21 C 129/2022-57 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobu doručenou sodu dne 12. 4. 2022 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 127 391 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaný je nájemcem bytu [číslo] v 1. nadzemním podlaží domu [č. p.], nacházejícím se v ul. [ulice a číslo], v kat. úz. [část obce] v [obec a číslo], a to na základě smlouvy o nájmu bytu č. [číslo] [číslo], [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne 26. 6. 2013, uzavřené původně otcem žalovaného [jméno] [příjmení], [datum narození], který zemřel dne 13. 9. 2018. Po smrti otce nájem přešel na žalovaného. Žalovanému vznikl dluh na nájemném a službách za srpen 2021 až březen 2022 ve výši 127 391 Kč. Tuto částku však žalovaný neuhradil. Vedle zaplacení uvedené částky se tak žalobkyně na žalovaném domáhala také zaplacení zákonných úroků z prodlení z částky 79 448 Kč od 1. 9. 2021 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 10. 2021 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 11. 2021 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 12. 2021 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 2. 2022 do zaplacení, z částky 6 849 Kč od 1. 3. 2022 do zaplacení a z částky 6 849 Kč od 1. 4. 2022 do zaplacení. V podání ze dne 25. 8. 2022 žalobkyně doplnila, že částka ve výši 79 448 Kč představuje dodatečný předpis základního nájemního za období od 13. 9. 2020 do 31. 8. 2021, přičemž výše základního nájemného činila 6 849 Kč a byla vypočtena z plochy pro nájem ve výši 47,24 m2 při sazbě 145 Kč za m2. Poměrná část nájemného za období od 13. 9. 2020 do 30. 9. 2020 činila 4 109 Kč a nájemné za období od října 2020 do srpna 2021 činilo 75 339 Kč. 2. S ohledem na změnu ve skutkových tvrzeních soud dle ust. § 95 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) připustil změnu žaloby spočívající v tom, že žalobkyně se na žalovaném domáhá zaplacení dlužného nájemného za období od 13. 9. 2020 do března 2022 v celkové výši 127 391 Kč s příslušenstvím 3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním zaslaným elektronickou poštou bez elektronického podpisu, ve kterém bylo uvedeno, že uznává částku ve výši 127 391 Kč a navrhoval, aby mu bylo uloženo ji uhradit ve splátkách, k požadovanému příslušenstvím se nijak nevyjádřil. Soud však k tomuto podání ve smyslu ust. § 42 odst. 2 o. s. ř. nemohl přihlížet, neboť nebylo doplněno předložením originálu, případně písemným podáním shodného znění. 4. K výzvě soudu žalobkyně v doplnění ze dne 22. 11. 2022 uvedla, že k navýšení základní výše nájemného u nově uzavíraných smluv a při prodlužování nájemních smluv došlo usnesením Rady MČ Praha 3 č. 872 ze dne 9. 12. 2019, a to plošně u všech bytů svěřených do správy Městské části Praha 3. Základní výše nájemného tak činila s účinností od 1. 1. 2020 částku ve výši 145 Kč za m2, při podlahové ploše bytu 47,24 m2, tak nájemné činilo 6 849 Kč měsíčně. Doplnila také, že nájemní vztah byl ukončen, žalovaný však ani po ukončení výpovědní doby a ani poté, co byl vyhlášen rozsudek o vyklizení bytu, předmětný byt neopustil a užívá ho bez právního titulu. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutková stav: 6. Mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení], [datum narození], byla dne 26. 6. 2013 uzavřena smlouva o nájmu bytu, na základě které se žalobkyně zavázala tomuto nájemci přenechat do užívání byt [číslo] nacházející se v 1. podlaží domu [č. p.] v ulici [ulice a číslo] v [obec], a to od 1. 7. 2013 na dobu neurčitou, nájemné mělo být stanoveno evidenčním listem, který tvořil nedílnou součást smlouvy, a bylo splatné měsíčně nejpozději do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí nájemné. Nájemní smlouvu za [jméno] [příjmení], nar. dne [datum] uzavřel žalovaný na základě plné moci (viz smlouva o nájmu bytu ze dne 26. 6. 2013 [číslo] [rok] [číslo]). (Dne 25. 9. 2012 odvolal [jméno] [příjmení] nar. dne [datum] plnou moc [titul] [jméno] [příjmení] pro zastupování ve všech věcech – viz odvolání plné moci ze dne 25. 9. 2012 a zmocnil k zastupování ve všech věcech svého syna, tj. žalovaného – viz plná moc ze dne 25. 9. 2012) 7. V evidenčním listu ze dne 27. 4. 