21 C 23/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni částku 8 845 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 8. 1. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně [webová adresa], kde žalovaný vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a dále vyplnil své osobní údaje prostřednictvím služby [označení] [anonymizováno], když jí zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o bankovním účtu a jeho majiteli. Žalovaný měl smlouvu o podepsat elektronicky, a to SMS kódem zaslaným na jeho telefonní číslo. Žádost byla žalobkyní schválena a žalovanému byla zaslána požadovaná částka ve výši 7 000 Kč na jeho bankovní účet. Poskytnutá částka ve výši 7 000 Kč měla být splácena v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž poslední splátka měla být splatná dne 7. 2. 2021 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 845 Kč. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 8 845 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení. Žalovanému byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně zaslána předžalobní upomínka ze dne 27. 8. 2021. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 4. Z předložené listiny smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 1. 2021 soud zjistil, že obsahuje údaje o žalovaném, neobsahuje však podpis žalovaného. Podpis žalovaného měl nahradit SMS kód, který mu byl zaslán na jeho mobilní telefon. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, splatný 7. 2. 2021. Současně bylo sjednáno, že žalovaný by měl zaplatit žalobkyni také částku v celkové výši 1 845 Kč (viz smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 1. 2021). Dne 8. 1. 2021 byla žalobkyní poukázána částka ve výši 7 000 Kč na účet č. [bankovní účet] (viz potvrzení o platbě), který je dle výpisu z běžného účtu ze dne 1. 9. 2020 účtem žalovaného (výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 1. 9. 2020). Prostřednictvím právního zástupce žalobkyně byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění ze dne 27. 8. 2021 do 3 dnů od odeslání výzvy (viz výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 27. 8. 2021). 5. Dle ust. § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 6. Dle ust. § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle ust. § 562 odst. 2 o. z. má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 7. Dle ust. § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1. 8. Dle ust. § 2 991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť smlouva o úvěru byla předložena bez podpisu žalovaného, žádné další doklady týkající se uzavření smlouvy a určení osoby jednajícího žalobkyně nepředložila, stejně jako nepředložila řádné doklady ve vztahu k tomu, že záznamy údajů o právních jednáních v prostřednictvím služby [označení] [anonymizováno] jsou spolehlivé, provádějí se systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám (§ 562 odst. 2 o. z.) Smlouva měla být uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, konkrétně zasláním SMS kódu na mobilní telefon žalovaného. V daném případě však nebylo prokázáno, že osoba, která měla obsah smlouvy tímto způsobem odsouhlasit, byl žalovaný, tj. nebylo možné jednoznačně určit jednající osobu ve smyslu ust. § 562 odst. 1 o. z. SMS kód nelze považovat ve smyslu zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce ve spojení s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES za zaručený, uznávaný nebo kvalifikovaný elektronický podpis jednoznačně spojený s podepisující osobou, umožňující identifikaci podepisující osoby. V řízení bylo pouze z předloženého potvrzení o provedené platbě prokázáno, že žalobkyně poukázala dne 8. 1. 2021 žalovanému částku 7 000 Kč (že se jedná o účet žalovaného, soud zjistil z výpisu z běžného účtu č. [bankovní účet] ze dne 1. 9. 2020). Poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7 000 Kč žalovanému tak bylo prokázáno, nicméně nebyl prokázán právní důvod (uzavření smlouvy), na jehož základě měla být částka poskytnuta, soud proto rozhodl dle ust. § 2 991 o. z., neboť se jedná ze strany žalovaného o bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobkyni uhradit. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 7 000 Kč jako nároku z bezdůvodného obohacení. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, soud žalobu zamítl co do částky 1 845 Kč, která měla představovat poplatek za uzavření smlouvy. Nebylo-li totiž prokázáno uzavření smlouvy, na základě níž měl žalobkyni na zaplacení této částky vzniknut nárok. Zároveň soud žalobu zamítl i co do úroků z prodlení z částky 1 845 Kč za dobu od 8. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, neboť pokud nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, nemohla být prokázána ani splatnost půjčky ke dni 8. 2. 2021. Bylo však prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od zaslání předžalobní výzvy, tj. do 3 dnů od 27. 8. 2021, poslední den lhůty splatnosti tak byl den 30. 8. 2021 a od 31. 8. 2021 se žalovaný dostal do prodlení. Soud proto žalobu zamítl i co do výše úroku z prodlení z částky 7 000 Kč od 8. 2. 2021 do 30. 8. 2021 ve výši 8,25 % ročně a žalobě vyhověl co do úroku z prodlení z částky 7 000 Kč za dobu od 31. 8. 2021 do zaplacení, neboť žalobkyni na ně vznikl nárok dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž výši zákonného úroku z prodlení soud dovodil od okamžiku, kdy se žalovaný do prodlení dostal, tj. od 31. 8. 2021. Žalobkyně sice uvedla v petitu žaloby, že požaduje úrok z prodlení pouze ve výši 8,25 % ročně, soud však vyšel z obsahu jejího podání (§ 41 odst. 2 o. s. ř)., že se domáhá„ zákonného“ úroku z prodlení, který ke dni prodlení žalovaného činil 8,5 % ročně. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 041,14 Kč, přičemž tato částka představuje 58,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 845 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.