5 C 791/2018-318 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou ze dne 11.7.2018, ve znění pozdějších doplnění a oprav, se žalobce domáhal na žalované omluvy citované ve výroku I. rozsudku a zadostučinění ve výši 100 000 Kč za nemajetkovou újmu s tvrzením, že tato újma žalobci vznikla z neuskutečněného asistovaného styku žalobce s jeho nezl. dětmi [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] a nezl. [jméno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] (dále jen„ nezl. děti“) dne 2. 11. 2016, když žalovaná, která je spolkem zapsaným ve spolkovém rejstříku, jehož účelem je práce s rodinami, který byl z tohoto důvodu Obvodním soudem pro Prahu 1 v letech 2015 a 2016 určen jako odborné zařízení, které mělo povinnost zajišťovat kontakty otce – žalobce s jeho nezl. dětmi v souladu s těmito rozhodnutími soudu, zmařila styk žalobce s jeho nezl. dětmi v dohodnutém termínu. Cílem soudních rozhodnutí z let 2015 a 2016 byla ochrana práv, jichž se žalobce domáhal v rodičovských vztazích v době, kdy měl styk s dětmi ztížen svým vazebním stíháním, v němž poškozenou byla matka nezl. dětí Mgr. [příjmení]. Žalobce nepopřel, že rodičovská práva má od roku 2015 fakticky omezena z důvodu trestního stíhání zákazem styku s matkou dětí jako poškozenou v trestním řízení, péčí o nezl. děti matkou nebo jinými subjekty. Vztahy rodičů jsou dlouhodobě negativní, vyústily až v trestní stíhání žalobce v roce 2015 a v jeho pravomocné odsouzení. Na straně matky pak byl s odstupem času podán návrh na pěstounskou či ústavní výchovu dětí v důsledku jejího alkoholismu. Není však zpochybňován vztah otce k nezl. dětem, které má velmi rád. Ve vztahu k nim nelze žalobci - otci nic vytknout. Žalobce tvrdil, že i obě nezl. děti se v rozhodné době na styk s otcem těšily a pozitivně na něj reagovaly. Před asistovaným stykem určeným právě na den 2. 11. 2016 se měl žalobce z podnětu žalované zúčastnit jednání o nových pravidlech spolku a podepsat dohodu o spolupráci žalobce s žalovanou. Žalobce splnil pokyn žalované a k jednání se dostavil spolu se svým právním zástupcem JUDr. [příjmení], advokátem, který za žalobce se zástupkyní žalované [příjmení] [příjmení] jednal. Žalobce tvrdil, že do rozhovoru nezasahoval, novým pravidlům se nebránil, chtěl možnosti styků se svými nezl. dětmi využívat. Popřel, že se choval dne 2.11.2016 na půdě žalované jakkoliv nevhodně. Za nepravdivé označil tvrzení žalované, že asistovaný styk žalobce s jeho nezl. dětmi před jeho započetím zrušila pro nevhodné chování žalobce v místě, kde mělo ke styku s dětmi následně dojít, pro nestvrzení dohody a nových pravidel pro asistovaný styk podpisem žalobce a také pro nevhodné chování žalobce vůči žalované v minulosti. Žalovaná neumožnila žalobci asistovaný styk tím, že jej z místa setkání vykázala a zavolala matce dětí Mgr. [příjmení], aby se ke styku s dětmi již nedostavovala. Žalovaná tak o své vůli a bezdůvodně zrušila konkrétní termín asistovaného styku určeného na den 2. 11. 2016 a následně podala u soudu návrh na zrušení asistovaného styku u žalované, jemuž soud vyhověl a určil jiný subjekt pro realizaci styků žalobce s nezl. dětmi. Další termín styku žalobce s nezl. dětmi již na půdě jiného subjektu než je žalovaná, byl naplněn až v lednu 2017. Prodleva mezi uskutečněnými styky žalobce s nezl. dětmi byla vyvolána žalovanou a protáhla se na dobu delší 4 měsíců. Žalobce tvrdil, že žalovaná zrušením asistovaného styku dne 2. 11. 2016 pochybila, když nepostupovala v souladu s rozhodnutím soudu o asistovaném styku, který měla jako odborné zařízení zajišťovat, nebyla ke zrušení asistovaného styku oprávněna a odpovídá tak za neuskutečnění styku otce s nezl. dětmi dne 2.11.2016 i za prodlevu při následné realizaci jejich styku. Žalobce tvrdil, že jeho dlouhé odloučení od nezl. dětí, ke kterým má vřelý vztah, na přelomu roku 2015 a v první polovině roku 2016, které bylo způsobeno jeho vazbou způsobilo, že o to intenzivněji se chtěl se svými nezl. dětmi setkávat a maximálně využívat své oprávnění plynoucí z rozhodnutí soudu o asistovaném styku v roce 2016. Na osobní setkávání s nezl. dětmi se vždy připravoval, vymýšlel pro ně poutavý program, přivedl štěně. Synové byli při styku klidní, usměvaví a spokojení. Zrušení asistovaného styku s nezl. dětmi (určeného na dobu 1x za 6 měsíců na dobu 1 hodiny) žalovanou pociťoval jako příkoří a nesplněné přání dětí vidět se s otcem pociťoval jako újmu vlastní. Následné duševní útrapy se u žalobce projevovaly apatií a plačtivostí. Somatické obtíže se u něj projevovaly viditelnou ztrátou hmotnosti. Cítil rovněž ztrátu společenské prestiže a nedůvěru známých a přátel, kteří začali pochybovat o jeho rodičovských schopnostech a chování k dětem, a to z důvodu absencí (zákazu) setkávání žalobce s jeho nezl. dětmi. Takto vzniklá újma žalobce má příčinnou souvislost s žalovanou zrušeným asistovaným stykem dne 2. 