20 C 448/2020-31 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 9 376 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] úvěrovou smlouvu, přičemž se jednalo o bezúčelový spotřebitelský úvěr. Nedílnou součástí smlouvy byly úvěrové podmínky žalobkyně. Žalovanému byla na základě smlouvy o úvěru poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatkem za expres výplatu ve výši 199 Kč, tj. do 24. 2. 2020. Žalovaný si prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. korunovaným odkladem dne 16. 10. 2019 a dne 18. 11. 2019. Dále si žalovaný prodloužil splatnost úvěru o 30 dní tzv. desetiprocentním odkladem za částku 392 Kč, když dne 23. 1. 2020 uhradil částku 1 600 Kč. Žalobkyně dále požadovala účelně vynaložené náklady ve výši 300 Kč a také jednorázovou smluvní pokutu v souladu se smluvními podmínkami, která byla vyúčtována ke dni 6. 4. 2020 na částku 239 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši 1 602 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný dlužnou částku v dohodnuté lhůtě splatnosti neuhradil. Plnil pouze částečně dne 16. 10. 2019 částkou 1 Kč, dne 18. 11. 2019 částkou 1 Kč a dne 23. 1. 2020 částkou 1 600 Kč. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 21. 7. 2020. Žalovaná částka ve výši 9 376 Kč se skládá z jistiny ve výši 7 982 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 264 Kč, poplatku za expres výplatu výši 199 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti desetiprocentním odkladem v celkové výši 392 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 239 Kč, která byla dle smluvních podmínek vypočtena jako 3 % z nezaplacené jistiny úvěru ke dni 6. 4. 2020. 6. Dle ust. § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Dle ust. § 2 399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle ust. § 2 048 o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Žalobkyně umožnila žalovanému ve smyslu ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) čerpat peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal čerpaný úvěr v dohodnuté době splatit. Na žalovaném bylo, aby tvrdil a prokázal, že dlužnou částku uhradil, to však neučinil, soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení sjednané smluvní pokuty, na kterou žalobkyni vznikl nárok dle ust. § 2048 o.z. Dále pak žalobkyni vznikl ve smyslu ust. § 1970 o. z. také nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně advokáta za 2,5 úkonu právní služby dle ust. § 8 odst. 1 a 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 200 Kč, náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a), ust. § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, výzva k plnění – půl úkonu). Celkem náklady řízení činí 1 368 Kč.