19 C 586/2021-571 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 156 468 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že předmětná částka byla žalované vyplacena na základě dvou rozvrhových usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 25. 3. 2019, č.j. 46 K 10/2007-1478, a ze dne 3. 3. 2020, č.j. 46 K 10/2007-1599, která byla vydána v konkursním řízení na majetek Národní stavební společnosti a. s., [IČO] (dále jen„ úpadce“). Dle tvrzení žalobkyně jí k nárokované částce svědčí lepší právo, jelikož s úpadcem uzavřela dne [datum] kupní smlouvu ve znění dodatku [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ kupní smlouva“). Na základě této nabyla budovu [adresa], pozemek st. [parcelní číslo], pozemek p. p. [číslo] pozemek p. p. [číslo] (dále jen„ nemovitosti“), za něž zaplatila kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč. Úhrada proběhla bezhotovostním převodem ve dnech 2. 6. – [datum]. Obvyklá cena nemovitostí ke dni [datum] představovala dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] soudním znalcem [právnická osoba] částku 13 700 000 Kč. Jednatelem a společníkem žalobkyně byl ke dni uzavření kupní smlouvy Ing. [jméno] [příjmení]. Ten byl v rozhodné době zároveň členem představenstva úpadce. Dne [datum] byl na majetek úpadce prohlášen konkurs, lhůta stanovená věřitelům pro přihlašování pohledávek uplynula dne [datum]. Nemovitosti byly správkyní konkursní podstaty zapsány do majetkové podstaty dne [datum] s odůvodněním, že kupní smlouva je absolutně neplatná z důvodu absence ocenění hodnoty převáděné nemovitosti. Žalobkyně považovala kupní smlouvu za platnou, a proto se vedl incidenční spor o vyloučení nemovitostí z majetkové podstaty. O žalobě na vyloučení nemovitostí rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem č. j. 25 Cm 62/2008-172, který následně potvrdil Vrchní soud v Praze rozsudkem č. j. 15 Cmo 122/2009-222 tak, že nemovitosti jsou do konkursní podstaty sepsány oprávněně. Dovolání proti těmto rozhodnutím bylo Nejvyšším soudem zamítnuto rozsudkem z [datum]. Soudy došly shodně k závěru, že sepsání nemovitostí do konkursní podstaty bylo oprávněné, neboť kupní smlouva byla posouzena jako absolutně neplatná pro absenci ocenění nemovitostí soudem jmenovaným znalcem podle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku. Velký senát Nejvyššího soudu však rozsudkem z 8. 2. 2012, č. j. 31 Cdo 3986/2009, prolomil stávající judikaturu, když rozhodnul, že absence znaleckého posudku dle § 196a odst. 3 obchodního zákoníku sama o sobě nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o převodu majetku. Vždy je nutné zkoumat, jestli kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. [právnická osoba] stanovil obvyklou cenu nemovitostí ke dni [datum] na částku 13 700 000 Kč, přičemž žalobkyně za ně zaplatila cenu vyšší, a to 14 037 000 Kč. Uhrazení kupní ceny přitom potvrdila auditorská společnost [právnická osoba] Správkyně konkursní podstaty i přesto nemovitosti dne [datum] zpeněžila za částku 11 800 000 Kč. Přihláškou pohledávky do konkursního řízení za účelem vrácení kupní ceny ve výši 14 037 000 Kč se správkyně konkursní podstaty nezabývala s odůvodněním, že byla uplatněna opožděně. Na podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku zpeněžených nemovitostí z majetkové podstaty nereagoval ani konkursní soud, vyjádřil se k němu až v rámci rozvrhového usnesení ze dne 7. 3. 2018, č. j. 46 K 10/2007–1271. Přes veškerou snahu žalobkyně se konkursním věřitelům dostalo plnění, které jim nenáleží. Výtěžek ze zpeněžení konkursní podstaty činil 13 059 118,02 Kč, výtěžek u nemovitostí činil 11 800 000 Kč. Žalovaná jako nepřednostní věřitelka byla uspokojena v podílu ve výši 1,3260000000000001 %, připadla jí tak částka 173 193,12 Kč. Zaplacení této částky žalobkyně požadovala v předžalobní výzvě ze dne [datum] po žalované, která neuhradila ničeho. 2. Žalovaná v podání ze dne [datum] uvedla, že žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný a neoprávněný neuznává, navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že kupní smlouva o převodu nemovitostí nebyla uzavřena v souladu s tehdejší právní úpravou, konkrétně s § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., navíc za situace personálního propojení žalobkyně a úpadce. Žalobkyně se opakovaně pokoušela dosáhnout vyloučení nemovitostí z konkursní podstaty, vždy ovšem bez úspěchu. Žalovaná má proto za to, že rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2982/2012, o které žalobkyně svůj nárok opírá, není v této věci přiléhavé. Dle žalované se závěry předmětného rozhodnutí vztahují pouze na osoby, které před zpeněžením svoje právo domáhat se vyloučení majetku z konkursní podstaty objektivně vzato využít nemohly, což není případ žalobkyně. Žalovaná rovněž uvedla, že nebyly rozptýleny pochybnosti o tom, zda při převodu nemovitostí skutečně došlo k uhrazení kupní ceny, neboť zaplacená kupní cena byla obratem vrácena prodávajícím kupujícímu. K převodu nemovitostí navíc došlo v době hrozícího úpadku a dá se proto předpokládat, že šlo o zastřené právní jednání. 