47 C 119/2018-387 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobci uplatnili vůči žalovanému shora označený nárok a navrhovali, aby soud určil, že jsou jako manželé spoluvlastníky (SJM) pozemku parc [číslo] v [katastrální uzemí], obec Praha s tím, že žalobci vlastnické právo k tomuto pozemku (který vznikl geometrickým plánem pro rozdělení pozemku parc. [číslo] [číslo] ze dne [datum]), vydrželi. 2. K tvrzenému vydržení žalobci uvedli, že v roce 1995 zakoupili objekt [adresa] se stavební parcelou parc. [číslo] zahradou [parcelní číslo] v [katastrální uzemí] a že kupní smlouva byla uzavřena ve formě notářského zápisu. V době uzavření kupní smlouvy (rok 1995) se na stavební parcele nalézala malá prodejna potravin a zahrada trojúhelníkového tvaru, která byla oplocena (v této souvislosti žalobci odkazovali na znalecký posudek [číslo] 1992 zpracovaný znalkyní [příjmení] [jméno] [příjmení] a též na letecké snímky z let 1975, 1996 a 2017). Žalobci byli názoru, že navrhované důkazy potvrzují, že žalobci byli vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že část pozemku, dříve parc. [číslo] tedy pozemku sousedního ve vlastnictví žalované, je součástí pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] které kupní smlouvou žalobci nabyli, neboť tato část pozemku žalovaného byla již v době převzetí žalobci k jejich pozemkům připlocena porostem, žádná hranice mezi pozemkem parc. [číslo] parc. [číslo] nebyla v terénu patrná. Tento stav se od uzavření kupní smlouvy prakticky nezměnil a žalobci jej jako součást svých pozemků užívají soustavně od roku 1995 až dosud, pouze prodejnu potravin přestavěli na rodinný dům. 3. Teprve až v roce 2015 byli žalobci osloveni [právnická osoba] s.r.o. s upozorněním, že užívají část pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], který je svým určením součástí komunikace, patrně chodníkem. Žalobci uvedli, že nejsou právnicky ani geodeticky vzdělání a přáli si mít své vlastnické vztahy v pořádku, proto v důvěře v tvrzení žalovaného byli ochotni vztahy narovnat a předmětný pozemek odkoupit, byť pozemek – chodník vůbec nepřiléhá k jejich pozemku a nabytí této nemovitosti by bylo zcela nesmyslné. S ohledem na označení pozemku parcelním číslem též žalobci vůbec nevěděli, o jaký pozemek by se mělo jednat, neboť pozemek p. [číslo] který jim žalovaný nabídl, neužívali. 4. V žalobě žalobci dále uvedli, že v roce 2015 jim žalovaný sdělil, že dne [datum] majetková komise schválila prodej pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] vzniklé oddělením od pozemku parc. [číslo] parc. [číslo]; tyto pozemku mají minimální výměry o rozloze 1m2, respektive 2 m2, a to za cenu [částka] m², ačkoliv předmětné pozemky žádným způsobem nezasahují do p. [číslo] resp. parc. [číslo] který měli žalobci užívat dle [právnická osoba] s.r.o., žalobci věřili zástupci žalovaného a byli ochotní pozemky odkoupit za navrhovanou cenu. Vzhledem k tomu, že žalovaný následně navrhl uzavření kupní smlouvy za cenu odlišnou od původně dohodnuté ([částka]), vyhledali žalobci právní pomoc. 5. Žalobci v žalobě tvrdili, že výše popsaná geneze jednání procesních stran svědčí jednoznačně o tom, že se vůbec neorientovali v předmětných parcelách, když s žalovaným jednali, přestože tyto neužívají ani je nepotřebují. To, dle názoru žalobců, svědčí o jejich dobré víře, že užívají pozemky s přesvědčením, že jsou jejich vlastní. 6. Žalobci užívali část pozemku p. [číslo] od zakoupení svých pozemků v roce [rok] a v dobré víře, že jim patří, neboť ten byl připlocen k jejich pozemkům a jeho tvar byl logickým grafickým celkem – pravidelný trojúhelník. Navíc porovnáním rozměrů pozemku, který vydrželi vůči pozemku, který koupili (pozemky o výměře [anonymizováno] m² sporný pozemek má výměru [anonymizováno] m² celkem tedy [anonymizováno] m²) z celkové výměry sporný pozemek představuje [anonymizováno], tedy ani jednu třetinu. 7. Předmětný pozemek v době podání žaloby žalobci užívali již 22 let, aniž by byli zapsaným vlastníkem jakkoli upozorněni (upozornění z roku 2015 se týká jiných pozemků a je dle názoru žalobců zcela zmatečné a stejně tak jako návrh kupní smlouvy na jejich odkup). 8. Žalovaný žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Ve svém vyjádření k žalobě namítal, že z geneze vlastnického práva ke spornému pozemku je zřejmé, že sporný pozemek byl zapsaný v pozemkové knize pro [katastrální uzemí] a měl charakter veřejného statku čili jednalo se o pozemek, který svým účelem nesloužil k uspokojování osobních potřeb, ale potřeb veřejných (poukázal na nález Ústavního soudu sp. zn . ÚS 15/96„ pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho požívání“). 