7 C 215/2025-15 — Obvodní soud pro Prahu 3

1. Žalobkyně se jako vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, , vymezené v pozemku parc č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, postavena na , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , evidováno u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , domáhala po žalované jejího vyklizení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou jako nájemkyní uzavřela dne 12. 10. 2022 smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou od 1. 10. 2022 do 30. 9. 2024. Žalovanou dne 20. 11. 2024 vyrozuměla, že nájemní vztah už nebude prodlužován a vyzvala žalovanou k vyklizení bytu. Žalovaná však na uvedenou výzvu nijak nereagovala.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud věc za postupu podle ust. § 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval), žádný z účastníků ve stanovené lhůtě o nařízení jednání výslovně nepožádal.4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:5. Z informace o jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v kat. území , adresa, , LV č. , hodnota, , soud zjistil, že vlastníkem bytové jednotky je , Anonymizováno, , Anonymizováno, , adresa, , kdy žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce.6. Z nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní jako pronajímatelkou a žalovanou jako nájemkyní bylo zjištěno, že ji uzavřely k nájmu bytové jednotky č. , hodnota, na adrese , adresa, . Smlouva byla dne 12. 10. 2022 uzavřena na dobu určitou od 1.10.2022 do 30.9.2024. S žalobkyní měly bytovou jednotku obývat její tři děti, z toho dvě nezletilé.7. Z výzvy ze dne 20. 11. 2024 včetně kopie dodejky bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovanou, že nájem nebude prodlužován a vyzvala ji k vyklizení do 30. 9. 2024.8. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.9. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně má svěřenou správu nemovitostí ve vlastnictví obce k bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , na adrese , adresa, , v k. ú. , adresa, . Bytovou jednotku měla v nájmu žalovaná, nájem byl sjednán do 30. 9. 2024. Žalovaná předmětný byt dosud nevyklidila ani přes výzvu ze dne 22. 11. 2024.10. Po právní stránce soud věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), v účinném znění.11. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.12. Podle ustanovení § 2202 odst. 1 o. z. pronajmout lze věc nemovitou i nezuživatelnou věc movitou. Pronajmout lze i část nemovité věci; co se dále stanoví o věci, použije se i pro nájem její části.13. Podle ustanovení § 2204 odst. 1 o. z. neujednají-li strany dobu trvání nebo den skončení nájmu, platí, že se jedná o nájem na dobu neurčitou.14. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.15. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.16. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Nájemní smlouva k bytové jednotce byla sjednána na dobu určitou do 30. 9. 2024. Žalovaná byla ke dni 22. 11. 2024 žalobkyní informována, že nájem prodlužován nebude. Soud měl tedy nájemní vztah za řádně ukončený a bylo na žalované, aby prokázala existenci užívacího titulu. To se nestalo a soud tedy žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl.17. Co se týká lhůty k vyklizení, soud přihlédl ke skutečnosti, že byt je užíván dvěma nezletilými dětmi (ročníky narození 2012 a 2014), rovněž žalobkyně z titulu své činnosti poskytuje nájemní bydlení osobám, které mají problémy najít si samy bydlení na trhu s byty. Soud proto rozhodl, že lhůtu k vyklizení prodloužení oproti zákonné patnáctidenní na tři měsíce, byť je si vědom, že nájemní vztah skončil již ke dni 30. 9. 2024, a že žalovaná měla již vyvíjet intenzivní snahu k získání nového bydlení. Nicméně v tomto ohledu upřednostnil zájem nezletilých dětí, aby žalovaná měla dostatek času zajistit si nové bydlení.18. Pro úplnost soud dodává, že postup soudu dle ustanovení § 115a o. s. ř. pro účely vydání rozsudku o vyklizení bytu aproboval Městský soud v Praze v rozsudku ze dne 17. 6. 2025, č.j. 69 Co 25/2025–55, v případě skutkového stavu, který je bez pochybností patrný. To je v daném případě splněno.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 OSŘ za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 OSŘ a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba, předžalobní výzva). Soud nepovažuje právní zastoupení v případě vyklizení bytu za účelně vynaložený náklad u městských částí. V případě statutárních měst a jejich městských částí se podle ustálené judikatury presumuje, že jejich personální vybavení je dostatečné k tomu, aby byly schopny kvalifikovaně hájit své zájmy, aniž by musely vyhledávat právní pomoc advokátů, jejichž náklady pak nelze mít za účelně vynaložené, není-li v řízení prokázán opak (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2596/2015). Ústavní soud sice zároveň zdůraznil význam okolností konkrétního případu a připustil účelnost zastoupení advokátem v případech, kdy se jedná o právní problematiku specializovanou, obtížnou, dosud neřešenou, či s mezinárodním prvkem, o takový případ však v dané věci nejde. Žaloba na vyklizení bytu naopak patří mezi ustálenou agendu městských částí a daný případ tak nelze podřadit pod uvedenou výjimku.20. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.