11 C 421/2020-149 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 4. 12. 2020 ve znění částečného zpětvzetí žaloby ze dne 7. 4. 2021 (č. l. 88) a doplnění ze dne 12. 10. 2021 (č. l. 136) domáhala na žalované zaplacení částky 85 501 Kč s příslušenstvím představující bezdůvodné obohacení (plnění poskytnuté žalobkyní z právního důvodu, který odpadl, resp. který ani nevznikl). K odůvodnění žaloby uvedla, že dne 11. 3. 2017 byla vozidlem VOLKSWAGEN Golf, [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem je pan [jméno] [příjmení], narozen 2. 1. 1997, bytem [adresa], způsobena dopravní nehoda, při které došlo k vážnému zranění poškozené paní [jméno] [příjmení], narozené 11. 7. 1997, bytem [adresa]. K dopravní nehodě došlo tím způsobem, že řidič VW Golf, [registrační značka], jedoucí po vedlejší silnici č. III/1133 ve směru od Vrátkova na Český Brod, označené před křižovatkou dopravní značkou "Stůj, dej přednost v jízdě!", přehlédl na hlavní silnici č. I/12 osobní automobil Peugeot 307, [registrační značka], řízený [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], jedoucí ve směru od Rostoklat na Kolín, nedal mu přednost v jízdě a vjel do křižovatky, kde došlo ke střetu. Jako řidič vozidla VW Golf, [registrační značka] a viník předmětné dopravní nehody byl ustanoven pan [jméno] [příjmení] s tím, že zraněná [jméno] [příjmení] měla sedět ve vozidle VW Golf, [registrační značka] na místě spolujezdce, což plyne z rozsudku Okresního soudu v Kolíně, č. j. 2 T 51/2017 - 313 ze dne 14. 9. 2017. Jelikož k vozidlu VOLKSWAGEN Golf, [registrační značka] k datu nehody nebylo uzavřeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla podle ustanovení § 1 odst. 2 zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vznikla České kanceláři pojistitelů povinnost podle ust. § 24 odst. 2 písm. b) výše uvedeného zákona poskytnout poškozeným v plné výši plnění za újmu způsobenou provozem nepojištěného vozidla, kterou je povinen nahradit jeho provozovatel a řidič. Žalobkyně proto v souladu s výše uvedeným uhradila z garančního fondu dne 7. 12. 2017 částku 171 003 Kč žalované jako náhradu nákladů na léčení zranění poškozené [jméno] [příjmení], která měla sedět ve vozidle VW Golf, [registrační značka] na místě spolujezdce. Jak však později vyplynulo ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 2. 2019 a skutečností, které vyšly najevo v obnoveném trestním řízení ve věci obžalovaného [jméno] [příjmení], vedeném u OS Kolín pod sp. zn. 2 T 51/2017 (včetně řízení o povolení obnovy), v době dopravní nehody nebyl řidičem vozidla VOLKSWAGEN Golf, [registrační značka] obžalovaný pan [jméno] [příjmení], nýbrž právě poškozená [jméno] [příjmení] (jak vyplynulo z usnesení o povolení obnovy řízení č. j. 2 T 51/2017 - 398 ze dne 1. 8. 2019 a rozsudku č. j. 2 T 51/2017 - 574 ze dne 29. 9. 2020). Vzhledem k tomu, že ve smyslu ust. § 7 odst. 1 písm. a) ve spojení s ust. § 24 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. se neposkytuje plnění za újmu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla újma způsobena, bylo plnění za náklady na léčení [jméno] [příjmení] uhrazeno žalované bez právního důvodu a žalobkyně žádala po žalované vrácení vyplaceného plnění ve výši 171 003 Kč dopisem ze dne 10. 11. 2020, což žalovaná dosud neučinila. Dále žalovaná uvedla, že trestní řízení vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 2 T 51/2017 bylo pravomocně skončeno dne 22. 12. 2020 zproštěním obžalovaného. Krajský soud v Praze usnesením č. j. 10 To 327/2020 – 622 ze dne 22. 12. 2020 rozhodl o zamítnutí odvolání státní zástupkyně. V odůvodnění usnesení mimo jiné odvolací soud konstatuje, že se 3 znalci shodli na tom, že řidičkou s největší pravděpodobností byla [jméno] [příjmení]. Ze znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že řídila [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] tedy nevzniklo zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby vůči pojištěnci, které by zakládalo hmotně právní nárok žalované. S ohledem na výše uvedené vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení. 2. V průběhu řízení byla ze strany žalované uhrazena částka 85 502 Kč dne 23. 3. 2021, co do této částky tak řízení bylo částečně zastaveno. 3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. V podání ze dne 18. 3. 2021 (č. l. 81) a ze dne 11. 10. 