18 C 409/2021-21 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 15. 7. 2021, domáhal zaplacení shora uvedené částky, spolu s příslušenstvím, v podobě zákonného úroku z prodlení, a to s odůvodněním, že žalovaný neuhradil televizní poplatky, za období od měsíce května 2020 do měsíce srpna 2020. Žalovanému tato povinnost vznikla v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, nicméně, žalovaný, ve výše uvedeném období, televizní poplatky nehradil, když dlužnou částku neuhradil ani po výzvách, jež mu byly zaslány. 2. Žalovaný se však k podané žalobě nikterak nevyjádřil a k jednání, nařízenému na den 23. 11. 2021, se vůbec nedostavil, když, právě dne 23. 11. 2021, se žalovaný telefonicky omluvil, ze své neúčasti na zmiňovaném jednání, přičemž tuto svou neúčast omluvil tak, že nezbytně nutně musí zůstat ve svém zaměstnání. 3. Soud tedy tuto věc projednal v nepřítomnosti žalovaného, a tedy dle ust. § 101, odst. 3, o.s.ř., když žalovaný nepožádal o odročení zmiňovaného jednání, s tím, že soud provedl dokazování řadou listinných důkazů, na základě nichž dospěl k závěru, že žaloba důvodnou je, a proto jí vyhověl. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovanému vznikla povinnost hradit televizní poplatky, jelikož žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu tedy, ze zákona, vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, když tuto svou povinnost žalovaný splnil, a to dne 1. 11. 1982. Shora popsaným jednáním tak žalovanému zároveň vznikla i povinnost platit, v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši (zjištěno z listiny, obsahující Přihlášení poplatníka). Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, když, ve shora uvedeném období, televizní poplatky, v předepsané měsíční výši 135 Kč měsíčně, neplatil. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani po výzvě (prokázáno Výzvou k úhradě, Potvrzením pošty, Přihlášením poplatníka k televizním poplatkům, jakož i Výpočtem úroků z prodlení). Žalovaný, ovšem, v tomto řízení, netvrdil, a též se ani nesnažil prokazovat, že by dlužnou částku uhradil. 5. Po zhodnocení provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je, jak již bylo konstatováno shora, důvodná. 6. Dle ust. § 10, zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů, nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům, a to ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy práva občanského. Žalovaný je poplatníkem dle ust. § 3, tohoto zákona, a má tedy povinnost, v souladu s ust. § 7, zmiňovaného zákona, televizní poplatek platit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj peněžitý dluh řádně a včas nesplnil, dostal se, dnem následujícím po dni splatnosti, do prodlení a žalobci tak vznikl rovněž i nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení, a to dle ust. § 1970, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. 7. Soud tedy hodlal, především, s ohledem na shora popsané skutečnosti, a to v souladu s ust. § 118a, odst. 1 a 3, o.s.ř., poučit žalovaného o nezbytnosti doplnit svá tvrzení, jakož i důkazní návrhy, a to v souvislosti s možností vyvrátit tvrzení žalobce o výši, a případně i o důvodu, takto vzniklého dluhu, kteroužto možnost však žalovaný nikterak nevyužil, jelikož, jak již bylo řečeno výše, tak žalovaný se k soudu vůbec nedostavil, byť se omluvil, ale nepožádal o odročení výše zmiňovaného jednání, konaného dne 23. 11. 2021, takže soud opravdu nemohl žalovaného patřičně poučit a vyzvat jej k případnému doplnění jeho tvrzení, jakož soud nemohl žalovaného vyzvat ani k označení přiléhavých důkazních návrhů, takže, za této situace, soud dospěl k závěru, že žalovaný neunesl své břemeno tvrzení a rovněž ani své břemeno důkazní, a to ohledně případného zpochybnění výše či důvodu takto vzniklého dluhu, uplatněného žalobcem, v rámci tohoto řízení, byť, dle ustanovení § 79, odst. 1, a § 101, odst. 1, o.s.ř., má každý účastník, vždy, povinnost tvrzení, přičemž, dle ustanovení § 118b, odst. 1, věta druhá, o.s.