6 C 173/2022-47 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že mezi účastníky řízení byla dne 1. 9. 2017 uzavřena na dobu neurčitou Smlouva o poskytování služeb, na základě které se zavázal zajistit pro žalovanou služby v oblasti finančního a strategického poradenství a žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnout žalobci za řádně vykonanou činnost odměnu ve výši 71 000 Kč měsíčně. Služby poskytoval žalované až do 23. 5. 2019 včetně. Služby, které žalované poskytl v období od 1. 5. 2019 do 23. 5. 2019, vyúčtoval fakturou č. [anonymizováno] ze dne 31. 5. 2019, znějící na částku 50 750 Kč, splatnou dne 14. 6. 2019. Po celou dobu trvání smluvního vztahu až do předání veškeré agendy dne 23. 5. 2019 poskytoval žalované služby řádně. Žádné vady služeb, které žalované poskytl, mu žalovaná nikdy nevytkla. Ukončení spolupráce bylo v průběhu dubna 2019 dohodnuto telefonicky s jednatelem žalované [anonymizováno] s tím, že přesné důvody ukončení spolupráce mu nebyly žalovanou sděleny. K předání agendy došlo dne 23. 5. 2019, o čemž byl sepsán závěrečný předávací protokol. Ani při předání agendy žalovaná nevznesla k poskytovaným službám žádné výhrady. Žalovaná i přes písemnou výzvu žalobce dlužnou částku dosud neuhradila. 2. Žalovaná naproti tomu nárok uplatněný žalobou neuznala a požadovala zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že mezi účastníky řízení byla dne 1. 9. 2017 uzavřena Smlouva o poskytování služeb, na jejímž základě měl žalobce poskytovat žalované služby v oblasti finančního a strategického poradenství za smluvní odměnu 71 000 Kč měsíčně, a že od podpisu smlouvy do konce roku 2018 žalobce plnil své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně, svědomitě a v souladu s pokyny žalované. Na svoji obranu však žalovaná uvedla, že změna nastala na počátku roku 2019, kdy opakovaně namítala nespokojenost s žalobcem poskytovanými službami, které přestal plnit s potřebnou péčí a v souladu s pokyny žalované. Ze strany žalobce jí nebyly poskytovány vždy zcela aktuální podklady, žalobce nevyvíjel potřebnou samostatnou aktivitu při monitoringu uskutečňovaných investičních záměrů, včetně nedostatečného vyhodnocování možných variant a rizik, nebyly jí předkládány návrhy, jak případný rizikový vývoj řešit. Samotná komunikace se žalobcem byla často problematická, v určitých situacích neuskutečněná. Na její podněty reagoval žalobce často se zpožděním či neadekvátně s ohledem na řešený problém. Ač byl žalobce několikrát během osobních pohovorů konfrontován a nabádán ke zjednání nápravy, k této nápravě nedošlo. Žalobce tak nadále jednal v rozporu s jejími pokyny. V dubnu 2019 vyzvala žalobce k okamžité nápravě stávajícího stavu a řádnému plnění shora uvedené smlouvy, jinak mu nebude počínaje měsícem květnem 2019 vyplácet smluvní odměnu. Současně žalobce upozornila na možnost odstoupení od smlouvy. Ani na základě této výzvy nezačal žalobce plnit své povinnosti řádně a dne 23. 5. 2019 došlo k okamžitému ukončení spolupráce. 3. Soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných z provedených listinných důkazů, blíže však nehodnotil ty, které měly prokazovat skutečnosti mezi účastníky nesporné nebo které (vzhledem k okolnostem věci) nemají pro rozhodnutí zásadní význam, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Mezi účastníky řízení byla dne 1. 9. 2017 uzavřena na dobu neurčitou Smlouva o poskytování služeb, na základě které se žalobce, coby poskytovatel, zavázal zajistit pro žalovanou, coby klienta, služby v oblasti finančního a strategického poradenství a žalovaná se naproti tomu zavázala poskytnout žalobci za řádně vykonanou činnost paušální odměnu ve výši 71 000 Kč měsíčně (viz Smlouva o poskytování služeb ze dne 1. 9. 2017 a shodná tvrzení účastníků). 5. V období od 1. 5. 2019 do 31. 5. 2019 probíhala mezi žalobcem a žalovanou (resp. osobami pověřenými žalovanou) četná e-mailová korespondence, z níž bylo zjištěno, že žalobce v květnu 2019 poskytl žalované poradenské služby, a že žalovaná v žádném z e-mailů nevznesla vůči žalobci výhrady na jím odvedenou práci (viz e-mailová korespondence z května 2019). 6. Dne 23. 5. 2019 došlo mezi účastníky řízení k ukončení spolupráce a k předání agendy, o čemž byl sepsán předávací protokol. Za žalovanou předávací protokol podepsal [anonymizováno] (viz Předávací protokol ze dne 23. 