11. 2016. K návratu do normálního žití vrátil žalobce styk s dětmi uskutečněný v lednu 2017 v sídle jiného subjektu než je žalovaná. I tehdy se nezl. děti na otce těšily, což žalobce následně velmi povzbuzovalo. Žalovaná byla soudem určena, jako odborné zařízení, ke zprostředkování styku otce s dětmi za účasti pracovníka probační a mediační služby (PMS) a bez přítomnosti dalších osob. Žalovaná o sobě tvrdí, že je nadána zvláštní dovedností a pečlivostí pro své podnikání v oblasti rodinně právních vztahů, tyto vlastnosti však, jak tvrdil žalobce, při výkonu rozhodnutí soudů o asistovaných stycích žalobce-otce s jeho nezl. dětmi nevyužila. Tak lze u žalované dovozovat podle § 2912 odst. 2 o.z. nedbalost (zavinění), jež zakládá povinnost k náhradě škody. Žalobce proto požaduje po žalované omluvu a 100 000 Kč, za nemajetkovou újmu, která mu byla způsobena žalovanou zneužitím jejího postavení a zabráněním setkání žalobce s nezl. dětmi, z nichž jedno navíc trpí zdravotními problémy, na dlouhou dobu, což vyvolalo stesk a duševní útrapy jak u žalobce, tak i u nezl. dětí, jimž situaci vysvětlovala zřejmě jenom jejich matka. Žalobce se opakovaně snažil o smírné řešení sporu různým způsobem, ale marně. 2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobou uplatněné satisfakční nároky zamítl, neboť tím, že se dne 2.11.2016 neuskutečnil styk žalobce s jeho nezl. dětmi, nedošlo k zásahu do jeho osobnostních práv zaviněním žalované. Žalovaná tvrdila, že žalobce je problematická osobnost, která se neustále něčeho dožaduje, byla s ním obtížná až téměř nemožná spolupráce, protože chtěl, aby žalovaná pracoval podle jeho představ. Žalobce své chování při asistovaných stycích nekorigoval, nerespektoval pravidla a doporučení žalované, urážel její pracovníky. Na problematické chování žalobce a jeho střety s okolím poukazuje i skutečnost, že v průběhu asistencí docházelo ke změnám asistentů. Na problematické chování žalobce reagoval i opatrovnický soud, který v odůvodnění svého rozhodnutí (Obvodní soud pro Prahu 1 č.j. 33 Nc 10/2013-1173 ze dne 5.2.2015) uvedl, že by bylo lze očekávat, že rodič, u něhož jsou zájmy dítěte nadřazeny zájmům vlastním, bude využívat všech aktuálních možností, aby se mohl se svými dětmi stýkat, nikoliv hledat záminky, proč tak nečinit. K tvrzení žalobce, že po propuštění z vazby předpokládal, že nezletilé bude vídat častěji a byl silně frustrován neuskutečněním styku dne 2.11.2016 uvedla žalovaná, že žalobce, ač frustrován, nebyl ochoten svoje chování přizpůsobit své životní situaci (zejména soudem omezenému rodičovskému styku s nezletilými). Po zmařeném styku dne 2.11.2016 informovali žalobce i žalovaná soud a na základě toho pak byla žalovaná zproštěna povinnosti styk žalobce s nezletilými dětmi zprostředkovávat. Žalovaná zpochybňovala tvrzení žalobce, že zrušením asistovaného styku způsobila nezl. dětem stres, traumatickou zkušenost a duševní útrapy. Dovolávala se svědectví matky dětí Mgr. [příjmení], která uvedla, že děti mají k žalobci dobrý vztah, zrušený styk je však nijak netraumatizoval, neměly stres, neboť byly zvyklé na potíže s otcem. Nijak je to nepřekvapilo a také jim to nevadilo. Prodlevy mezi styky s otcem byly vždy a to v době od skončení spolupráce s asistentem, než se našla další společnost, která byla ochotna styku asistovat. V době této prodlevy děti netrpěly tím, že se nemohly s otcem stýkat. Žalovaná tvrdila, že nezrušila asistovaný styk svévolně. Postupovala v tomto případě plně v souladu s vlastními pravidly organizace, se kterými byl žalobce seznámen a rovněž v souladu se zákonem č. 359/1999Sb., o sociálněprávní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce nedodržoval pravidla asistovaného styku, které ani nemínil dodržovat, protože prosazoval pouze vlastní představy o styku s nezletilými. Potřeba asistovaného styku vyvstala v souvislosti s trestním stíháním žalobce pro skutky spáchané na matce nezletilých (Mgr. [jméno] [příjmení]), kdy žalobci byl uložen zákaz styku s matkou, s nezletilými (a dalšími osobami), který spočíval v tom, že mu bylo zakázáno jejich jakékoliv kontaktování, vyhledávání a to jak osobně, telefonicky či písemně nebo prostřednictvím sítě el. komunikací s tím, že pro nez