně objasněn skutkový stav věci. 12. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc (= peníze) tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2393 odst. 1 o.z. platí, že neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena (což dopadá na zápůjčku v souzené věci), je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně poskytla zesnulému [celé jméno partnera] st. zápůjčku dne 18.6.2017 ve výši 589 000 Kč, avšak neučinila žádné právní jednání, kterým by smlouvu o zápůjčce vypověděla zákonem předpokládaným způsobem (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo 3037/2019). Soud se zabýval i možností, zdali by nemohl posoudit samotnou žalobu jako právní jednání odpovídající vypovězení zápůjčky, ale ze samotné narace žaloby žádné takové právní jednání nevyplývá, byť věřitel může toto právní jednání včlenit i do narace žaloby a účinky tohoto jednání nastanou až okamžikem doručení dlužníkům (resp. poslednímu z dlužníků). 13. Soud ve výroku I. rozhodnul o povinnosti žalovaných 2) a 3) zaplatit žalobkyni částku 589 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 589 000 Kč od 23. 11. 2020 do zaplacení pro výslovné uznání podle ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. 14. Ve výroku II. soud nemohl jinak než žalobu vůči žalovanému 1) [celé jméno žalovaného 1] jako předčasnou zamítnout. 15. O náhradě nákladů řízení vůči žalovaným 2) a 3) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 55 973,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 29 450 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 589 000 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 920 Kč ve výši 4 603,20 Kč. 16. O náhradě nákladů vůči žalovanému 1) rozhodl soud rovněž podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal naopak tomuto žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 53 046,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 589 000 Kč sestávající z částky 10 660 Kč za každý ze 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, vyjádření ve věci, 2x účast na jednání soudu) včetně 4 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 840 Kč ve výši 9 206,40 Kč.