21 C 290/2021-41 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 4. 2021 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I tohoto rozsudku se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že dne 3. 9. 2013 provedla technický úkon – odtah motorového vozidla žalované, [registrační značka], které následně umístila na parkoviště, které žalobkyně provozuje. Žalovaná tak byla povinna zaplatit žalobkyni cenu za nucený odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a parkovné ode dne 3. 9. 2013, tzn. ode dne odtažení vozidla a jeho umístění na parkoviště, do 22. 5. 2018, tzn. do dne vydání vozu. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. 11 C 146/205-31 ze dne 30. 9. 2015 byla žalobkyni pravomocně přiznána pohledávka za parkovné za období ode dne 3. 9. 2013 do 3. 11. 2014. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady parkovného za období od 4. 11. 2014 do 22. 5. 2018, tedy celkem za 1 296 dní po 50 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalobkyně však dlužnou částku neuhradila. 2. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal. 3. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Z nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti soud zjistil, že cena za úplný odtah vozidla činila 1 900 Kč, cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činila od prvního do třetího dne jen za započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý jen započatý den 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne pak 50 Kč/den (viz nařízení č. 2/2013 Sb. hl. m. Prahy, o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, příloha A4). 5. Dne 16. 12. 2011 uzavřely [jméno] [příjmení] jako prodávající a žalovaná jako kupující kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla [značka], [registrační značka]. [jméno] [příjmení] měla zajistit odhlášení vozidla z evidence a zápis žalované do evidence odboru dopravy a do technického průkazu měla zajistit žalovaná (viz kupní smlouva o prodeji osobního motorového vozidla ze dne 16. 12. 2011, příloha A12). 6. Z opisu protokolu č. [číslo] [číslo] o technické prohlídce ze dne 21. 3. 2012 soud zjistil, že provozovatelem vozidla byla k uvedenému dni žalovaná (viz opisu protokolu č. [číslo] [číslo] o technické prohlídce ze dne 21. 3. 2012, příloha A13). 7. Z protokolu o odtahu vozidla [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně dne 3. 9. 2013 provedla odtah motorového vozidla [značka], [barva] [barva], [registrační značka], a to na základě ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb. (viz protokol o odtahu vozidla [číslo] ze dne 3. 9. 2013, příloha A6). 8. Žalobkyně dopisem ze dne 10. 10. 2013 oznámila [jméno] [příjmení], že dne 3. 9. 2013 došlo k odtahu vozidla [registrační značka] a sdělila jí, že vozidlo je umístěno na parkovišti [žalobkyně] a současně jí sdělila, kdy a jak je možné vozidlo vyzvednout (viz oznámení o odtahu vozidla ze dne 10. 10. 2013, příloha A8). 9. Žalobkyně dopisem ze dne 5. 11. 2013 oznámila [jméno] [příjmení] odtah vozidla a vyzvala ji k uhrazení dlužné částky za odtah vozidla a za služby parkoviště za první až třetí den ve výši 250 Kč/den, za čtvrtý až sto osmdesátý den ve výši 400 Kč/den a od sto osmdesátého prvého dne ve výši 50 Kč/den, a to podle nař. č. 2 z roku 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti (viz výzva k převzetí vozidla ze dne 5. 11. 2013, příloha A9). 10. Dne 3. 3. 2014 vyzvala žalobkyně [jméno] [příjmení] k uhrazení dlužné částky ve výši 74 660,81 Kč (viz výzva k uhrazení dlužné částky ze dne 3. 3. 2014, příloha A11). 11. Dne 17. 3. 2014 vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné částky ve výši 75 587,83 Kč (viz výzva k uhrazení dlužné částky ze dne 17. 3. 2014, příloha č. A2). 12. Z karty vozidla [registrační značka] bylo zjištěno, že od 22. 8. 2011 byla provozovatelem motorového vozidla [registrační značka] [jméno] [příjmení] (viz karta vozidla [registrační značka] ze dne 2. 9. 2014, příloha A7). 13. Rozsudkem Okresního soudu v Táboře č. j. 11 C 146/2015-31 ze dne 30. 9. 2015 byla žalobkyni přiznána pohledávka vůči žalované ve výši 85 400 Kč s příslušenstvím odpovídající parkovnému za období od 3. 9. 2013 do 3. 11. 2014 (viz rozsudek Okresního soudu v Táboře č. j. 11 C 146/2015-31 ze dne 30. 9. 2015, příloha A 14). 14. Dne 23. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 64 800 Kč splatné dne 31. 3. 2021 (viz předžalobní výzva k úhradě dlužné částky ze dne 23. 3. 2021, příloha č. A3). 15. Po právní stránce sodu věc posoudil následovně: 16. Žalobkyně byla zřízena zastupitelstvem hl. m. Prahy na základě § 59 odst. 2 písm. i) zákona č. 131/2000 Sb., o hl. městě Praze a ust. § 23 odst. 1 písm. b) a § 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtu a jako taková je oprávněna na území hl. m. Prahy provádět odtahy vozidel. 17. Ust. § 27 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu podává výčet míst, na nichž nesmí řidič zastavit a stát. 18. Cena za provedení odtahu je stanovena ust. § 2 odst. 1 nařízení hl. m. Prahy č. 2/ 2013, za úplný odtah částku ve výši 1 900 Kč. Maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel činí dle ust. § 2 odst. 3 nařízení hl. m. Prahy č. 2/ 2013 za první až třetí i jen započatý den 250 Kč/den, od čtvrtého dne za každý i jen započatý den maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč/den, od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč. 19. Dle ust. § 2 písm. b) zákona 361/2000 Sb., o silničním provozu, je provozovatel vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu. 20. Na žalované, coby provozovateli vozidla v době, kdy vozidlo bylo umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní, tj. v době od 4. 11. 2014 do 22. 5. 2018, bylo, aby tvrdila a prokázala, kdy a jak dlužnou částku na parkovném za uvedené období zaplatila, příp. že odtah vozidla nebyl proveden oprávněně, to však neučinila. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně nároku na zaplacení úroků z prodlení, který žalobkyni vznikl dle ust. § 1 970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 112 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 592 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 64 800 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 000 Kč ve výši 2 520 Kč.