18 C 12/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 2. 12. 2020, domáhal zaplacení shora uvedených částek, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to z titulu neuhrazených faktur za pronajatou obvodovou zeď, ve vlastnictví žalobce, jež byla takto žalobcem pronajata za účelem umístění reklamních zařízení. 2. Žalovaný, v rámci své obrany proti žalobě, poukazoval, především, na neutěšené finanční poměry, vyvolané pandemií COVID-19, a v této souvislosti pak apeloval i na to, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Soud tedy provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutečnosti. 4. Žalovaný se žalobcem uzavřel, dnem 31. 3. 2008, Nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem obvodové zdi objektu, ve vlastnictví žalobce, a to za účelem umístění reklamních zařízení. Na základě čtyř Dodatků, podepsaných oběma stranami, ke zmiňované Nájemní smlouvě, byla účinnost zmiňované smlouvy postupně prodlužována, a tedy, dle Dodatku [číslo] ze dne 27. 5. 2013, byla doba trvání účinnosti předmětné smlouvy prodloužena do 30. 6. 2015, s tím, že celková výše nájemného byla stanovena na částku ve výši 20 000 Kč ročně - za 1 ks reklamního zařízení typu„ billboard“ a dále na částku ve výši 36 000 Kč ročně - za 1 ks reklamního zařízení typu„ prisma“, v důsledku čehož tak, celkem, tedy roční nájemné, za celý předmět nájmu, bylo sjednáno na částku ve výši 136 000 Kč. Na základě Dodatku [číslo] ze dne 1. 7. 2015, pak byla předmětná Nájemní smlouva prodloužena do 30. 6. 2017. Na základě Dodatku [číslo] ze dne 30. 1. 2017, byla předmětná Nájemní smlouva prodloužena do 30. 6. 2019 a, konečně, na základě Dodatku [číslo] pak byla zmiňovaná smlouva prodloužena až do dne 30. 6. 2021, a to za stejných podmínek (zjištěno z Nájemní smlouvy, uzavřené dnem 31. 3. 2008, ve znění všech čtyř jejích Dodatků). 5. V předmětné Nájemní smlouvě byla splatnost onoho sjednaného ročního nájemného, v celkové výši 136 000 Kč, dohodnuta tak, že žalobce bude žalovanému toto nájemné fakturovat vždy za každé kalendářní čtvrtletí. Žalobce tedy, na základě zmiňované smlouvy, ve znění jejího posledního Dodatku [číslo] vystavil, dnem 1. 4. 2020, žalovanému, za druhé čtvrtletí roku 2020, fakturu [číslo] na částku 34 000 Kč, splatnou dnem 15. 4. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]). 6. Žalobce dále, na základě shora zmiňované smlouvy, ve znění onoho Dodatku [číslo] vystavil, dnem 9. 9. 2020, žalovanému, za třetí čtvrtletí roku 2020, fakturu [číslo] znějící na částku 34 000 Kč, splatnou dnem 23. 9. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]). 7. Konečně pak žalobce, na základě zmiňované smlouvy, opět ve znění jejího Dodatku [číslo] vystavil, dnem 1. 10. 2020, žalovanému, za čtvrté čtvrtletí roku 2020, fakturu [číslo] opět na částku 34 000 Kč, splatnou dnem 15. 10. 2020 (zjištěno z faktury [číslo]). 8. Žalovaný však žádnou, ze tří shora uvedených faktur, žalobci neproplatil, a proto byl žalobcem na tuto skutečnost upozorněn a byl též vyzván k provedení úhrady, a to ve smyslu § 142a, o.s.ř. (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce, ze dne 26. 10. 2020), s tím, že mezi oběma však bylo nesporným to, že žalovaný žalobci všechny tři předmětné faktury vrátil, když žalovaný, v této souvislosti, tvrdil, že obě strany se dohodly na snížení nájemného, a to právě kvůli pandemii COVID – 19. Onen akt vrácení těchto faktur však podepsaný soud vyhodnotil jakožto neúčinný, jelikož žalovaný neprokázal, že by k tomu měl zákonný důvod (viz níže). 9. Z toho, co bylo uvedeno v předcházejícím bodu ([číslo]), totiž, pro podepsaný soud, vyplynulo, že, povinnost k úhradě sjednaného nájemného přímo vyplývá již ze shora zmiňované Nájemní smlouvy, a to ve znění všech čtyř jejích Dodatků, když k žádné dohodě o případném snížení, či dokonce o odpuštění nájemného, mezi účastníky tohoto sporu nikdy nedošlo. 10. Podepsaný soud tudíž zaměřil svou pozornost na obranu žalovaného, kterou ovšem soud nakonec vyhodnotil jakožto poněkud nekonzistentní i vnitřně rozpornou, jelikož žalovaný, na jedné straně, tvrdil, že nezpochybňuje uzavření předmětné Nájemní smlouvy, ve znění všech čtyř jejích Dodatků, nicméně, na druhé straně, však žalovaný tvrdil, že sporuje doručení i splatnost všech tří faktur, jakož sporoval i výši nájemného, a to s odůvodněním, že předmětná Nájemní smlouva snížení nájemného umožňovala. Žalovaný sice žádal o snížení nájemného, nicméně, žalobce na to nepřistoupil, což žalovanému sdělil právní zástupce žalobce, v onom dopise ze dne 26. 