3. Na podání žalované reagovala dne [datum] žalobkyně replikou. Uvedla, že z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 28 Cdo 2982/2012 vyplývá, že uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení z„ lepšího práva“ není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty. Nadto má vylučovací žaloba v rámci konkursního řízení charakter procesní, kdy je v rámci takové žaloby zkoumáno, zda je majetek do konkursní podstaty zapsán oprávněně. Zápis majetku do konkursní podstaty úpadce tak neznamená, že se tento majetek stává, nebo je, majetkem úpadce. Žalobkyně zdůrazňuje, že nemovitosti zařazené do konkursní podstaty úpadce byly zpeněženy až poté, co bylo vydáno předmětné rozhodnutí. K zaplacení kupní ceny nemovitostí žalobkyně uvádí, že zaplacení kupní ceny bylo potvrzeno nezávislým auditorem a výpisy z bankovních účtů. Peněžní prostředky, které úpadce převedl ve prospěch žalobkyně představovaly splátky dluhu, který úpadce vůči žalobkyni měl, nikoliv vrácení kupní ceny. K tomu žalobkyně odkazuje na usnesení Policie České republiky ze dne 16. 10. 2009, č. j. KRPL-4816-15/TČ-2009-04081-PA a usnesení Státního zastupitelství v [obec] ze dne 10. 2. 2010, č. j. ZN 2780/2009-132. 4. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum]. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému zjištění: 6. Mezi žalobkyní, jako kupující a úpadcem jako prodávajícím byla dne [datum] uzavřena kupní smlouva na prodej pozemků par. č. St. 878 a [číslo] a [číslo], dále budovy [adresa]. Kupní cena byla dodatkem stanovena na částku 14 037 000 Kč. Na základě nabývacího titulu – kupní smlouvy ze dne [datum] byla žalobkyně zapsána do katastru nemovitostí jako vlastník (kupní smlouva ze dne [datum] včetně dodatku ze dne [datum], výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], [list vlastnictví] [anonymizováno], k. ú. [obec]). 7. Dne [datum] došlo k prohlášení konkursu na majetek úpadce, správkyní konkursní podstaty byla ustanovena Ing. [jméno] [příjmení] (zkrácené znění usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 20. 3. 2007, sp. zn. 46 K 10/2007-54). 8. Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem zamítl návrh žalobkyně ze dne [datum] na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty, a to z důvodu absence stanovení hodnoty převáděného majetku znalcem, jež dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2011/2000 a 32 Odo 613/2005 způsobila neplatnost kupní smlouvy ze dne [datum], přestože cena postoupené pohledávky odpovídala její nominální hodnotě. Vrchní soud v Praze následně rozsudek potvrdil (rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č. j. 25 Cm 62/2008-172 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze na č.l. 29 č. j. 15 Cmo 122/2009-222). 9. Správkyně konkursní podstaty prodala kupní smlouvou ze dne [datum] nemovitosti [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], za částku 11 800 000 Kč (kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená se [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] včetně prohlášení ke kupní smlouvě ze dne [datum]). 10. Žalobkyně do konkursního řízení přihlásila pohledávku za úpadcem ve výši 14 037 000 Kč (přihláška žalobkyně ze dne 14. 8. 2013 sp. zn. 46 K 10/2007). Žalobkyně byla konkursní správkyní vyrozuměna o vyloučení její pohledávky z konkursní podstaty pro opožděnost (vyrozumění ze dne 21. 7. 2014 k značce 46 K 10/2007-P [číslo], vyjádření insolvenční správkyně ze dne [datum]). 11. Žalobkyně v průběhu konkursu navrhovala vyloučení výtěžku ze zpeněžení neoprávněných zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkursní podstaty ve výši 11 800 000 Kč (podnět žalobkyně k vydání pokynu k vyloučení výtěžku ze dne [datum]). 12. Dne [datum] vydal Krajský soud v Ústí nad Labem rozvrhové usnesení. Tím bylo rozhodnuto o uspokojení věřitelů v částce 32,2489 %. Tentýž soud se zároveň vyjádřil k námitce žalobkyně na vyloučení výtěžku zpeněžení nemovitostí ve výši 11 800 000 Kč z konkursní podstaty vzhle