21 C 145/2020-546 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 29. 11. 2018, ve znění doplnění ze dne 27. 6. 2019 (č. l. 21 spisu), ze dne 27. 11. 2020 (č. l. 80 spisu), doplnění ze dne 29. 4. 2011 (č. l. 155 spisu) a doplnění ze dne 16. 2. 2022 (č. l. 491 spisu) se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 1 350 800 Kč s příslušenstvím a částky 1 532 475 Kč. V odvodnění uvedl, že účastníci uzavřeli dne 29. 5. 2015 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce zapůjčil žalovanému částku ve výši 1 350 800 Kč. Zapůjčenou částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve výši 50 000 Kč nejpozději do 30. 11. 2015. V čl. 2 smlouvy bylo uvedeno, že finanční prostředky byly žalovanému předány při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem, který byl úředně ověřen. Ve smlouvě o zápůjčce sice nebyl uveden důvod poskytnutí finančních prostředků, ty však byly poskytnuty za tím, účelem, aby žalovaný mohl koupit nemovitosti od [jméno] [příjmení] a [příjmení] [jméno], oba bytem [adresa]. Zda je žalovaný skutečně tímto způsobem použil, žalobci nebylo známo. Žalovaný poskytnuté finanční prostředky žalobci nevrátil a od 1. 12. 2015 se dostal do prodlení. Žalobci proto vznikl také nárok na zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky denně od 1. 12. 2015, která ke dni podání žaloby činila 1 532 475 (pozn. soudu částka je vyčíslena z částky 1 400 800 za dobu od 1. 12. 2015 do data sepisu žaloby 28. 11. 2018 Kč). Stranami smlouvy byli pouze žalobce a žalovaný, syn žalobce [jméno] [příjmení], účastníkem předmětné smlouvy nebyl. Žalobce se tak domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplacení částky 1 350 800 Kč s úrokem ve výši 50 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 532 475 Kč. Ve vztahu ke splatnosti smluvní pokuty žalobce uvedl, že žalovaný nedodržel splatnost půjčky, a proto se dostal do prodlení dne 1. 12. 2015 a tak měla nastat splatnost smluvní pokuty, která byla sjednána za každý započatý den prodlení. 2. Žalovaný v podání ze dne 17. 6. 2019 (č. l. 14 -15 spisu), ve znění doplnění ze dne 12. 9. 2019 (č. l. 34 spisu), ze dne 4. 9. 2020 (č. l. 64 spisu), ze dne 4. 5. 2021 (č. l. 161 až 163 spisu) a ze dne 28. l. 2022 (č. l. 369 spisu) navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Nepopíral, že existuje listina nazvaná jako smlouva o zápůjčce, důvodem jejího vzniku však byl připravovaný obchod mezi žalovaným a synem žalobce [jméno] [příjmení], [datum narození], který se však neuskutečnil, a proto se listina posléze stala nadbytečnou. Listina sloužila výlučně jako pojistka mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] v souvislosti s plánovaným, ale neuskutečněným obchodem. Žalobce žalovaný neznal a neexistoval žádný důvod, aby mu žalobce půjčoval finanční prostředky. [jméno] [příjmení], se kterým si byl žalovaný blízký, chodili spolu do posilovny a na víno, se žalovanému v roce 2015 svěřil, že by měl zájem investovat finanční prostředky. Žalovaný mu proto nabídl možnost investice do nákupu [anonymizována čtyři slova] [právnická osoba] Za několik měsíců si [jméno] [příjmení] vyžádal podrobnější informace, na základě čehož pro něj žalovaný vytvořil nabídku s krátkým popisem záměru. Po určité době se [jméno] [příjmení] dostavil do kanceláře žalovaného s tím, že o obchod má zájem, nicméně požadoval, aby se žalovaný sám svým jménem za vrácení finančních prostředků zaručil. V této souvislosti [jméno] [příjmení], nechal vypracovat text smlouvy o zápůjčce, ve kterém některé údaje o žalobci chyběly. K dotazu žalovaného ve vztahu k části textu smlouvy, kde bylo uvedeno, že peníze byly předány v hotovosti, [jméno] [příjmení] uvedl, že danou pasáž zapomněl upravit, že se jedná jen o formalitu, neboť ve skutečnosti peníze měli být zaslány na účet, jehož číslo žalovaný [jméno] [příjmení] sdělil. Smlouva o zápůjčce neobsahovala některé údaje o žalobci, ty však [jméno] [příjmení] neznal a měly být později vyplněny žalobcem. Žalovaný a [jméno] [příjmení] se následně zastavili na poště k ověření podpisu žalovaného na smlouvě o zápůjčce. Pak se rozloučili, s tím, že bylo domluveno, že [jméno] [příjmení] zašle peníze na účet označený žalovaným. Poté, co by se uskutečnil první zkušební obchod mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], měla být sepsána smlouva o dlouhodobé spolupráci. Finanční prostředky nicméně na účet žalovaného zaslány nebyly a plánový obchod mezi žalovaným a [jméno] [příjmení] nakonec neproběhl. Žalovaný proto v říjnu 2015 v Praze v obchodním centru Flora vyzval [jméno] [příjmení] k poskytnutí finančních prostředků, popř. k