32 C 215/2020-37 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou nadepsanému soudu dne 15. 7. 2020 domáhala po žalované uhrazení částky ve výši 16 507,68 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 703,30 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 784,05 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 9 828,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 28 % ročně z částky 9 828,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení s odůvodněním, že tento nárok vznikl tak, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen [právnická osoba]) dne [datum] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl žalované částku ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala vrátit [právnická osoba] spolu se zápůjčkou částku ve výši 8 807 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy, a to v 60 týdenních splátkách po 314 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila poslední splátku dne 3. 5. 2017, kdy k tomuto dni činila dlužná jistina 9 828,71 Kč a dlužný poplatek částku 6 678,97 Kč. Od data 15. 2. 2018 se tak dlužná jistina úročí sjednaným úrokem ve výši 28 % ročně. [právnická osoba] před poskytnutím zápůjčky zkoumala schopnost žalované splácet zápůjčku v souladu s § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném (dále jen ZSÚ), což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne 24. 6. 2019, o čemž byla žalovaná informována. Do postoupení pohledávky uhradila žalovaná částku ve výši 514 Kč, a k datu postoupení pohledávky činila dlužná pohledávka na jistině částku 9 828,71 Kč, na poplatcích částku 6 678,97 Kč, na kapitalizovaných úrocích z jistiny částku 3 784,05 Kč a na kapitalizovaných zákonných úrocích částku 1 703,30 Kč. Žalovaná ani přes výzvy žalobkyně neuhradila ničeho. 2. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. Žalované bylo doručeno předvolání k tomuto jednání společně s žalobou do vlastních rukou fikcí doručení dle § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění rozhodném (dále jen o.s.ř.) dne 21. 12. 2020, tedy více než 10 dnů přede dnem prvního jednání, které se ve věci konalo. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání, k němuž byla řádně a včas předvolána, se bez omluvy nedostavila. 4. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně řádně omluvila svoji neúčast u jednání podáním ze dne 6. 1. 2021 a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 6. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 8 807 Kč, sestávajícím se z částky 1724 Kč na úroku, částky 2 620 Kč za poplatek za zpracování, a z částky 4 463 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení, vrátit v 60 týdenních splátkách v částce 314 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně, s RPSN 232,41%. Žalovaná stvrdila, že před uzavřením smlouvy [právnická osoba] posoudil její schopnost splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od žalované, kdy tyto jsou obsahem zákaznické karty (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). Žalovaná ve dnech 10. 1. 2017, 24. 2. 2017 a 3. 5. 2017 uhradila celkem částku 514 Kč (zjištěno z tabulky umoření). [právnická osoba] a žalobkyní byla dne 24. 6. 2019 uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, na základě které přešla pohledávky za žalovanou na žalobkyni (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. str. [anonymizováno] seznamu postoupených pohledávek). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce s tím, že má dlužnou částku uhradit do 10 dnů od data doručení dopisu (zjištěno z dopisu Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne 12. 3. 2020, odeslaným téhož dne (zjištěno z dopisu výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 12. 3. 2020, vč. podacího lístku). 7. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako plně věrohodné, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala. 8. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: 9. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] poskytla žalované částku 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy s tím, že žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 8 807 Kč, a to 60 pravidelných týdenních splátkách v částce 314 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 514 Kč, jinak, ani přes upomínky, neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena ke dni [datum], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dopisem odeslaným na její adresu uvedenou ve smlouvě o zápůjčce dne [datum] a současně byla upozorněna, že má dlužnou částku uhradit do 10 dnů ode dne doručení tohoto dopisu. 10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 11. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ustanovení smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.). Žalovaná na straně vydlužitele smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně zapůjčitele v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o.z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném (dále je ZSÚ). 12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 14. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Podle § 2993 věty prvé o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 16. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 19. Tato zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008 /48/ zakotvují princip odpovědného půjčování („ responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva