21 C 18/2022-16 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 14. 11. 2021 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 7. 2. 2020 provedla technický úkon – odtah, při kterém motorové vozidlo žalované, [registrační značka], které následně umístila na parkoviště, které žalobkyně provozuje (protokol o odtahu č. 659637). Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobkyni cenu za nucený odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a částku 250 Kč za první den střežení vozidla, ani přes výzvu však žalobkyni dlužnou částku neuhradila. 2. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč, jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Předmětem činnosti žalobkyně je v rámci zabezpečení materiálně technického zázemí pro činnost hl. m. Prahy i provádění odtahů vozidel. Dne 7. 2. 2020 provedli pracovníci žalobkyně odtah vozidla [registrační značka], jehož provozovatelem je žalovaná, a to z důvodů uvedených v ust. § 27 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích”) a umístili jej na parkoviště provozované žalobkyní. Dne 7. 2. 2020 si žalovaná své vozidlo vyzvedla. Výzvou ze dne 16. 7. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 2 150 Kč a zároveň ji upozornila na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou v případě neuhrazení. 5. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. Žalobkyně byla nucena ve smyslu ust. § 27 odst. 5 zákona o provozu na pozemních komunikacích provést odtah vozidla žalované. Dle ust. § 2 odst. 1 písm. a) nařízení hl. m. Prahy o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti přijatého usnesením Rady hl. m. Prahy č. 184 dne 12. 2. 2013 činí maximální cena za jeden nucený odtah vozidla 1 900 Kč a dle ust. § 2 odst. 3 písm. a) cena parkovišť za první až třetí i jen započatý den 250 Kč za den. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, návrh ve věci samé) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.