9. Žalovaný nabyl vlastnické právo dle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, návrh na zápis vlastnického práva ve prospěch žalovaného byl podán dne [datum], a to právě s ohledem na historickou genezi vlastnického práva ke spornému pozemku. 10. Žalovaný namítal, že žalobci nemohli být vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že pozemky ve svém celku, tak jak je užívají, jsou jejich, a to s ohledem na celkový tvar prostoru tvořící logický celek rovnoramenného trojúhelníku, neboť rovnoramenný trojúhelník tvoří především pozemky ve vlastnictví žalobců, a to pozemek parc. [číslo] parc. [číslo]; sporný pozemek svým umístěním v návaznosti na pozemky ve vlastnictví žalobců takový celek, jak tvrdí žalobci, nevytváří. 11. Dále žalovaný odkazoval na žádost žalobců o zápis novostavby do katastru nemovitostí, který byl na podatelnu katastrálního úřadu doručen dne [datum] (přílohou žádosti byl též geometrický plán [číslo] 1999 a kolaudační rozhodnutí); žalovaný považoval za podstatné upozornit na geometrický plán - pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] jejichž vlastnické hranice jsou jednoduše patrné, žalovaný především poukazoval na část geometrického plánu, která zachycuje vlastnickou hranici mezi pozemkem parc. [číslo] (ve vlastnictví žalobců) s pozemkem sousedním parc. [číslo] kde je zřejmé, že hranice pozemku [parcelní číslo] zcela nenavazuje na pozemek sousední parc. [číslo] je mezi nimi patrný odskok. Z geometrického plánu tedy žalobci museli získat pochybnost o tom, zda užívají pozemky, které jim vlastnicky náleží. 12. Žalovaný dále považoval za důležité, že žalobci nabyli dne [datum] pozemek p. [číslo] to na základě kupní smlouvy uzavřené mezi městskou částí [obec a číslo], situace u pozemku [parcelní číslo] je zcela obdobná jako u sporného pozemku, když žalobci pozemek [parcelní číslo] patrně užívali již od roku 1996, ovšem přesto se v roce 2015 rozhodli si jej od městské části [obec a číslo] odkoupit, bez jakékoliv argumentace o vydržení tohoto pozemku. Žalovaný tak dovozoval, že pozemek [parcelní číslo] žalobci užívali s vědomím, že jim nepatří a stav napravili kupní smlouvou v roce 2015 (žalovaný uváděl, že v tomto případě, dle sdělení městské části [obec a číslo]), žalobci začali s městskou částí [obec a číslo] jednat sami a ve věci majetkoprávního vypořádání pozemku současně uhradili i bezdůvodné obohacení za užívání pozemku [parcelní číslo] za tři roky zpět. 13. Ke spornému pozemku parc. [číslo] namítal žalovaný, že žalobci byli ochotni za bezesmluvní užívání sporného pozemku pozemek odkoupit za cenu [částka] (jak plyne i z návrhu kupní smlouvy zpracované žalovaným) k uzavření kupní smlouvy nakonec nedošlo s vyjádřením žalobců, že se vlastně jako osoby neznalé, v pozemcích neorientovali, v podstatě nevěděli, o jakém pozemku se v kupní smlouvě hovoří, a to navzdory tomu, že nedílnou součástí smlouvy byl i geometrický plán, který předmětné pozemky zcela jasně vyznačoval. 14. Dle žalovaného uvedené svědčí jednoznačně o tom, že žalobci sporný pozemek užívali s vědomím, že nejsou jeho vlastníky, popřípadě o vlastnickém právu ke spornému pozemku museli mít pochybnosti. Žalobci nemohli být subjektivně přesvědčeni o tom, že sporný pozemek je jejich vlastním. 15. K označení předmětného pozemku uvedl žalovaný že, žalobci byli upozorněni, že užívají část pozemku parc. [číslo] o výměře cca178 m², v té době nebyl sporný pozemek s pozdějším označením pod p. [číslo] resp. [číslo] samostatně označen. Pozemky byly, i pokud se týká katastrálního vyobrazení totožné, tak jak jsou tyto zachyceny v geometrickém plánu z roku 1999, který je přílohou žádosti o zápis novostavby do katastru nemovitostí (a to je dle geometrického plánu [číslo] 1999) sporný pozemek byl součástí pozemku p. [číslo] následně, když byli žalobci dopisem ze dne [datum] obeznámeni o tom, že užívají část pozemku [parcelní číslo] o výměře cca [anonymizováno] m², byl za účelem majetkoprávního vypořádání a vypracování návrhu kupní smlouvy vypracován geometrický plán [číslo] 2015, kterým byl v katastrální mapě zobrazen pozemek p. [číslo] který se shoduje s nynějším sporným pozemkem (to, jak vznikl pozemek p. [číslo] je zřejmé z výkazu dosavadního a nového stavu údajů v katastru nemovitostí, kde je v tabulce uvedeno, že z pozemku [parcelní číslo] vznikl pozemek p. [číslo] o výměře 180 m²