2021 (č. l. 130) uvedla, že zbývající sporovaná částka 85 501 Kč rovnající se ¼ požadovaných nákladů za léčení nemajetkové újmy [jméno] [příjmení], vzniklé při dopravní nehodě VW Golf [jméno] [příjmení], není bezdůvodným obohacením, nýbrž že jde o částku získanou legitimně. Mírou zavinění rovnající se ¼ se totiž o vznik dopravní nehody zapříčinil vlastník nepojištěného vozidla VW Golf [jméno] [příjmení], který předal řízení vozidla [jméno] [příjmení], která nebyla držitelkou řidičského oprávnění, když ze sdělení Městského úřadu v Českém Brodě vyplývá, že [jméno] [příjmení] není a nikdy ani nebyla držitelkou řidičského průkazu, resp. žádného řidičského oprávnění. Žalovaná spatřuje porušení povinnosti [jméno] [příjmení] v zakázaném předání řízení auta ne-řidičce, když ust. § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích stanoví:„ Řidič nesmí předat řízení motorového vozidla osobě, která nesplňuje podmínky § 3 odst. 3“. Základní podmínkou pro řízení je držení příslušného řidičského oprávnění. K získání řidičského oprávnění je třeba absolvovat předepsaný výcvik završený zkouškou, jehož smyslem je zajistit praktické znalosti, dovednosti a schopnosti budoucího řidiče. Navenek osvědčuje, že jeho držitel prokázal, že je schopný samostatně řídit motorové a účastnit se s ním silničního provozu. Pokud někdo nemá řidičské oprávnění, lze se domnívat, že tyto znalosti, dovednosti a schopnosti nemá. Kvůli těmto důvodům zákon ukládá řidiči, aby se před předáním řízení vozidla jiné osobě přesvědčil, že tato osoba je držitelem příslušného řidičského oprávnění. Je na řidiči, zda se spolehne pouze na slovní tvrzení takové osoby, že tomu tak je, nebo bude požadovat příslušné doklady k nahlédnutí. Nelze vyloučit, že osoba řidiči jinak známá zamlčí skutečnost, že oprávnění k řízení pozbyla nebo že ho nevlastní pro daný druh vozidla. Pokud se ale řidič řádně o faktickém stavu nepřesvědčí a následně tato skutečnost vyjde najevo, pak tato skutečnost jde k jeho tíži. Předání řízení plyne z celé procesní obrany [jméno] [příjmení] v obnoveném trestním řízení, když v prvním pravomocně ukončeném tvrdil přesný opak. Žalovaná poukázala na notářský zápis ze dne 19. 10. 2018, ve kterém [jméno] [příjmení] prohlašuje, že vozidlo neřídil on a řízení [jméno] [příjmení] předal. Ust. § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. je ochrannou normou dle ust. § 2910 o z. V souladu s ust. § 2911 o. z. platí zákonná domněnka, že při porušení takové ochranné normy se předpokládá nedbalostní zavinění škůdce, tedy nemusí se prokazovat. Odpadá tak nutnost zabývat se otázkou, zda [jméno] [příjmení] předal auto k řízení [jméno] [příjmení] se znalostí o tom, že nemá řidičský průkaz (a tedy že není způsobilá jeho auto řídit), nebo zda pouze zanedbal svou povinnost se o tom přesvědčit. Jeho zavinění je dáno. Žalovaná má za to, že je dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a právě předání vozidla nezkušenému řidiči. Řidič by také měl mít schopnost náležitého odhadu vzdálenosti a rychlosti svého auta a ostatních účastníků provozu. To jsou ty znalosti, dovednosti a schopnosti, které prokazuje řidičské oprávnění. V posuzovaném případě je zřejmé, že absentovala právě znalost o úpravě přednosti v jízdě (nerespektování značky„ Stůj, dej přednost v jízdě“) v kombinaci s neschopností odhadu vzdálenosti a rychlosti vozidla Peugeot řízeného [jméno] [příjmení]. Právě to vedlo k dopravní nehodě, jak plyne ze znaleckého posudku z oboru doprava vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení] a bez zakázaného předání řízení by událost vedoucí k dopravní nehodě nenastala. Příčinný vztah mezi zakázaným předáním řízení [jméno] [příjmení] a vznikem dopravní nehody jakožto následkem jeho jednání, je dle názoru žalované nepochybně dán. Optikou zákazu dle ust. § 7 odst. 1 písm. a) zák. č. 361/2000 Sb. nelze přijmout tvrzení žalobkyně, že [jméno] [příjmení] nijak posuzovanou autonehodu nezavinil, když jako řidič předal řízení ne-řidičce, jejíž neschopnost řídit vozidlo posléze vedla k autonehodě. Žalovaná je toho názoru, že tato skutečnost jej činí odpovědným co do alespoň ¼ vzniku a následků posuzované dopravní nehody. 4. Žalobkyně v replice uvedla, že žalobkyně plnila žalované s ohledem na závěry trestního řízení a vyjádření pana [jméno] [příjmení], z čehož původně vyplývalo, že to byl on, který dopravní nehodu jakožto řidič způsobil. Pokud by však žalobkyně od počátku věděla, že vozidlo řídila (a tedy škodu způsobila) slečna [příjmení], vůbec by za náklady léčení právě slečny [příjmení] žalované neplnila. To totiž vyplývá z jednoznačné dikce zákona, neboť„ Kancelář poskytuje poškozenému plnění podle odstavce 2 za stejných podmínek, jako poskytuje pojistné plnění pojistitel“ (ust. § 24 odst. 6 zákon