2016 bylo stanoveno měsíční nájemné ve výši 4 477 Kč. 8. Z úmrtního listu ze dne [datum], vedeného Úřadem městské části Praha 5 ve svazku [svazek], roč. [ročník], str. [strana], poř. [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení], [datum narození], zemřel dne [datum]. 9. Dne 10. 7. 2019 byl dán podnět k výpovědi žalovanému (viz Oběhový list č. 1 – podnět k výpovědi nájmu bytu ze dne 10. 7. 2019). 10. Usnesením Rady městské části [obec a číslo] [číslo] ze dne 9. 12. 2019 bylo rozhodnuto, že výše nájemného u nově uzavíraných smluv a při prodlužování nájemních smluv činí 145 Kč za m2 za měsíc s účinností od 1. 1. 2020. 11. Rozsudkem ze dne 19. 10. 2020, č. j. 6 C 177/2020-13, který nabyl právní moci dne 15. 12. 2020, Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl o žalobě proti žalovanému na vyklizení předmětného bytu. V odůvodnění uvedl, že žalobkyně, která je vlastníkem bytu, po úmrtí [jméno] [příjmení], nar. dne [datum], uznala žalovaného za nájemce předmětného bytu a výpovědí ze dne 24. 2. 2020 došlo k zániku nájemní smlouvy pro závažné porušení povinností nájemce dle § 2291 o. z. bez výpovědní doby. Výpověď byla žalovanému doručena dne 9. 3. 2020, žalovanému byla stanovena lhůta 3 měsíců pro vyklizení bytu od právní moci rozsudku. 12. Ve výpisu z konta nájemce ke dni 31. 3. 2022, žalobkyně uvedla, že žalovaný je nájemcem od 13. 9. 2020 a že dluží nájemné splatné ke dni 31. 8. 2020 v celkové výši 79 448 Kč, a také sedm měsíčních nájmů splatných měsíčně počínaje od 30. 9. 2021 konče 31. 3. 2022 po 6 849 Kč, tj. částku v celkové výši 127 391 Kč. 13. Ve výpisu z konta nájemce ze dne 30. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že současná celková dlužná částka žalovaného vůči žalobkyni od srpna 2021 do listopadu 2022 má činit 182 183 Kč. 14. Z exekučního příkazu č. j. [číslo jednací] vyplývá, že bylo zahájeno exekuční řízení týkající se vyklizení bytu, v tomto směru zakládá do spisu 15. Dle ust. § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 16. Dle ust. § 2279 odst. 1 o. z. zemře-li nájemce a nejde-li o společný nájem bytu, přejde nájem na člena nájemcovy domácnosti, který v bytě žil ke dni smrti nájemce a nemá vlastní byt. Je-li touto osobou někdo jiný než nájemcův manžel, partner, rodič, sourozenec, zeť, snacha, dítě nebo vnuk, přejde na ni nájem, jen pokud pronajímatel souhlasil s přechodem nájmu na tuto osobu. Dle ust. § 2279 odst. 2 věty prvé o. z. nájem bytu po jeho přechodu podle odstavce 1 skončí nejpozději uplynutím dvou let ode dne, kdy nájem přešel. 17. Dle ust. § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. 18. Dle ust. § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 19. Dle ust. § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 20. Žalovanému zanikl nájemní vztah k bytu doručením výpovědi z nájmu bytu dne 9. 3. 2020 a byl povinen předmětný byt odevzdat žalobkyni dle ust. § 2292 o. z.. Od uvedené doby užívá žalovaný byt bez právního důvodu a je povinen žalobkyni hradit náhradu za užívání bytu ve výši naposledy ujednaného nájemného ve smyslu ust. § 2295 o. z. (viz bod 18 rozsudku Nejvyššího soud ČR ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018) včetně zákonných úroků z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Poslední ujednané nájemné v daném případě činilo podle evidenčního listu částku ve výši 4 477 Kč. Žalobkyni se nepodařilo prokázat, že by sjednané nájemné činilo 6 849 Kč, neboť shora uvedené Rozhodnutí Rady městské části Praha 3 se vztahovalo pouze na nově uzavírané smlouvy od 1. 1. 2020 a na prodlužované smlouvy od 1. 1. 2020, nevyplývá z něj, že by se mělo vztahovat na stávající nájemní vztahy uzavřené na dobu neurčitou, byť omezené dvouletou lhůtou plynoucí od úmrtí původního nájemce (13. 9. 2018) stanovenou v ust. § 2279 odst. 2 věty prvé o. z., který měl původně žalovaný do doby, než mu byl ukončen nájemní vztah výpovědí dne 9. 3. 2020. Žalobkyni tak vůči žalovanému vznikl pouze nárok na zaplacení náhrady za užívání bytu ve výši naposledy ujednaného nájemného ve smyslu ust. § 2295 o. z. odpovídající výši naposledy ujednaného nájemného, tj. 4 477 Kč měsíčně, přičemž za období od 13. 9. 2020 do 30. 9. 2020 s jedná o poměrnou částku ve výši 2 686,20 Kč a za obdo