ř., pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, o.s.ř., mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech, významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. 8. Dle ustanovení § 118b, odst. 1, o.s.ř., věta třetí, k později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést. 9. Občanský soudní řád je, pokud jde o sporná řízení, veden, mj., principem projednacím a principem koncentrace řízení. Podle ustanovení § 120, odst. 1, o.s.ř., jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení a soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Zásadně proto platí, že tvrzení skutečností a navrhování důkazů je věcí účastníků řízení. Práva účastníků a současně i zájem na projednání věci jsou pokryty poučovací povinností soudu pro případ, že skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné. 10. Následky, spojené s neunesením břemene tvrzení a důkazního břemene, po řádném poučení soudu, pak nese účastník řízení (viz nález Ústavního soudu ČR - sp.zn. II. ÚS 397/06). Předpokladem důkazní povinnosti je tedy tvrzení skutečností účastníkem (§ 101, odst. 1, písm. a) o. s. ř.). 11. Teorie procesního práva, v této souvislosti, hovoří o břemeni tvrzení. Mezi povinností tvrzení a povinností důkazní je úzká vzájemná vazba. Jestliže účastník nesplní svou povinnost tvrdit skutečnosti, rozhodné z hlediska hypotézy právní normy, pak, zpravidla, ani nemůže splnit svou důkazní povinnost. 12. Jinými slovy řečeno, tak nesplnění povinnosti tvrzení, tedy neunesení břemene tvrzení, má pak za následek to, že skutečnost, kterou účastník vůbec netvrdil, a která nevyšla, ani jinak, v řízení najevo (například dotazováním ze strany soudu), zpravidla nebude předmětem dokazování (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR - sp. zn.: 29 Odo 1014/2003 a sp. zn.: 29 Odo 953/2004). 13. V daném případě byli účastníci o koncentraci tohoto řízení poučeni již v předvolání k prvnímu ústnímu jednání ve věci. Žalovaný, i když byl soudem řádně vyzván, poučen a upozorněn, již v předvolání k výše zmiňovanému jednání, v souladu s příslušnými ustanoveními občanského soudního řádu, a tedy v předvolání ke shora zmiňovanému prvému ústnímu jednání ve věci, jež mu bylo doručeno ve značném časovém předstihu, však žádná svá případná obranná tvrzení soudu nenabídnul, ovšem pouze s výjimkou toho, že, v rámci své telefonické omluvy, kvůli své neúčasti na soudním jednání, konaném dne 23. 11. 2021, soudu sdělil, že byť je žalovaný v textu žaloby uveden s titulem„ Ing.“, tak že, ale, žalovaný takovým titulem vůbec nedisponuje, v důsledku čehož soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a žalobě, jakožto zcela důvodné, vyhověl. 14. Dle ustanovení § 7, odst. 2, zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 15. Dle ustanovení § 10, zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům, ani na základě výzvy České televize, jakožto provozovatele vysílání ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je Česká televize oprávněna domáhat se svého práva u soudu, včetně zaplacení úroku z prodlení, určeného předpisy práva občanského. 16. V řízení bylo prokázáno, že žalobce písemně vyzval žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, nicméně, žalovaný však svoji povinnost, ani v dodatečné lhůtě, nesplnil, přestože se žalovaný s výzvou seznámil, či se objektivně s výzvou seznámit mohl (zjištěno z Výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků, spolu s doručenkou). 17. Žalobce současně, v návaznosti na výše uvedené skutečnosti, zákonný úrok z prodlení kapitalizoval, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku, do dne vyhotovení žaloby, a tedy k datu 15. 7. 2021 (zjištěno z listiny, zachycující Specifikaci výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení). 18. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tedy žalovaný žalobci dluží celkovou částku ve výši 588,78 Kč, sestávající z pohledávky ve výši 540 Kč, jakož i z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení, a