5. 2019). 7. V květnu 2019 poskytl žalobce žalované poradenské služby v rozsahu 29 hodin, a to v případech s názvem„ [anonymizováno]“,„ [anonymizováno]“ a„ [anonymizováno]“ (viz výkaz činností 5/ 2019). 8. Shora uvedené poradenské služby byly vyúčtovány fakturou č. [anonymizováno], znějící na částku 50 750 Kč, se splatností do 14. 6. 2019 (viz faktura č. [anonymizováno]). 9. Právní zástupce žalobce dopisem ze dne 13. 4. 2022 vyzval žalovanou k úhradě žalované částky ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 14. 4. 2022 (viz výzva k zaplacení ze dne 13. 4. 2022, doručenka datové zprávy). 10. Dle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 11. Dle § 1921 odst 1 o.z. může nabyvatel právo z vadného plnění uplatnit u soudu, vytkl-li vadu zciziteli bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout a vadu zjistit, a to buď označením vady nebo oznámením, jak se projevuje. Vadu lze vytknout do šesti měsíců od převzetí předmětu plnění. 12. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a to z níže vyložených důvodů. 13. Mezi účastníky řízení byla dne 1. 9. 2017 platně uzavřena Smlouva o poskytování služeb, coby smlouva nepojmenovaná, na základě které se žalobce zavázal poskytovat žalované služby v oblasti finančního a strategického poradenství a žalovaná se naproti tomu zavázala hradit žalobci sjednanou odměnu. Z ustanovení bodu 2 Smlouvy nazvaného práva a povinnosti poskytovatele nevyplývají žádné konkrétní povinnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že ze strany žalobce došlo k porušení smluvních ujednání. Naopak z e-mailové korespondence, na jejíž relevanci žalobce poukazoval, vyplynulo, že žalobce v květnu 2019 vykonal pro žalovanou poradenskou činnost, vůči které žalovaná žádné výhrady nevznesla. 14. Žalovaná a její právní zástupce se z jednání soudu nařízeného na den 21. 11. 2022 písemně omluvili s tím, že nežádali o odročení jednání. 15. Za popsané procesní situace soud jednal podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti žalované (jejího zástupce), neboť podmínky pro odročení jednání (k němuž může dojít jen z důležitých důvodů) nebyly shledány. To, že účastník řízení (jeho zástupce) nerealizuje své právo účastnit se nařízeného jednání před soudem není překážkou dalšího postupu soudu (§ 100 odst. 1 o.s.ř.), tato skutečnost není rozhodně důvodem k odročení jednání. 16. Je-li třeba doplnit či upřesnit tvrzení týkající se věci, popř. označit další důkazy k prokázání odůvodněnosti procesního postoje účastníka, je soud povinen postupovat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. 17. Poučení dle § 118a odst. 1, 2, 3 o.s.ř. (stejně jako poučení podle ust. § 119a o.s.ř. o neúplné apelaci ovládající řízení před soudem druhého stupně) se však poskytují jen účastníkovi (jeho zástupci, zmocněnci), který je u jednání přítomen. Jedná-li soud v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníka (zástupce, zmocněnce), zabránil účastník (zástupce, zmocněnec) svou nepřítomností soudu, aby mu poskytl potřebná poučení. Jen z důvodu, aby bylo možno poskytnout nepřítomnému účastníkovi (zástupci, zmocněnci) uvedené poučení, není potřebné jednání odročovat. Přitom není rozhodné, zda se účastník (zástupce, zmocněnec) nedostavil k jednání omluveně či bez omluvy. Zjednodušeně řečeno účastník tím, že se sám nebo prostřednictvím zástupce, pokud si ho zvolil, k nařízenému jednání nedostavil, se tím sám jednou pro vždy zbavil možnosti, aby mu soud potřebná poučení poskytl. Soud sám důkazy nevyhledává, neboť důkazní povinnost ve sporném řízení je ve smyslu § 120 odst. 1 věta první o.s.ř. na účastnících řízení, protože tito jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Teprve v případě, že se po provedení důkazů v průběhu jednání ukáže, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti, nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej o tom, v čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nedoplnění této výzvy. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy (§ 118a odst. 1 a 3 o.s.ř). Pokud se účastník z vlastní vůle nedostaví k ústnímu jednání, musí si být jist, že jim předložené důkazy jsou úplné a postačí k prokázání jeho skutkových tvrzení. 18. N