57 C 17/2022-28 — Obvodní soud pro Prahu 4

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její právní předchůdce, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO], a žalovaná na základě žádosti žalované ze dne [datum] uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem [částka]. Žalované byl otevřen úvěrový účet [číslo]. Právní předchůdce žalobkyně zaslal dne [datum] částku [částka] z uvedeného účtu na účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v dohodnutých splátkách, tuto povinnost nesplnila a právní předchůdce žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupila a úvěr prohlásila za splatný ke dni [datum]. Na žalobkyni byla pohledávka ze smlouvy postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] s úrokem ve výši 23,76% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení ve výši 8,5% ročně. 2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila žalobní tvrzení v tom směru, že právní předchůdce žalobkyně posuzoval úvěruschopnost žalované v souladu se zákonnými podmínkami. Vycházel z informací poskytnutých samotnou žalovanou, které uvedla v žádosti o klasický úvěr tj. příjmu [částka] a výdajů ve výši [částka]. Dále právní předchůdce žalobkyně aktivně vyhledával relevantní skutečnosti z rejstříku [příjmení], z nebankovních registrů klientských informací (NRK) a kontrolou v interních systémech. 3. Ve věci bylo soudem nařízeno ústní jednání na den [datum]. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání, k němuž byla řádně a včas předvolána, se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast omluvila. 5. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř., když žalobkyně řádně omluvila svoji neúčast u jednání podáním ze dne [datum] a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. 6. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: 7. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná dne [datum] uzavřeli rámcovou smlouvu o poskytovávání bankovních produktů a služeb, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalované bankovní produkty služby. (důkaz rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů ze dne [datum]). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, kterou byl sjednán úvěrový rámec ve výši [částka] (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum] [číslo]). Nedílnou součástí smlouvy o revolvingovém úvěru bylo i potvrzení o specifickém čerpání revolvingového úvěru, v kterém si právním předchůdce žalobkyně a žalovaná ujednali, že prodejcem a zprostředkovatelem specifického čerpání bude [právnická osoba] a.s., výše specifického čerpání byla stanovena v částce [částka] s tím, že částka bude uhrazena prodejci, žalovaná se zavázala splácet měsíčně částku [částka] po dobu [anonymizováno] měsíců. (dohoda o specifických podmínkách - příloha smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). Žalobkyně neprokázala, že za žalovanou uhradila [právnická osoba] a.s. cenu zboží tj. částku [částka] rovněž tak neprokázala, že žalované byl poskytnut úvěr [částka] tj. celkem částka [částka]. Právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru [číslo] dne [datum] z důvodu prodlení se splácením úvěru (odstoupení od úvěrové smlouvy [číslo] ze dne [datum]). Mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] [anonymizována tři slova] byla uzavřena dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). 8. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 9. Na vztah mezi účastníky soud aplikoval ustanovení smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění rozhodném (dále jen o.z.). Žalovaná na straně vydlužitele smlouvu uzavřela v postavení spotřebitele a žalobkyně na straně zapůjčitele v postavení podnikatele (§ 419, § 420 a § 1810 a násl. o.z.). Smlouva podléhá rovněž režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění rozhodném (dále je ZSÚ). 10. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 12. Podle § 2993 věty prvé o.z. plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 13. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 14. Podle § 86 odst. 1, 2 ZSÚ poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Tato zákonná ustanovení v rámci implementace směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES zakotvují princip odpovědného půjčování („ responsible lending“). Ústavní soud v souvislosti s tímto principem dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu (viz rozhodnutí Ústavního soudu ve věci sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Podle Ústavního soudu lze učinit závěr, že poskytovatel úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn - jak plyne z judikatury citované tímto nálezem - jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Soudy proto poskytovatele úvěrů musí vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je splacení dluhu reálné výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli (viz cit. rozhodnutí). K závěru, že splnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele musí vnitrostátní soud zkoumat ve všech případech, bylo vedeno řízení o předběžné otázce u Soudního dvora EU. V rozsudku ze dne 5. 3. 2020, ve věci C 679/18, Soudní dvůr EU dospěl k závěru, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namí