11 C 288/2018 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhali vůči žalovaným určení, že žalovaní nejsou dědici po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém dne [datum], s odůvodněním, že v dědickém řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] předložil [titul] [příjmení], právní zástupce 2. žalovaného, allografní závět, datovanou 22. 5. 2012, sepsanou za účasti dvou svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a nalezenou pod kobercem v bytě zůstavitele, na základě níž měli dědit rovným dílem všichni účastníci, tedy jak žalobkyně, tak všichni žalovaní. Zůstavitel žalobkyním opakovaně za svého života i v době, kdy již měla být závěť sepsána, tvrdil, že žádnou poslední vůli sepisovat nebude a že si přeje, aby po jeho smrti dědili pouze jeho zákonní dědici, tedy žalobkyně, 1. žalovaná a 2. žalovaný. Písmo, kterým je závěť podepsána, není dle přesvědčení žalobkyň písmem zůstavitele, jedná se o napodobeninu podpisu, zůstavitel nepodepsal závěť, tudíž je neplatná. Žalobkyně proto požádali na jednání ve věci pozůstalostního řízení v notářské kanceláři [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum] o součinnost při opatření vzorů písma zůstavitele, tak se však nestalo. Žalobkyně si opatřily vzorek písma z katastru nemovitostí a požádaly soudního znalce [příjmení] [příjmení], [titul]., o kvalifikovaný odhad pravosti podpisu zůstavitele na závěti, přičemž soudní znalec dospěl k závěru, že má smysl se danou věcí zabývat. Žalobkyně však nedisponují dostatečným množstvím srovnávacího materiálu pro potřeby tohoto znalce. Žalobkyním bylo s ohledem na vznesenou námitku uloženo, aby se ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení domáhaly u Obvodního soudu pro Prahu 4 určení, že žalovaní nejsou dědici zůstavitele ze závěti ze dne 22. 5. 2012. Dále navrhli, aby znalecký posudek vypracoval znalec [titul] [jméno] [příjmení], [titul]. Žalobkyně následně doplnily, že není pravdou, že by se 1. žalobkyně vyjadřovala k osobě znalce [titul] [příjmení], s žalovanými se ostatně vůbec nestýká. 1. žalobkyně nikdy znalce neviděla a nezná ho, žalobkyně objednaly znalecký posudek na základě výběru znalce ze seznamu znalců, znalce žalobkyním doporučila právní zástupkyně, která jej zná z jednoho trestního případu, kdy podával znalecký posudek. 1. žalobkyně se s otcem stýkala mimo jeho dům, kam nemohla, věděla o něm všechno, rovněž přítelkyně zůstavitele jim potvrdila, že žádná závěť neexistovala. Ani 5. žalovaný a 3. žalovaná se s otcem nestýkali. Otec by si nikdy do domu nepustil cizí osobu. Rovněž 1. žalobkyně uvedla, že má za to, že soudem ustanovený znalec byl zaplacen žalovanými, toto jí sdělil 4. žalovaný, žalovaní měli znalci sdělit, že mu přidají prostředky na důchod, je to známý žalovaných, 2. žalobkyni bylo žalovanými slíbeno 500 000 Kč, když to nechá být. 2. 1. žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že ji navrhla zamítnout, a to z následujících důvodů. Závěť našla společně s dalšími dvěma dědici, jde o poslední vůli zůstavitele, a proto popírání popisu považuje za zcestné. Otec vždy uváděl, že majetek po jeho smrti bude rozdělen mezi sedm sourozenců, tj. každý bude dědit 1/7 jeho majetku. 1. žalobkyně se několikrát zmiňovala, že znalce [titul] [příjmení] zná, proto 1. žalovaná nesouhlasí s tím, aby tento znalec posuzoval platnost závěti. 1. žalobkyně se o otce posledních deset let nestarala, nejezdila za ním, takže jí nemůže být známo, jak otec žil a jakž byl jeho zdravotní stav. 1. žalovaná s ostatními žalovanými zajišťovala pohřeb, žalobkyně se o to nestaraly a na nákladech se ani finančně nepodílely. 3. 3. žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že navrhla, aby byla závět shledána platnou, a to z následujících důvodů. Podpis na závěti shledává 3. žalovaná pravým, sám otec uváděl, že všech sedm dětí bude po něm dědit rovným dílem, nikoli že dostanou majetek jen čtyři děti po otci a ostatní tři, které měly dědit po matce, by nic nedostaly. Po smrti matky se účastníci dohodli na tom, že veškerý majetek převezme otec, který potom udělá pořádek tak, aby všech sedm dětí dostalo majetek rovným dílem. [jméno] [příjmení] je známým 1. žalobkyně. Žalobkyně se o otce v posledních letech nestaraly a nezajímaly se o něj, a proto nemohou pravdivě uvést, co otec dělal, jaké měl problémy a co ho trápilo. 4. 4. žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl zamítnout, a to z následujících důvodů. Tvrzení v žalobě jsou účelově zkreslená a nepravdivá. Závěť nalezli pod kobercem žalovaní [celé jméno žalovaného], [celé jméno žalované] a [jméno] [příjmení] Tito měli možnost závěť zničit, což však neučinili, neboť znali přání zůstavitele, aby všichni účastníci dědili po něm rovným dílem, tedy jednu ideální sedminu. Když zemřela dne 29. 5. 2007 matka všech účastníků [jméno] [příjmení] a dědictví bylo projednáváno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], všichni dědicové uzavřeli dohodu, že veškerý majetek připadne otci, resp. manželu [celé jméno žalovaného], tj. zůstaviteli, a nikdo z dalších dědiců nebude nic dědit. Současně se dohodli na tom, že po smrti otce budou všichni účastníci dělit rovným dílem. 4. žalovaný tak nechápe, proč žalobkyně tvrdí, že poslední vůli nechtěl zůstavitel sepisovat, když by tak po jeho smrti dědili jen obě žalobkyně a 1. a 2. žalovaní, verze žalobkyň je účelová v úmyslu obohatit se na úkor ostatních dětí. Protože zůstaviteli byla dohoda dědiců známa, rozhodl se sepsat závěť tak, aby všichni dědicové z jeho majetku dědili rovným dílem. Přitom všichni žalovaní pravost závěti uznávají. Žalobkyně tvrdí, že zůstavitel závěť nepodepsal, ačkoliv za ním v posledních deseti letech nechodily, vůbec se o něj nestaraly, nevypravily pohřeb ani se o věci jeho se týkající nestaraly, vše zařizovali žalovaní. Co se týče znalce [titul] [příjmení], 1. žalobkyně se vychloubala tím, že jej velmi dobře zná, tudíž není zajištěn objektivní přístup při posouzení pravosti podpisu zůstavitele na závěti. 4. žalovaný tak požádal o ustanovení znalce bez vztahu k účastníkům sporu soudem. Zůstavitel byl v době sepisu závěti vitální, adaptibilní, byl schopen adekvátně reagovat, dokonce sám řídil auto a navštěvoval svého praktického lékaře. Není pravdou, že by 3. žalovaná měla zakázáno za zůstavitelem chodit, naopak tato o otce nejvíce pečovala. 5. 5. žalovaná se k žalobě vyjádřil tak, že ji navrhl zamítnout, a to z následujících důvodů. U zdejšího soudu bylo po sp. zn. [spisová značka] projednáno dědictví po zemřelé [jméno] [příjmení]. Tato měla sedm dětí (žalobkyně a žalovaní) a v rámci dědického řízení se tak tyto děti dohodly na tom, že po ní žádné nebude dědit a veškerý majetek zůstane [příjmení], tj. zůstaviteli. Rovněž bylo dohodnuto, že pan [příjmení] zajistí to, aby po něm dědily nejen jeho čtyři děti, ale i zbývající tři děti, které pro něj byly nevlastní. [příjmení] proto zcela v souladu s dohodou všech účastníků nechal vyhotovit závěť tak, aby všichni účastníci dědili stejným dílem. Žalobkyně se v posledních letech o zůstavitele vůbec nestaraly a nechodily za ním, naopak ostatní děti byly se zůstavitelem neustále v kontaktu. Rovněž 5. žalovaný nesouhlasil s tím, aby znalecký posudek zpracoval znalec [titul] [příjmení], jelikož je známým žalobkyní, a lze se tak reálně domnívat, že nebude zajištěna objektivita znaleckého zkoumání. Žalobkyně navíc nikdy neuvedly, v čem konkrétně spatřují nepravost podpisu zůstavitele, námitka tak není podložena konkrétními skutečnostmi a jedná se o pouhé účelové tvrzení v úmyslu komplikovat a prodlužovat dědické řízení. 6. Soud vzal za své shodné tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o.s.ř.), že zůstavitel [příjmení] byl otcem žalobkyň, 1. žalované a 2. žalovaného, již dříve (v roce 2007) zemřelá manželka [příjmení] [jméno] [příjmení] byla matkou žalobkyň i všech žalovaných. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: 8. Dne 22. 5. 2012 byla pořízena závěť, v níž je uvedeno, že zůstavitel [příjmení], [datum narození] pro případ své smrti a před dvěma současně přítomnými svědky při plném a jasném vědomí a bez nátlaku ustanovuje dědici veškerého majetku nemovitého i movitého, včetně veškerých práv, žalobkyně a žalované, přičemž si přeje, aby tito dědili majetek rovným dílem. Jako svědci jsou v závěti uvedeni [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zjištěno z kopie závěti ze dne 22. 5. 2012). 9. Dne 28. 3. 2001 podepsal zůstavitel [příjmení] a jeho manželka [jméno] [příjmení] jako kupující na jedné straně a další osoby jako prodávající na druhé straně kupní smlouvu na nemovitosti v kat. úz. [část obce]. Následně požádali dne 5. 2. 2002 manželé [příjmení] o zápis budovy rodinného domu na daných pozemcích do katastru nemovitostí (zjištěno z žádosti o zápis budovy do katastru nemovitostí ze dne 5. 2. 2002 a kupní smlouvy ze dne 28. 3. 2001). [titul] [jméno] [příjmení] uvedl ve svém kvalifikovaném odhadu ze dne 2. 8. 2018, že po srovnání podpisů na těchto listinách a závěti zde jsou určité nejasnosti naznačující, že sporný podpis na závěti by mohl být padělkem, je zde však dána nejistota výsledků odhadu z důvod