ECLI: ECLI:CZ:OSPH03:2022:21.C.198.2019.4 Datum: 2022-06-10 Předmět: o zpřístupnění a předání bytu Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 6 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 9 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2292 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 554 z. č. 89/2012 Sb.", ["bytové družstvo""družstevní byt""nájem bytu""notářský zápis""smlouva nájemní"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zpřístupnění a předání bytu. Aplikuje: § 142 (99/1963 Sb.), § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., § 6 vyhl. č. 177/1996 Sb..
1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 2. 2019 se žalobkyně domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zpřístupnit a předat žalobkyni byt označený ve výroku I tohoto rozsudku (dále také jen„ byt“ nebo„ předmětný byt“). Žalobkyně byla zakládající členkou žalovaného, přičemž s jejím členstvím bylo spojeno právo nájmu předmětného bytu. Žalobkyně se z bytu odstěhovala v srpnu 2012 i s dětmi, aby moha pečovat o nemocnou matku, v bytě však zůstal přítel žalobkyně, se kterým měla neshody, žalobkyně však i nadále platila nájemné a byt pravidelně navštěvovala. Od 21. 8. 2014 neměla žalobkyně přes opakované výzvy do bytu ani domu přístup. Nájemné žalobkyně řádně hradila až do okamžiku prvního vyloučení coby členky žalovaného z družstva, o jehož neplatnosti bylo pravomocně rozhodnuto. V okamžiku, kdy žalobkyně, která není právně vzdělaná, podepsala 15. 3. 2014 prohlášení, že v předmětném bytě dočasně nebydlí, měla starosti s nemocnou matkou a byla velmi vystresovaná. I poté však žalovaný žalobkyni považoval za nájemkyni. Žalovaný následně žalobkyni doručoval listinu ze dne 27. 2. 2019 týkající se druhého vyloučení žalobkyně coby členky žalovaného z družstva na adresu jejího trvalého bydliště, přestože věděl, že se zde nezdržuje a v ostatních záležitostech ji kontaktoval e-mailem a jednal s jejím právním zástupcem. Před druhým vyloučením z družstva nedal žalovaný žalobkyni písemnou výstrahu.
2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 15. 6. 2019 (č. l. 37-38 spisu) uvedl, že žalobkyně není nájemkyní předmětného bytu, neboť jej nejpozději dne 15. 3. 2014 opustila, jak vyplývá z jejího prohlášení ze stejného dne a tím její nájemní vztah zanikl dle § 2292 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) Žalobkyně sice byla členkou žalovaného, ale protože neplatila řádně nájemné a nevrátila žalovanému příspěvek na rekonstrukci rozvodů vody ve výši 180 000 Kč, neboť jej nevyužila a nedoložila jeho řádné použití, byla rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 2. 2019 jako členka vyloučena, rozhodnutí jí bylo zasláno na poslední známou adresu jejího trvalého bydliště [adresa], [PSČ] [obec] uvedenou v seznamu členů družstva. Rozhodnutí o vyloučení ze dne 27. 2. 2019 bylo dáno k poštovní přepravě dne 28. 2. 2019, k vyzvednutí byla zásilka připravena dne 4. 3. 2019 a byla uložena k vyzvednutí do 19. 3. 2019, přičemž zpět žalovanému byla odeslána dne 20. 3. 2019 a doručena dne 26. 3. 2019.
1. Soud žalobě nejprve vyhověl rozsudkem ze dne 16. 2. 2021, č. j. 21 C 198/219-215. Dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně se stala nájemcem předmětného bytu na dobu neurčitou dne 9. 2. 2000 s účinností od 1. 3. 2000. Žalovaný se stal vlastníkem předmětného bytu na základě kupní smlouvy ze dne 11. 8. 2006 s právními účinky vkladu práva ke dni 6. 11. 2006. Žalobkyně byla zakládající členkou žalovaného, splatila základní členský i další členský vklad a stala se majitelkou družstevního podílu. K předmětnému bytu nemá žalobkyně přístup, v bytě došlo k havárii. Žalobkyně se z bytu dočasně odstěhovala. Dne 15. 3. 2014 učinila prohlášení, že v předmětném bytě nebydlí. Dne 10. 6. 2014 vyzval žalovaný žalobkyni k ukončení nepovoleného podnájmu bytu. Dne 30. 7. 2014 byla žalobkyni žalovaným odeslána výzva k vyklizení bytu, který měla žalobkyně bez svolení, pronajímat. Dne 20. 8. 2014 bylo přijato neplatné rozhodnutí o vyloučení žalobkyně z žalovaného. Žalobkyni byla dne 23. 10. 2014 odeslána výpověď z nájmu bytu ze dne 20. 10. 2014. Dne 28. 2. 2018 předseda výboru žalované zaslal žalované e-mail s návrhem dohody o vypořádání, obsahující text dohody o ukončení členství v družstvu, podle které mělo být nesporným, že žalobkyně je ke dni uzavření dohody členkou žalovaného s právem nájmu bytu a že na základě dohody zanikne členství žalobkyně v žalovaném včetně práva nájmu k předmětnému bytu. Dne 27. 2. 2019 byla žalovaným vyhotovena listina adresovaná žalobkyni na adresu [adresa], označená jako rozhodnutí o vyloučení z družstva. V podrobnostech ve vztahu k jednotlivým skutkovým zjištěním soud odkazuje na rozsudek ze dne 16. 2. 2021, č. j. 21 C 198/2019-215.