10. 2020, který byl zároveň i před žalobní výzvou (viz výše – bod [číslo]), přičemž podepsanému soudu není zcela zřejmé to, proč žalovaný, na jedné straně, sporoval doručení všech tří předmětných faktur, když, v kontradikci s tímto tvrzením, uvedl, že dotyčné faktury žalobci vrátil (a což bylo doloženo i dopisem, bez uvedení data, ovšem s prezentačním razítkem jeho doručení statutárnímu orgánu žalobce - Stavebnímu bytovému družstvu STRAVEG - dne 20. 10. 2020). Jak tedy mohl žalovaný vrátit žalobci ony faktury, o nichž však zároveň žalovaný tvrdil, že mu nebyly doručeny, je ovšem pro soud stále záhadou. 11. Jak již bylo naznačeno shora, tak zásadní obrana žalovaného spočívala v tom, že žalovaný žalobci odeslal dopis, ze dne 30. 3. 2020, nazvaný jako„ Oznámení podstatné změny okolností v důsledku vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky“, v němž žalovaný konstruuje jakousi tezi o tom, že nastaly okolnosti pro snížení nájemného, s tím, že pokud žalovaný neobdrží reakci žalobce do jednoho týdne, ode dne doručení předmětného dopisu, pak bude žalovaný považovat takový návrh na snížení nájemného za přijatý. Výhrady žalovaného, prezentované ve zmiňovaném„ Oznámení, podstatné změny okolností v důsledku vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky“, spočívaly především v tom, že, s ohledem na již zmiňovanou pandemii, se žalovaný ocitl v určitých problémech, nicméně, soud, v této souvislosti, konstatuje, že tuto námitku soud neshledal důvodnou, když reklam, prezentovaných na obvodové zdi, a to na veřejně přístupném místě, se žádná omezení, vyvolaná pandemií COVID – 19, opravdu dotknout nemohla. Nejednalo se tak o nutnost nuceného uzavření prostor sloužících k podnikání a oni o jakékoliv omezení aktivit žalovaného. Žalovaný tedy neprokázal, že by předmětná Nájemní smlouva umožňovala snížení nájemného, a už vůbec pak ani to, že by žalobce, tím, že, na dotyčné„ Oznámení podstatné změny okolností v důsledku vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky“, nereagoval, tak že by takový návrh žalovaného přijal. Taková konstrukce žalovaného tudíž je, dle názoru podepsaného soudu, poněkud mylná. 12. Žalovaný se totiž odvolával především na ust. § 1740, odst. 1, obč. zák. (zák. č. 89/2012 Sb.), ovšem nesprávně. Dále se žalovaný odvolával na ust. § 1765, obč. zák., kteréžto ustanovení ovšem, dle názoru podepsaného soudu, na případ vyhlášeného nouzového stavu nedopadá, a totéž pak platí i o ust. § 2212 obč. zák., v důsledku čehož tak veškeré výhrady žalovaného, a to hlavně o tom, že, s ohledem na ony současné nelehké časy, by soud měl, k této skutečnosti, přihlédnout, se tak jeví jako poněkud nepřípadné. 13. Dle ust. § 1740, odst. 1, obč. zák., platí, že osoba, které je nabídka učiněna, nabídku přijme tehdy, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nabídky nejsou. Dle názoru soudu se tedy žalovaný mýlil, když nečinnost žalobce považoval za akceptaci nabídky (návrhu) na snížení nájemného, když onen dopis žalovaného, nazvaný jako„ Oznámení podstatné změny okolností v důsledku vyhlášeného nouzového stavu na území České republiky“, byl, dle nesporných tvrzení účastníků, žalobci doručen v dubnu 2020 a když až teprve v říjnu 2020 (viz dopis právního zástupce žalobce - ze dne 26. 10. 2020) dal žalobce žalovanému jasně najevo to, že na proplacení všech tří faktur, jež tvoří předmět tohoto sporu, i nadále trvá. 14. Podle ust. § 1765, odst. 1, obč. zák., sice platí, že dojde-li ke změně okolností tak podstatné, že změna založí v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich, má dotčená strana právo domáhat se vůči druhé straně obnovení jednání o smlouvě, tak, nicméně, uplatnění tohoto práva neopravňuje dotčenou stranu k tomu, aby odložila plnění. 15. Žalovaný tudíž měl ony faktury žalobci proplatit a případně mohl iniciovat jednání o změně výše původně sjednaného nájemného, pokud tedy měl za to, že se jednalo o změnu, schopnou založit v právech a povinnostech stran zvlášť hrubý nepoměr znevýhodněním jedné z nich, a to dle zásad, vtělených do ust. § 1766, obč. zák., což ovšem neučinil, a, ostatně, to ani netvrdil. 16. Podle ust. § 1766, odst. 1, obč. zák., nedohodnou-li se strany v přiměřené lhůtě, pokud jde o jednání ve smyslu ust. § 1765, obč. zák., může soud, k návrhu kterékoli z nich, rozhodnout, že závazek ze smlouvy změní obnovení rovnováhy práv a povinností stran, anebo že jej zruší ke dni a za podmínek určených v rozhodnutí, s tím, že návrhe