17 C 220/2021-34 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhala zaplacení částky 62 656 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba] [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní věřitelka“) a žalovanou byla dne 9. 7. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly rovněž Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě této smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaná se zavázala poskytnutou částku včetně sjednaného úroku ve výši 11 535 Kč (roční úroková sazba 29 %), odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 971 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 237 Kč (dále jen„ poplatky“) splatit v 24 měsíčních splátkách po 2 865Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 9. 7. 2020. Žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když sjednané splátky nehradila řádně a včas. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila žalovaná pouze částku 3 000 Kč, poslední příslušná splátka byla žalovanou uhrazena dne 10. 8. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla předmětná pohledávka vůči žalované postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Za období od postoupení pohledávky do dne podání žaloby žalovaná již neuhradila ničeho. Žalobkyně tak po žalované z titulu této smlouvy požaduje: částku 62 656 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 33 787,36 Kč a dlužných poplatků ve výši 28 868,64 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 33 787,36 Kč od 10. 7. 2020 (tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky) do 18. 12. 2020 (tj. do data postoupení pohledávky) kapitalizovaný částkou 4 409,25 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 33 787,36 Kč od 10. 9. 2018 (tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou) do 18. 12. 2020 (tj. do data postoupení pohledávky) kapitalizovaný částkou 7 019,32 Kč, úrok ve výši 29 % ročně z částky 33 787,36 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 33 787,36 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. 2. V souvislosti s uvedenou smlouvou žalobkyně dále uvedla, že před jejím uzavřením posoudila původní věřitelka schopnost žalované předmětnou zápůjčku splácet. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, přičemž poskytnuté informace byly posléze ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované a následně zaznamenány do karty zákazníka. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu dali svým postojem souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Původní věřitelka a žalovaná uzavřely dne 9. 7. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku spolu s úrokem ve výši 11 535 Kč, poplatkem za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 971 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 9 237 Kč splatit ve 23 měsíčních splátkách po 2 865 Kč a poslední splátky ve výši 2 848 Kč (viz Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] ze dne 9. 7. 2018). RPSN činilo 107,99 %. Žalovaná na svůj dluh dosud uhradila částku 3 000 Kč (viz Tabulka umoření ze dne 12. 1. 2021 ke smlouvě [číslo]). Předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 (viz Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně přílohy). Postoupení bylo žalované písemně oznámeno (viz Dopis původní věřitelky adresovaný žalované ze dne 6. 1. 2021). Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě žalované částky vyzvána (viz Předžalobní upomínka ze dne 28. 6. 2021 včetně podacího lístku). Před uzavřením předmětných smluv posuzovala původní věřitelka schopnost žalované spotřebitelské úvěry splácet, přičemž vycházela ze skutečnosti, že žalovaná pracuje je prodavačka na hlavní pracovní poměr, nemá žádnou vyživovací, její čistý měsíční příjem činí 18 978 Kč [ulice] výdaje žalované pak činí 4 000 Kč, z toho splátky závazků u jiných věřitelů 700 Kč. Uvedené informace byly ověřeny na základě pracovní smlouvy a výplatních pásek za měsíc duben, květen roku 2018. Správnost těchto údajů žalovaná potvrdila svým podpisem (viz Zákaznická karta ze dne 9. 7. 2018). 6. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 věta prvá o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 13. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. V první řadě dospěl soud k závěru, že původní věřitelka dostála své povinnosti předvídané § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých a dostatečných informací, přičemž po porovnání dosahovaných příjmů a výdajů žalované nevyplynuly žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. 17. Mezi ujednání týkající se odměny za poskytnutí peněžních prostředků s