2. Soud v rozsudku dospěl k právnímu závěru, že listina o vyloučení z družstva z 27. 2. 2019, nebyla způsobilá přivodit zánik členství žalobkyně v žalovaném, neboť nebyly splněny podmínky stanovené v ust. § 617 odst. 3 a ust. § 621 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a článku 28 odst. 4 stanov žalovaného. Listinu o vyloučení z družstva s datem 27. 2. 2019 totiž považoval za neurčité právní jednání ve smyslu ust. ust. § 553 o. z., a proto k ní nepřihlížel dle ust. § 554 o. z.. Soud dospěl také k závěru, že nedošlo k opuštění bytu dle ust. § 2292 o. z. a že nemohlo dojít k ukončení nájmu ani na základě výpovědi z 20. 10. 2014.
3. Rozsudek ze dne 16. 2. 2021, č. j. 21 C 198/2019-215 byl k odvolání žalovaného zrušen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2021, č. j. 58 Co 195/2021-260, který nabyl právní moci dne 31. 8. 2021 Odvolací soud potvrdil předchozí závěry soudu prvého stupně, že nájem nemohl zaniknout na základě opuštění bytu dle ust. § 2292 o. z., ani na základě výpovědi z 20. 10. 2014, i když s jiným právním odůvodněním, než jaké učinil soud prvního stupně. Neztotožnil se však se závěrem soudu prvého stupně týkajícího se nicotnosti listiny ze dne 27. 2. 2019, na základě které mělo dojít k vyloučení žalobkyně z žalovaného. Soudu prvního stupně vytkl, že nezohlednil argumentaci žalovaného, že se jednalo o rozhodnutí o vyloučení, nikoliv pouze o oznámení o vyloučení, že v listině bylo pouze uvedeno nesprávné datum, kdy tato skutečnost měla být doložena zápisem ze schůze představenstva. Soud prvního stupně rovněž nesprávně přihlédl k tomu, že žalovaný v uvedeném směru navrhoval k prokázání skutečnosti, že k vyloučení došlo dne 27. 2. 2019 výslechy svědků. Odvolací soud proto soudu prvého stupně uložil, aby provedl důkazy, které žalovaný v uvedeném směru navrhoval a zdůraznil, že soudu prvého stupně v řízení, jehož předmětem jsou práva k družstevnímu bytu, nepřísluší přezkoumávat, zda bylo vyloučení z družstva platné. Soud není oprávněn zkoumat, zda rozhodnutí o vyloučení z družstva (pokud k němu došlo) mělo náležitosti vyplývající ze stanov družstva, případně ze zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Musí se však zabývat otázkou, zda a kdy bylo rozhodnutí o vyloučení žalobkyni doručeno a zda dosud běží lhůta k uplatnění námitek, případně lhůta k uplatnění návrhu u soudu ve smyslu § 619 a 620 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Pokud by soud dospěl k závěru, že tato lhůta již marně uplynula, musí vycházet z toho, že žalobkyně byla z družstva vyloučena.
4. Při ústním jednání dne 6. 5. 2022 dal soud žalobkyni poučení dle ust. § 118 a) odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř“), aby doplnila tvrzení, zda v období od založení družstva do 27. 2. 2019 nahlásila žalovanému změnu adresy uvedenou v seznamu členů družstva obsaženém v notářském zápisu z 10. 3. 2006, [sp. zn.] [anonymizováno] [číslo], [spisová značka] a zda a kdy podala proti rozhodnutí žalobce z 27. 2. 2019 o jejím vyloučení z družstva námitky k členské schůzi a současně, aby k prokázání doplňujících tvrzení označila veškeré důkazy. Současně byla poučena, že nesplnění uvedených procesních povinností by pro ni mohlo mít následek v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci.
5. Žalobkyně k tomu uvedla již v podání ze dne 3. 2. 2022 (č. l. 282-283 spisu), že vyloučení z družstva z roku 2019 jí nikdy nebylo doručeno, neboť žalovaný jí od roku 2014 brání ve vstupu do domu a do bytu a k poštovní schránce. Při jednání dne 6. 5. 2022 doplnila, že u žalovaného uplatnila včas změnu doručovací adresy a že nepodávala námitky proti rozhodnutí žalovaného o jejím vyloučení z 27. 2. 2019. V podání ze dne 13. 5. 2022 (č. l. 361 spisu) doplnila, že změnu doručovací adresy oznamovala několikrát telefonicky, ale i písemně, a to dopisy místopředsedkyni představenstva žalované [jméno a příjmení] a člence představenstva žalované [jméno a příjmení] ze dne 6. 4. 2018.
6. Žalovaný v podání ze dne 4. 3. 2022 (č. l. 321 spisu) uvedl, že žalobkyně byla uvedena v seznamu jeho členů od založení žalovaného družstva na základě notářského zápisu ze dne 10. 3. 2006, sp. zn. [sp. zn.] [číslo], [spisová značka]. Žalovaný tak byl oprávněn doručovat žalované písemnosti pouze na adresu uvedenou v seznamu členů, tj. na adresu [adresa]. Žalobkyně žalovanému žádnou změnu adresy nenahlásila.
7. Mezi účastníky řízení bylo nesporným, že žalovaný vlastní předmětný byt, že žalobkyně byla zakládající členkou žalovaného, že splatila základní členský i další členský vklad a stala se majitelkou družstevního podílu, že předmětný byt užívala na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 3. 2000 uzavřené s [městská část] [obec a číslo] a že k bytu nemá přístup.
8. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:
9. Představenstvo žalovaného má tři členy. Jeho předsedou je od 27. 6. 2013 [jméno] [příjmení], místopředsedkyní je od 27. 6. 20
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.