vydání podepsané smlouvy o zápůjčce. [jméno] [příjmení] před svědkem [jméno] [příjmení], [datum narození], sdělil, že finanční prostředky žalovanému neposkytne, že k obchodu již nedojde, ale že mu vrátí smlouvu o zápůjčce. Následně koncem října či v listopadu 2015 došlo ke schůzce žalovaného a [jméno] [příjmení] v Praze v obchodním centru na Černém mostě, kdy [jméno] [příjmení] vrátil žalovanému smlouvu o zápůjčce obsahující pouze podpis žalovaného, bez úplných údajů žalobce a bez ověřeného podpisu žalovaného. Syn žalobce [jméno] [příjmení] sdělil před svědkem [jméno] [příjmení], že stejnopis smlouvy o zápůjčce s ověřeným podpisem žalovaného zničil a že listina nebude žádným způsobem zneužita. Žalovaný žalobce nezná, nikdy se neviděli a žalobce mu nic neposkytl, jednal pouze s [jméno] [příjmení]. Má za to, že se stal obětí podvodného jednání [jméno] [příjmení], který byl v minulosti spojen i s řadou jiných podvodných jednání. K tvrzení žalobce, že důvodem smlouvy o zápůjčce měl být poskytnutí finančních prostředků na nákup nemovitostí žalovaným, žalovaný uvedl, že kupní cena bytu, který koupil na základě kupní smlouvy ze dne 13. 8. 2015, činila 6 500 000 Kč a byla pokryta částečně úvěrem ve výši 3 700 000 Kč od [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], z prostředků ve výši 2 858 700 Kč, které čerpal od [právnická osoba] a z daru ve výši 21 000 USD (tj. více než 500 000 Kč) poskytnutého rodiči manželky žalovaného. Od žalovaného v této souvislosti proto žádné finanční prostředky nepotřeboval. Před uzavřením kupní smlouvy žalovaný nejprve jednal se zprostředkovatelem prodeje [právnická osoba], došlo k uzavření rezervační smlouvy ze dne 5. 6. 2015 a smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 9. 7. 2015 Cena nemovitostí byla placená vždy bezhotovostně a to nejprve dne 30. 6. 2015 částka ve výši 150 000 Kč na účet zprostředkovatele prodeje, dne 13. 7. 2015 částka ve výši 500 000 Kč, dne 14. 8. 2015 částka ve výši 500 000 Kč a dne 8. 10. 2015 částka ve výši 250 000 Kč, to je celkem 1 250 000 Kč na účet č. [bankovní účet], přičemž dne 25. 11, 2015 bylo vráceno 200 000 Kč jako přeplatek. Dále byla uhrazena dne 29. 9. 2015 částka ve výši 850 000 Kč, dne 23. 10. 2015 částka ve výši 790 000 Kč a ve výši 10 000 Kč, to je celkem 1 650 000 Kč na účet č. [bankovní účet]. Zbývající část kupní ceny byla uhrazena z úvěru od [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Sjednaná smluvní pokuta je v rozporu s dobrými mravy, představuje lichvu a nárok na její zaplacení je promlčený, neboť žaloba byla žalovanému zaslána soudem až v květnu 2019, do sféry dispozice žalovaného se dostala až 23. 5. 2019, tj. po uplynutí tříleté promlčecí doby, která začala běžet 1. 12. 2015 a skončila 1. 12. 2018 (doplnění žalovaného ze dne 6. 5. 2021 na č. l. 194-195 spisu). 3. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že dne 25. 9. 2015 podepsali smlouvu o zápůjčce. Sporným a předmětem dokazování byl důvod podpisu smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 a předání finančních prostředků ve výši 1 350 800 Kč žalovanému. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: 5. Smlouva o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 byla uzavřená mezi žalobcem, označeným ručně vepsaným rodným číslem jakožto zapůjčitelem, a žalovaným, coby vydlužitelem. Žalobce měl na základ smlouvy zapůjčit žalovanému částku ve výši 1 350 800 Kč. Dle bodu 2 smlouvy byla částka předána před podpisem smlouvy v hotovosti, což žalovaný stvrzoval podpisem smlouvy. Dle bodu 3 smlouvy se žalovaný zavázal vrátit zapůjčenou částku spolu se sjednaným úrokem ve výši 50 000 Kč (bod 4 smlouvy) nejpozději do 30. 11. 2015. V bodě 5 smlouvy byla pro případ prodlení žalovaného s vrácením zapůjčených prostředků sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Listina byla podepsána 25. 9. 2015 v Praze. Podpis žalovaného byl ověřen dne 25. 9. 2015 na pobočce České pošty v [obec]. Následně byla dne 14. 10. 2015 provedena vidimace listiny na pobočce České pošty v [obec]. Dne 27. 10. 2015 uznal žalobce svůj podpis na smlouvě za vlastní na pobočce České pošty [obec] [anonymizováno] [obec]. Byl vyhotoven také další stejnopis smlouvy o zápůjčce ze dne 25. 9. 2015 obsahující pouze obyčejný podpis žalovaného, u žalobce je uvedeno jméno, je v ní prázdné místo u rodného čísla a je v ní uvedeno bydliště žalobce [adresa], [číslo] [obec] (č. l. 17 spisu). 6. Ze sdělení České pošty, s. p. ze 14. 4. 2021 (č. l. 138 spisu, včetně kopie části ověřovací knihy s datem 27. 10. 2015 (č. l. 139 spisu) soud zjistil, že v ověřovací knize pošty [obec] [anonymizov